Sčítání a rodné číslo

S pobavením čtu polemiky o sčítání lidu a ochraně utajovaných dat. Zejména o tom, že úřad na ochranu informací chtěl, aby se sčítacích listů zmizelo rodné číslo. Bylo by totiž vhodné si uvědomit dvě věci: Za prvé zde máme mánii na utajování rodného čísla. To by byla prima věc, kdyby na druhé straně stát nenutil poměrně velikou část obyvatelstva toto rodné číslo zveřejňovat.

Touto částí obyvatelstva jsou drobní podnikatelé, kteří mají přiděleno daňové identifikační číslo, jež tvoří třímístné číslo finančního úřadu, pomlčka a rodné číslo. Přitom stát nejenom nutí živnostníky toto rodné číslo zveřejňovat na daňových dokladech, ale sám je zveřejňuje ve svých veřejně přístupných databázích, jako je například Administrativní registr daňových subjektů.

Pokud tedy bude například revizor městské dopravy potřebovat ulovit nějaké "dušičky", stačí mu sednout si k Internetu, podívat se na stránky Ministerstva financí a má k dispozici jméno, bydliště i rodné číslo pro vyplnění pokutového bločku, který pochopitelně nebude zaplacen a chudák živnostník pak bude muset pracně dokazovat, že v uvedené době v té tramvají vůbec nejel. Takže veškeré utajování rodného čísla je v případě drobných podnikatelů naprosto zbytečný humbuk.

A sčítání lidu a požadavky na odstranění rodného čísla z formuláře? Podle mne je naopak rodné číslo jedna z mála věcí na první straně formuláře, která by tam být měla, protože jednoznačně identifikuje tázaného ve všech státem vedených databázích.

Když se totiž podíváme na sčítací formulář, je zde uvedeno: Položka 1. Rodné číslo. Když ho vyplním, tak nemusím vyplňovat položku 2., datum narození. To přece z rodného čísla vyplývá, takže jeho další zapisování je čistá buzerace tázaných. Položka 3., pohlaví, je také naprosto zbytečná, protože i ta se dá vyčíst z rodného čísla.

Stejně jako bod 4., druh pobytu. Podle rodného čísla je možné tento údaj zjistit v registru obyvatelstva, ze kterého čerpají informace například policisté, takže pro Statistický úřad by to také neměl být problém, a bylo by to možná podstatně levnější a rychlejší, než vytěžování formulářů. I položka 5., státní občanství, v registru obyvatelstva bude. Pak je tedy nutné vyplnit už jen položku 6. a 7., národnost a mateřský jazyk.

Rodinný stav, položka 8., už bude určitě zase v nějakém státem vytvořeném registru zapsána, protože se uvádí například v občanském průkazu. Z toho by se dala odvodit i položka 9., pořadí stávajícího manželství, 10., datum posledního sňatku a 11., počet narozených dětí. Tohle všechno v matrikách musí být.

Položka 12., bydliště matky v době narození, to je úplná pitomost, no ale možná by se vyplňovat mohla. Místo pobytu jeden rok před sčítáním se dá opět zjistit z registru obyvatel, takže zbývá vyplnit položku 14.,náboženské vyznání. Ze 14 položek na první straně se tedy devět vyplňuje jenom proto, aby si pár darmožroutů ze statistického úřadu usnadnilo život.

Pokud se bráním vyplňování tolika informací v rámci sčítání lidu, není to proto, že bych se bál jejich zneužití, ale proto, že pokud vyplním své rodné číslo, musí to státu stačit, neboť většinu požadovaných dat již ve svých databázích má. A má-li je tam špatně, je to jeho problém. Platím dost veliké daně na to, aby si ty informace dal stát do pořádku.

Miroslav Jaroš, Praha
mailto:jaros@acces.cz

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video