"Myslím, že jako každá věc nemá jediný důvod, proč jsme prohráli, má víc důvodů," uvedl Schwarzenberg. Nic podle něj ale nenaznačuje, že by důvodem neúspěchu byl časový souběh českého předsednictví EU a místa nestálého člena rady. Již dříve se objevily spekulace, že by se tak v českých rukou soustředil příliš velký vliv.
Analýza podle Schwarzenberga rozebírá mimo jiné to, proč bylo "Chorvatsko jiným státům sympatické". Důvodem českého neúspěchu bylo prý i to, že se od roku 1996, kdy se Česko rozhodlo o členství ucházet, v zemi vystřídalo několik vlád. "V té době jsme ztratili terén, zatímco Chorvatsko soustavně pracovalo. V té době tedy dosti států naverbovalo," řekl ministr.
Podrobnější rozbor bude podle něj následovat. Další informace nyní sbírají české zastupitelské úřady v cizině i velvyslanec při OSN Martin Palouš.
Opozice vládu za postup kritizovala. Podle šéfa ČSSD Jiřího Paroubka může za neúspěch hlavně premiér Mirek Topolánek a vicepremiér Alexandr Vondra, kteří ministrovi zahraničí "nekvalifikovaně fušují do řemesla".
Schwarzenberg uvedl, že se Česko jistě bude o nestálé členství v Radě bezpečnosti OSN znovu ucházet. Termín ale zatím není stanoven.
Radu bezpečnosti OSN tvoří 15 členů, z nichž pět - Čína, Británie, Francie, Rusko a USA - mají stálé místo s právem veta. Každý rok se pak volí pět nestálých členů s mandátem na dva roky. Další rok v radě mají před sebou Belgie, Indonésie, Itálie, Jihoafrická republika a Panama. Koncem roku ji naopak opustí Ghana, Konžská republika, Katar, Peru a Slovensko.
