Informovaly o tom agentury DPA a APA. Dvanáct let trvající spor rozhodl soud při neveřejném jednání ve prospěch 74letého Schwarzenberga, oznámila mluvčí soudu Elisabeth Lovreková. Rozsudek byl vynesen 25. října.
Předmětem sporu byl mimo jiné Schwarzenberský palác ve Vídni, zámek Murau na jihu Rakouska a rozsáhlé lesy ve Štýrsku a Salcburku.
Karel Schwarzenberg se stal dědicem majetku, ačkoli pochází ze zchudlé vedlejší linie rodiny. V 60. letech jej adoptoval Jindřich Schwarzenberg z hlubocké větve, protože měl pouze dceru. Podle rodinného práva Schwarzenbergů přitom mají majetek rodiny dědit mužští potomci.
Jindřich Schwarzenberg v závěti mimo jiné určil, že potomci mají učinit vše pro to, aby získali zpět zestátněný majetek rodiny v Československu, jenž byl přitom předběžně určen pro Pezoldovou. Ta začala vymáhat celý majetek, protože Schwarzenberg prý zmíněnou klauzuli nesplnil.
"Aktuální právní situace a soudní pravomoc v Česku ale nepřipouští realistickou naději na úspěch při vznášení nároků," uvedl rakouský soud. Sestře tak v České republice zůstala jen rodinná hrobka v Domaníně u Třeboně, kterou si sama v Česku vysoudila.
Pezoldová začala o návrat rodového majetku na českém území usilovat hned po roce 1989. Podle restitučního zákona však majetek získat nemohla, protože byl zabaven před 25. únorem 1948.
Schwarzenbergové přišli mimo jiné o zámky v Hluboké nad Vltavou a Českém Krumlově, paláce v centru Prahy a řadu nemovitostí v jižních Čechách. Majetek orlické větve rodu včetně zámků Orlík, Čimelice, Zvíkov a Sedlec u Kutné Hory získal Karel Schwarzenberg zpátky v restitucích po roce 1990.
