Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Schwarzenberg: Rusko si pořád myslí, že nám může něco zakazovat

  12:52aktualizováno  14:15
Rusku je radar z vojenského hlediska "šuma fuk", jde mu jen o "zakolíkování teritoria". V rozhovoru pro iDNES.cz to řekl bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Moskva nás pode něj dál považuje za zemi, kde může uplatňovat právo veta. "Jezevčík má pořád stejný názor na párek," říká exministr.

Hlavním úkolem Obamovy administrativy je Čína, soudí Karel Schwarzenberg. | foto: Soňa LechnerováiDNES.cz

Začněme tématem, které zasahuje do domácí i zahraniční politiky: radarem. Teď je u ledu. Znamená to nějakou změnu v nazírání Ruska na Česko a Polsko, potažmo na celou střední Evropu?
Ne. Oni se na nás dál budou dívat jako na oblast, kde mají právo věci zakazovat. To je jejich názor, který dostatečně jasně vyjádřil i ministr zahraničí Sergej Lavrov. Myslím, že nazírání je stejné. Jezevčík má vždy stejný názor na párek a rozhodující jen je, jestli na ten párek může dosáhnout, nebo nemůže. V zemích, které byly součástí Varšavského paktu, si Rusko pořád nárokuje právo veta. A v tom tkví i boj o základny. Z vojenského hlediska je jim radar šumafuk. Rusové moc dobře vědí, že není namířen proti nim.

Hraje podle vás roli i to, o čem mluví Jaromír Štětina, tedy že v Rusech je pořád zakořeněno určité všeslovanství a že nás teď berou jako zrádce?
Zbytky panslavistické myšlenky tam bezesporu existují, ale v tomto případě jde spíš o normální imperiální myšlení. Jim jde o to, zakolíkovat si území.

Pád zelených by byl bída pro naši zemi

Karel Schwarzenberg o domácí politice

Co teď tedy s radarem bude?
Očekávám, že Obamova administrativa se bude poctivě snažit najít nějaké vyrovnání s Íránem. Dosáhnout toho, aby se Írán vzdal svých jaderných ctižádostí. S pomocí boží se to podaří. Kdyby tato hrozba byla ze světa odstraněna - a to jsem řekl i ve Washingtonu - ať tedy radar v Brdech klidně není. Když důvod odpadne, tak odpadne, pánbůh s nimi. Kdyby se jednání s Íránem nepodařilo, což nevylučuji, pak ovšem se to může obnovit.

Obama hledá vlastní cestu

Když už jsme u Baracka Obamy, myslíte si, že s jeho nástupem do funkce začala nějaká nová etapa mezinárodních vztahů?
Ano a ne. Samozřejmě každý prezident hledá vlastní cestu. On je z nové generace. Je to člověk, který vyšel z úplně jiného prostředí než jeho předchůdci. Jak sám říká, má i muslimské předky. To všechno hraje svoji roli, tudíž se snaží najít nové cesty k řešení problémů středního východu, řešení íránského problému a tak dále. A bude se snažit zlepšit vztahy s Ruskem.

Ona nová cesta zahrnuje i upřednostňování diplomacie před použitím síly?
Ano, a je to velmi důležité. Myslím, že je to správné rozhodnutí. V zahraniční politice si partnera vybírat nemůžete, je potřeba jednat s těmi, co jsou. Na druhé straně nesmíte zapomenout, že americké státní zájmy zůstanou americkými státními zájmy. Ty bude Obama vždy sledovat. Že by se jich vzdal, to neočekávám.

Kde tedy leží hranice, k níž je Obama ochoten ve své vstřícnosti jít? Kritici mu už teď vyčítají, že kupříkladu Íránu podává otevřenou dlaň, a ten se mu za to zatím jen vysmívá.
Pokud jde konkrétně o Írán, nic se nepohne před prezidentskými volbami, které tam budou teď v červnu. Do té doby nikdo žádný rozhodující krok neudělá. Co se bude dít potom, uvidíme.

Je Írán momentálně největším problémem na zahraničně-politickém poli? Nejde jen o jeho sporný jaderný program, ale také o roli v blízkovýchodním konfliktu a tak dále...
Svět se tak scvrkl, že všechno souvisí se vším. Ale myslím, že prvním a nejvážnějším úkolem americké zahraniční politiky je momentálně Čína. Ta je důležitější než Írán. Čína má už dnes velkou hospodářskou váhu, určuje i vývoj v USA. Takže je Obamovým prvním úkolem. Ovšem nikoli tím, který nejvíc hoří. Je totiž potřeba rozlišovat mezi nejdůležitějším a nejnaléhavějším. Nejdůležitější je Čína, ale nejnaléhavější Afghánistán a Pákistán.

Co Obamu přesvědčilo k návštěvě Prahy, nevím

Vraťme se ještě k nedávné návštěvě amerického prezidenta v Praze. V její souvislosti se mluvilo o tom, že Obama s příjezdem dlouho váhal a definitivně ho přesvědčila až vaše únorová návštěva ve Washingtonu.
Nemohu posoudit, co mělo rozhodující vliv. To se objeví až v nějakých archivech, jestli to bylo naléhání paní Clintonové, jestli to bylo osobní rozhodnutí prezidenta Obamy, nebo zda zapůsobil nějaký třetí vliv.

Karel Schwarzenberg a Hillary Clintonová po jednání ve Washingtonu

Karel Schwarzenberg ve Washingtonu s Hillary Clintonovou

Dobře, tak co se tam tedy během vaší návštěvy dělo?
Vysvětloval jsem tam důvody, které se mi zdály jako pádné, proč by měl Obama přijet sem. Ty důvody byly velmi jasné. Že se prezident Obama setká v Londýně s G20 s těmi - jak se říká - tlustými kocoury, to bylo samozřejmé. Že přijede do Baden Badenu a Štrasburku setkat se s NATO, to bylo rovněž samozřejmé. Ale že vzhledem k vyvíjející se Evropě je nutné se setkat i s EU. A že způsob, jakým se to uskuteční, je významným signálem pro světovou a evropskou politiku.

Myslíte tím, že ve formě, kterou bude setkání mít, je symbolika?
Samozřejmě. Vždycky je v tom symbolika. Byly v zásadě dvě možnosti. Buď by se to uskutečnilo v Bruselu či Štrasburku. To prosazovala hlavně Evropská komise. Nic proti tomu, ale příjezd do Prahy jsem považoval za výhodný ze dvou důvodů. Za prvé, že Obama přijede do malého státu. Evropská unie je většinově sestavena právě ze středních a menších států. A mezi těmi malými státy my navíc poskytujeme tu výhodu, že jsme země, která ještě před dvaceti lety žila v nesvobodě a že se podařilo se z ní zotavit. A taky nesmíte zapomenout, že Češi jsou v Evropě zřejmě národ s nejmenšími předsudky vůči Americe. USA jsou u nás přes Bushe a všechno ostatní pořád velice populární.

A co radar? Ten ve zdůvodňování, proč přijet do Prahy, roli nesehrál?
Radar jakožto takový ne, celkový postoj České republiky ano.

Mirek Topolánek, Karel Schwarzenberg a americký prezident Barack Obama na summitu EU-USA v Praze.

Jak Obamovu návštěvu ovlivnil pád vlády, který jí bezprostředně předcházel? Spekulovalo se, že jeho pobyt měl být původně vstřícnější vůči české politické scéně, kupříkladu že měl jít Obama na pivo s Mirkem Topolánkem…
Podívejte, to jsou všechno spekulace, ke kterým se nechci vyjadřovat. Samozřejmě že vláda, o které se ví, že padla, je v slabší pozici a o její představitele je menší zájem než o představitele vlády, která je v plném rozkvětu.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Plácneme si? ...takto asi gesto míněno nebylo. Kancléřka Angela Merkelová se...
V září nevolte Merkelovou, apeluje Erdogan na německé Turky

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval turecké voliče v Německu, aby ve volbách udělili politickým stranám lekci a aby nevolili kancléřku Angelu...  celý článek

Finští policisté hlídkují před hlavním nádražím v Helsinkách poté, co ve městě...
Ve finském Turku pobodal muž několik lidí, dva zemřeli

Dva mrtvé a šest zraněných si v pátek vyžádal útok ve městě Turku na jihozápadě Finska. Muže, který se na lidi v centru města vrhl s nožem v ruce, policisté...  celý článek

Ulice Barcelony den po teroristickém útoku (18. srpna 2017)
Odborník: Španělé už odhalili desítky spiknutí, útok byl otázkou času

Hrozba radikálního islamismu není ve Španělsku nová, říká odborník na politický terorismus Miroslav Mareš. Od 90. let tamní policie překazila desítky pokusů o...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.