Schwarzenberg: Řekli sbalte se, jdete s námi

Komunisté na Kubě zjevně znervózněli. Na pátek se totiž na ostrově připravovalo dosud největší shromáždění disidentů. Na akci mířili i český senátor Karel Schwarzenberg a německý poslanec Arnold Vaatze. Oba museli odjet. Schwarzenberg o svém vyhoštění vyprávěl MF DNES.

Karel Schwarzenberg. | foto: Michal Růžička, MF DNES

Podporu disidentům a demokratickým změnám na Kubě chtěly vyjádřit také desítky evropských poslanců, ale ani oni se na ostrov nedostali.

Na Kubu, kde od padesátých let minulého století vládne tvrdou rukou commandante Fidel Castro a kde ve vězení sedí několik desítek na dlouhé roky odsouzených disidentů, se mělo v pátek sjet na pět set účastníků.

Celá akce se připravovala už několik měsíců. Jejím cílem bylo zprostředkovat setkání mezi domácí opozicí proti Castrovi a zahraničním exilem, aby vytvořily plán na demokratizaci společnosti.

Setkání proticastrovské opozice se měli zúčastnit zástupci cizích ambasád. Kubánská vláda do poslední chvíle odmítala akci komentovat, ale zabránila tomu, aby do země přijeli pozvaní účastníci, a Schwarzenberga s Vaatzem vyhostila.

Na protest proti tomuto postupu včera uspořádali zástupci Evropského parlamentu několik demonstrací před kubánskými ambasádami, aby alespoň na dálku disidenty podpořili.

Zabušili a řekli: Sbalte se, jdete s námi

Muži, kteří zatýkali Karla Schwarzenberga, se chovali korektně. V telefonickém rozhovoru říká, že diskutovat s nimi nebylo možné: naložili ho do auta a dovedli až do letadla.

Jak se to seběhlo?
Velmi prostě. Vrátili jsme se do hotelu, zrovna jsem chtěl vstoupit do sprchy a náhle se ozvalo rázné zaklepání na dveře. Objevil se uniformovaný příslušník ministerstva vnitra s dalším policistou. Řekli mi: Na sprchu již čas mít nebudete, ihned se sbalte, ihned opustíte hotel. Hádat se s nimi se dost dobře nedalo. Když se člověk zabývá lidskými právy, musí být na podobné věci připravený.

Vysvětlili vám, co se děje?
Ne, ale přiznávám, že španělsky neumím, a tak jsem se s nimi moc bavit ani nemohl. Naložili mě do policejního auta a odvezli. Byla to taková rachotina, mikrobus. Na letišti mě pro jistotu doprovodili až ke vchodu do letadla, až tam mě opustili. Nesměli jsme ani telefonovat.

Jak se k vám chovali?
Naprosto korektně, ale nesmlouvavě. Už ve výtahu jel se mnou pán, který mi připomněl moje staré zkušenosti, a já si říkal, to bych se divil, kdyby to nebyl tajný. A byl.

Zabavili vám něco?
Ne. Měl jsem ještě něco v hotelovém sejfu, a proto jsem se jich ptal, zda se na to chtějí podívat, a oni řekli, že ne. Mám dojem, že už se na to podívali beze mě.

Považujete to za vážný incident?
Je to - řekněme - chování v mezinárodních vztazích neobvyklé. Neporušil jsem jediný zákon, a přesto jsem byl vyhoštěn. To je porušení běžných norem. Ovšem, od takového režimu nelze nic jiného čekat.

Tvrdili vám, že jste porušil zákon?
To nestihli, až chargé d'affaires v Praze prý řekla, že jsem se choval jako zločinec. Ale já ani přes křižovatku nešel na červenou. Jen jsem se bavil s některými lidmi.

Myslíte s disidenty?
Jistě, setkal jsem se například s Oswaldem Payou (jeden z vůdců kubánské opozice, pozn. red.) i s ženami politických vězňů.

Chystáte se protestovat proti svému vyhoštění?
Budu se snažit co nejvíce na patřičných místech referovat o tom, co jsem viděl, o dojmech, které jsem nabyl. Samozřejmě, kde bude možno, budu nadále pracovat pro to, aby lidská práva na Kubě měla alespoň minimální šanci.

A mají šanci? Kubánská opozice je hodně rozštěpená.
Rozštěpená je, ale to byla - jak známo - ta naše taky, to si dobře pamatuji. Mají stejné problémy, jako měli naši disidenti. Ale vězení jsou mnohem tvrdší. A o tom by se mělo mluvit. Podobají se spíše našim z padesátých let. Je to velice, velice tvrdé. Ale ani takový režim nemůže trvat věčně.

Jak se díváte na pozice Evropy vůči Kubě? Není příliš smířlivá?
Dokud jsou podmínky ve věznicích tak tvrdé a dokud do nich režim posílá politické vězně, tak opravdu není důvod být vstřícný.