Prezident Miloš Zeman pochválil své kandidáty na ústavní soudce, nikdo se jich

Prezident Miloš Zeman pochválil své kandidáty na ústavní soudce, nikdo se jich na nic neptal a pak si dal cigaretu a kafe. Společnost mu dělal předseda Senátu Milan Štěch. (25. dubna 2013) | foto: Josef Kopecký, iDNES.cz

Zeman prosadil ústavní soudce. Ještě nemá tolik nepřátel, řekla ODS

  • 138
Jako nůž máslem prošli prezidentovi Miloši Zemanovi všichni čtyři jeho kandidáti na ústavní soudce - Milada Tomková, Jan Filip, Jaroslav Fenyk a Vladimír Sládeček. V tajné volbě je Senát podpořil. Zeman to může považovat za velký úspěch, zejména ve srovnání s Václavem Klausem, kterému Senát jeho kandidáty vracel a musel hledat jiné.

Za své čtyři kandidáty se Zeman do horní komory parlamentu přišel osobně přimluvit, před tím jednal se šéfy klubů, a i to mohlo sehrát roli. "Ústavní soud je na pokraji kolapsu," řekl. Upozornil, že brzy se uvolní i čtvrté místo v Ústavním soudu, zatím jsou neobsazená tři. "Úkol, který je před námi, je stabilizovat Ústavní soud jako instituci," uvedl prezident ve svém krátkém vystoupení.

"Senát se zachoval velmi vstřícně vědom si toho, že Ústavní soud není naplněn," řekl po vyhlášení výsledků tajné volby šéf senátorů ODS Jaroslav Kubera. To, že Zemanovi kandidáti hladce prošli, přičítá tomu, že je prezidentem krátce a ještě "nemá tolik nepřátel". Jinak to vidí šéf Senátu Milan Štěch z ČSSD. "Prezident měl šťastnou ruku. Přeji si, aby to i při dalších nominacích bylo podobné," řekl po vyhlášení výsledků volby.

Prezident ocenil Fenykovu odvahu v kauze katarský princ

Výsledky tajné volby v Senátu

Hlasovalo celkem 72 senátorů.

Vladimír Sládeček - 61 hlasů
Jan Filip - 60 hlasů
Milada Tomková - 59 hlasů
Jaroslav Fenyk - 52 hlasů

Všichni získali podporu a prezident nyní tři z nich může jmenovat, čtvrtého, až skončí mandát Miloslavu Výbornému na začátku června.

Prezident výslovně ve čtvrtek podpořil zejména Jaroslava Fenyka, který podle něj projevil občanskou odvahu, když se postavil proti vydání katarského prince do vlasti, jak o tom rozhodl exministr spravedlnosti Pavel Němec.

Katarský princ byl přitom v Česku stíhán za sex s nezletilými dívkami. A Fenyk na protest proti Němcovu kroku opustil pozici náměstka tehdejší nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové.

Fenyk senátorům řekl, že apeloval na Nejvyšší soud, aby Katařana domů nevydával, ale soud podle něj rozhodl formalisticky, přesně tak, jak to kritizuje Ústavní soud. "Dokonce se na ten případ vztahuje amnestie prezidenta republiky, kdybychom to řízení chtěli znovu zahájit," řekl Fenyk v narážce na Klausovu amnestii na rozloučenou s Hradem.

Tomková senátorům řekla, že klíčová pro ústavního soudce je schopnost rozlišit dobro a zlo. "Jedná se o spravedlivý pohled na věc," řekla, jak vnímá, co je dobro. Za klíčovou označila ochranu základních lidských práv. Po zvolení uvedla, že chce přispět k tomu, aby Ústavní soud byl důvěryhodný.

Nikdo ze senátorů se kandidátů při jednání na nic neptal. Co senátory zajímalo, se řešilo jen na jednání dvou výborů. Dva ze Zemanových kandidátů se v ústavně-právním výboru kriticky vymezili vůči školnému, na což se všech čtyř ptal senátor ČSSD Jiří Dienstbier.

Kandidáti na ústavní soudce

JAROSLAV FENYK
Expert na trestní právo, do roku 2005 byl náměstkem nejvyšší státní zástupkyně, rezignoval poté, co ministerstvo spravedlnosti pustilo domů katarského prince Hámida bin Abdal Sáního obviněného v Česku za sex s nezletilými. Před rokem 1989 byl vojenským prokurátorem. Byl v 80. letech v KSČ. Je mu 51 let.

JAN FILIP
Vedoucí katedry ústavního práva a politologie Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Už před rokem 1989 pracoval v legislativním odboru Federálního shromáždění. V letech 1974 až 1989 byl v KSČ. V minulosti radil třem ústavním soudcům - Vojenu Güttlerovi, Vojtěchu Ceplovi a Jiřímu Muchovi. Je mu 62 let.

VLADIMÍR SLÁDEČEK
Vedoucí katedry správního práva Právnické fakulty Univerzity Palackého Olomouci. V lednu 1991 se stal tajemníkem poslanecké a expertní komise pro přípravu nové ústavy ČSFR. Pracoval také jako asistent soudce Ústavního soudu Vladimíra Paula. Je mu 58 let.

MILADA TOMKOVÁ
Soudkyně Nejvyššího správního soudu, předsedkyně senátu sociálně-správního kolegia a předsedkyně kárného senátu. V letech 1987 až 2003 působila na ministerstvu práce a sociálních věcí. Do její působnosti spadala legislativní činnost v oboru sociální politiky, zejména sociálního zabezpečení. Je jí 53 let.

"Já osobně bych viděla tu možnost, že nebude vysoké školství zpoplatněno, jako vítanou," řekla dosavadní soudkyně Nejvyššího správního soudu Tomková.

"Zavedení školného znamená pro studenty sociální problém," uvedl Fenyk. Filip a Sládeček reagovali ohledně školného mnohem zdrženlivěji a neřekli ČSSD to, co chtěla slyšet. Sládeček se ale zase kriticky vyjádřil k poplatkům ve zdravotnictví.

Fenykovi prošlo, že byl u odsouzení odpírače vojenské služby

Fenykovi dříve ODS vyčetla, že byl před rokem 1989 vojenským prokurátorem a byl u toho, když byl odsouzen odpírač vojenské služby Vladan Kočí.

Fenyk se bránil tím, že měl smůlu a ten případ dostal, protože byl jeho kolega v pracovní neschopnosti, a odpírači vojny alespoň navrhoval nejnižší možný trest.

Ministra spravedlnosti Pavla Blažka z ODS přesvědčil. "Poslouchal jsem obsah vašich slov a osobně musím říci, že jsem - vidíme se poprvé v životě - pozitivně překvapen," řekl ministr. Výslovně Blažek podpořil jiného z kandidátů, Jana Filipa.

Občanští demokraté ale kvůli tomu, že Dienstbier zkoumal názory kandidátů na školné na VŠ a na poplatky ve zdravotnictví, vyjádřili obavu o nestrannost a nezávislost Ústavního soudu v budoucím složení (více zde).

Ústavní soud čeká ještě letos další masivní obměna

Obměna soudců bude letos ještě masivnější. V srpnu vyprší mandát předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému, místopředsedovi Pavlu Holländerovi a také Vojenu Güttlerovi a Dagmar Lastovecké. A do konce roku ještě Janu Musilovi a Jiřímu Nykodýmovi.

Jasné už teď je, že Zeman bude chtít, aby pokračoval Rychetský, s nímž také konzultoval, kdo by byli dobří kandidáti na nové ústavní soudce. Prezident senátorům řekl, že s dalšími kandidáty přijde už v červnu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video