Svoboda zpochybnil Klausovy "znalosti" o unii a prezident se urazil. Celé je to však jen politické divadlo pro veřejnost. Důvod pře je podle všeho daleko prostší. Klaus se "nominoval" na poslední chvíli do Atén a minulou středu podepsal v záři reflektorů historickou dohodu s EU.
Vedle premiéra Vladimíra Špidly měl však původně sedět právě Svoboda, který tak kvůli prezidentovi přišel o několik bodíků u veřejnosti. To se neodpouští. A tak místo toho, aby se politici věnovali před referendem skutečně potřebné diskusi o kladech a záporech Evropské unie, dávají si schůzky, které halí závojem sporu o unii.
Veřejnosti ovšem takové setkání nepomůže vůbec v ničem, natož v rozhodování, jak v červnovém referendu hlasovat. Přitom prezident Klaus opakuje léta (stačí si přečíst jeho články a projevy) o unii totéž: jinou alternativu než vstup nemáme, ale diskutujme o tom, jaké to přináší kromě výhod i nevýhody. Klaus v tom má pravdu, i když sám za současný stav (ne)diskuse nese vinu.
Ani jeho, ani Tošovského, ani Zemanova, ani Špidlova vláda totiž zásadní výměnu názorů o Evropě nezahájila. Pouze se pořád dokola omílají stejné fráze. Přitom je o čem hovořit.
Například před několika týdny Konvent EU zveřejnil návrhy nové evropské ústavy. V dokumentech se píše i o předání dalších pravomocí Bruselu v tak citlivých oblastech, jakými jsou zdravotnictví, doprava či sociální politika. A jaká byla reakce politiků a velkých stran na tento závažný návrh, který ovlivní život každého z nás? Žádná.
Hradní schůzky o tom, kdo lépe rozumí unii, jsou proto k ničemu a o ničem. Smysl by měly, jenom pokud zahájí otevřenou diskusi o postavení České republiky v EU. I když teď, pár týdnů před referendem, je už pozdě. Hodně pozdě.
