Jednání o mateřské prosazuje šéf lidovců Cyril Svoboda (červená kravata), přidali se sociální demokraté (místopředseda Bohuslav Sobotka s modrou kravatou).

Jednání o mateřské prosazuje šéf lidovců Cyril Svoboda (červená kravata), přidali se sociální demokraté (místopředseda Bohuslav Sobotka s modrou kravatou). | foto: Dan Materna, MAFRA

Schůze poslanců se opět množí, příští týden budou hned dvě

  • 509
Levicoví poslanci nečekají na jednání s premiérem o tom, jak řešit zablokovanou Sněmovnu, a opět zvou na mimořádné schůze. Nejdřív předseda Sněmovny vyhověl návrhu lidovců a sociálních demokratů a svolal na 24. února jednání o návratu mateřské na loňskou úroveň. Vzápětí vyhlásil schůzi o návrzích ČSSD a KSČM.

Na programu 72. schůze, která začne příští středu v 9 hodin, je jediný bod: schvalování návrhu lidoveckých poslanců Michaely Šojdrové, Ludvíka Hovorky, Jiřího Carbola a dalších na vydání novely zákona o nemocenském pojištění.

Oč jde v mateřské

Dávka pomoci v mateřství se snížila od 1. ledna v rámci takzvaného vládního úsporného balíčku. Nově se vyplácí pouze 60 místo 70 procent příjmu.

Současně se snížil i denní vyměřovací základ, ze kterého se mateřská počítá, a to ze 100 na 90 procent. Pokud tedy žena před nástupem na mateřskou vydělávala 20 tisíc, dostane na mateřské o 3 150 korun méně než v roce 2009. Snížení mělo platit na jeden rok.

Když projde parlamentem, vrátí se letos snížené dávky pro matky po porodu na loňskou úroveň. Snížení bylo součástí vládou navržených úspor. Lidovci, kteří mají rodinnou politiku jako hlavní téma, to odmítají.

Přidali se k nim sociální demokraté, kteří chtěli novelu schválit už na lednové řádné schůzi, ale ODS, TOP 09 a Strana zelených se postavily proti a jednání zdržovaly. Nelíbí se jim, že opatření by znamenalo další zátěž pro letošní státní rozpočet ve výši zhruba 1,5 miliardy korun.

Lidovcům a levici nepomohlo ani svolání mimořádné schůze v minulém týdnu, na které byla mateřská spolu s dalšími body. Opět se na ni nedostalo. Je to přitom jedno z mála témat, které lze v parlamentu ještě do voleb prosadit.

V případě jednobodového programu mají větší šanci. Společně s ČSSD a KSČM má KDU-ČSL 105 hlasů, což stačí na prosazení pořadu schůze, schválení zákona ve třetím čtení i přehlasování případného veta Senátu nebo prezidenta. 

Odpůrcům vyšší mateřské tak zbývá jako obrana zdržování procedur. Ve středu je možné schvalovat zákony do 14. hodiny, hlasováním lze ale limit prodloužit. - přečtěte návod poslance na zdržování

Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda věří, že tentokrát k obstrukci nedojde. "Myslím, že i ODS, pokud bere vážně slova (svého místopředsedy) Petra Nečase, by mohla program této schůze podpořit," řekl v pondělí Svoboda.

Nečas po obstrukcích prosazoval, aby se do voleb jednalo jen o bodech, na kterých se strany shodnou a které bude podporovat vláda.

ČSSD chce zakázat anonymní akcie a protlačit 13. důchody

S návrhem, aby poslanci do voleb jednali už jen výjimečně, ale nesouhlasí ČSSD. Nemá nic proti schůzce s premiérem, ale odmítá čekat, až se Jan Fischer vrátí ze zámoří.

Oranžoví poslanci už proto požádali předsedu Sněmovny o další mimořádnou schůzi. Bude mít pořadové číslo 73 a začne ve čtvrtek 25. února v 9 hodin. Na programu je mimo jiné:

- přehlasovat veto Senátu k zákonu o krajském referendu
- dál jednat o zákazu listinných akcií na majitele (anonymních)
- dál jednat o jednorázovém příspěvku důchodcům, tzv. 13. důchodech

Tento způsob boje za prosazení některých předloh se přitom v minulých týdnech nesetkal s úspěchem. Pravicové strany jednání blokovaly, poslanci museli nakonec čtyři nedokončené schůze zrušit, aniž něco zásadního projednali. (viz předchozí článek o konci schůzí)


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video