Schüssel vyhrál, Haider propadl

  • 34
Rakouská ultrapravicová strana Svobodných Jörga Haidera byla v mimořádných volbách poražena. Od posledních voleb v roce 1999 ztratila dvě třetiny voličů. Volby vyhráli po 36 letech lidovci kancléře Wolfganga Schüssela s 43 procenty hlasů, druzí jsou sociální demokraté s 36,5 procenta. Haiderovci, nejradikálnější rakouští kritici Temelína a odpůrci rozšíření Evropské unie o nové země včetně Česka, získali jen deset procent, Zelení osm.

Pozorovatelé však nevylučují, že by středopravá koalice lidovců a Svobodných mohla pokračovat. Konkurenční alternativa - rudozelená koalice sociálních demokratů a Zelených - totiž dohromady nezískala nadpoloviční počet hlasů. Možná je však i velká (rudočerná) koalice lidovců a sociálních demokratů.

Mimořádné volby byly vyhlášeny po rozbrojích ve straně Svobodných, kdy se Haider snažil získat zpět vliv ve straně, což vedlo k rezignacím ministrů z jeho strany.

Lidovci vyhráli volby naposledy v roce 1966.

Opoziční sociální demokraté pod vedením Alfreda Gusenbauera si oproti roku 1999 polepšili jen o čtyři procentní body na necelých 37 procent hlasů. O něco více hlasů včera získali rovněž opoziční Zelení - místo 7,4 procenta před třemi lety je včera volilo devět procent oprávněných voličů.

Wolfgang Schüssel

Když před rokem 1995 někdo pronesl slovo "schüssel", nemyslel tím zaručeně nic jiného, než nádobu na vaření (schüssel = miska). Potom se Wolfgang Schüssel stal šéfem Rakouské lidové strany (ÖVP) a proslul jako politik, který při nedělním debatním pořadu přitáhne pozornost zaručeně nejmenšího počtu diváků. Včera však ÖVP zaznamenala největší úspěch za posledních 20 let.

Pro nevelký vzrůst se rakouskému kancléři přezdívalo "malý princ".
Malý vzrůst ovšem kompenzuje pracovitostí - pracuje osmnáct hodin denně, nepotrpí si na pracovní obědy a méně významné návštěvy často pohostí párkem v žemli. Je také přesvědčeným katolíkem, který veškerý volný čas věnuje své rodině.

Již v mládí Schüssel vstoupil do Svazu katolické mládeže, který představoval levicové křídlo v lidoveckém táboře. Autor pozdějších pravicových pamfletů jako např. "Státe, odejdi!" koketoval v mládí s levicí ještě na jednom poli - jeho žena Krista, jíž od té doby říká zásadně Gigi (šiši), byla podle pamětníků svým zjevem snad ještě více hippie než třeba Marianne Faithfullová, proslulá milenka předáka Rolling Stones Micka Jaggera.

Schüssel se kromě politiky věnuje kreslení karikatur, je náruživým hráčem na akordeon, klavír a kytaru a nedávno se začal učit na cello.

Schüssel si může vybírat partnera
Gusenbauer šel do voleb s cílem dobýt kancléřské křeslo. Průzkumy ještě minulý týden předpovídaly těsný souboj se Schüsselem.

Společným cílem sociálních demokratů a Zelených bylo poprvé v historii získat většinu mandátů a vytvořit vládní koalici po vzoru Německa.

S kým Schüsselovi lidovci hodlají dál vládnout Rakousku, zatím neoznámili. Koalici nepřímo nabídli všem ostatním stranám. Političtí komentátoři nicméně vážně počítají jen se dvěma variantami: pokračováním malé koalice se Svobodnými, anebo obnovou někdejší tzv. velké koalice se sociálními demokraty.

Zatímco Haider zprvu setrvání Svobodných ve spolkové vládě vedené Schüsselem odmítl, jeho dlouholetý přítel a nynější šéf Svobodných Herbert Haupt se vyslovil proti odchodu do opozice. "Svého volebního cíle jsme nedosáhli," převzal Haupt "plnou odpovědnost" za volební porážku strany. Demisi však odmítl.

O tom, zda odejdou do opozice, anebo zůstanou ve vládě, podle Haupta musí rozhodnout předsednictvo Svobodných.

Šokovaní sociální demokraté zprvu jednání o návratu do vlády jako dvojka odmítli s tím, že beztak bude pokračovat koalice lidovců a Svobodných. "Pravděpodobně budeme konstruktivní opozicí, prohlásil například místopředseda sociálních demokratů Heinz Fischer.

Rakouský pravicový populista Jörg Haider se snaží na poslední chvíli vyburcovat voliče, aby mu v mimořádných volbách dali hlas (24. listopadu 2002)

Rakouský kancléř Wolfgang Schüssel zdraví své příznivce po vyhraných volbách (24. listopadu 2002)

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video