Zeman v lednovém rozhovoru pro rakouský týdeník o sudetských Němcích řekl, že jsou to vlastizrádci a Hitlerova pátá kolona.
Šéf spolkové vlády německé televizi ARD naznačil, že důvodem přesunutí cesty je situace v České republice s tím, že však zrušení návštěvy neovlivní vzájemné styky. "V žádném případě to nebude mít negativní vliv na celkové vztahy," řekl kancléř k odkladu návštěvy.
"Měli jsme za to, že v nynější situaci bude lepší od takové cesty upustit." Televize ARD v reakci na kancléřovo vyjádření zároveň upozornila, že také v Německu začíná boj před volbami vypsanými na 22. září a takzvané Benešovy dekrety se mohou stát tématem kampaně.
Gerhard Schröder měl do České republiky přijet 22. a 23. března.
"Konstatuji, že obě strany, Německo i Česká republika, se dohodly na odložení návštěvy," potvrdil dohodu obou stran český ministr zahraničí Jan Kavan. Podotkl, že to není jednostranný krok Německa, ale výsledek dohody, shoda obou stran, že se ta návštěva neruší, ale odkládá. O důvodech se ministr nemínil rozpovídat. "Domnívám se, že nejvhodnější bude počkat na vystoupení kancléře Schrödera a premiéra Miloše Zemana," dodal.
Schröderova cesta byla plánována od loňského podzimu oplátkou za Zemanovu říjnovou návštěvu v Německu. Termíny oficiálních návštěv v Německu nebo kancléřových cest do zahraničí německá strana obvykle zveřejňuje zhruba týden před jejich uskutečněním.
Návštěva možná až po volbách
Diplomatické zdroje v Berlíně mají za to, že by se případná Schröderova návštěva mohla uskutečnit po červnových volbách v České republice. Za dané situace si neumějí představit, že by kancléř cestou vyjádřil Zemanovi podporu.
Konzervativci, které vede před zářijovými parlamentními volbami v Německu bavorský premiér Edmund Stoiber, na Schrödera stále víc naléhali, aby cestu do Česka nepodnikal, dokud Zeman bude trvat na svých vyjádřeních. Stoiberův kabinet se ohradil i proti iniciativě Václava Klause, aby byla nezpochybnitelnost Benešových dekretů zakotvena ve smlouvě o vstupu Česka do EU.
Mluvčí vysídlenců v parlamentním bloku CDU/CSU Hartmut Koschyk zrušení březnové kancléřovy cesty označil za správný krok, který ale jasně ukazuje, že spory v česko-německých vztazích nebyly urovnány. Podle Koschyka je stále zřetelnější, že se spolková vláda mýlí, když považuje takzvané Benešovy dekrety jen za bilaterální česko-německý problém.
Přečtěte si glosu Martina Komárka
Fischer a Zeman urovnávali vztahy
Německý ministr zahraničí Joschka Fischer a český premiér Miloš Zeman zažehnávali česko-německé neshody 20. února.
Nad příletem šéfa německé diplomacie tehdy také několik hodin visel otazník. Nikoli kvůli neslavně proslulému rozhovoru českého premiéra Zemana rakouskému časopisu, v němž napadl vysídlence. Fischer tentokrát čekal na vysvětlení Prahy ohledně výroků Miloše Zemana o Palestincích a sudetských Němcích v izraelském tisku.
Fischer přijal Zemanovo tvrzení, že deník jeho slova zkreslil. "Neuměli jsme si představit, že by náš partner a soused a budoucí člen Evropské unie zastával stanovisko, které se tak radikálně liší od pozice Evropské unie," podtrhl ministr.
"Pro nás zůstává předseda Palestinské samosprávy Arafat partnerem, zároveň je však jasné, že teror a násilí musí přestat a je nutné se vrátit k jednacímu stolu," dodal tehdy Fischer.
Oba politici po společném setkání několikrát zdůraznili, že je nutné soustředit se na společnou budoucnost v Evropské unii a že vztahy obou zemí jsou stále založeny na česko-německé deklaraci. V dokumentu z roku 1997 odmítly oba státy kolektivní vinu, litovaly bezpráví spáchaného na obou stranách a zdůraznily orientaci na budoucnost.
Fischerova cesta nebyla rutinou
Cesta německého ministra zahraničí, naplánovaná už před několika měsíci, zcela určitě nebyla rutinnou oficialitou kvůli několikatýdenní slovní přestřelce mezi Prahou, Vídní a Berlínem ohledně výroků premiéra Zemana o vysídlencích.
Vzhledem k mezinárodní situaci po teroristických útocích na Spojené státy loni v září se termín jednání přesunul z loňského podzimu na dvacátý únorový den. Tehdy však ještě nikdo netušil, že dojde také k zásadní změně témat jednání a do popředí se opět dostane místo budoucnosti minulost. Důvodem je vyjádření premiéra Zemana na adresu sudetských Němců, které ve spolkové republice vyvolalo nevoli i zklamání.
Ještě donedávna to vypadalo, že jednání Joschky Fischera s resortním partnerem Janem Kavanem by mohla proběhnout ve stejně poklidné nekonfliktní atmosféře jako jejich poslední setkání loni v květnu v německém Cottbusu či během oficiální návštěvy ministra Kavana v roce 2000 v Berlíně.
Poté, co český premiér v lednovém rozhovoru pro rakouský týdeník označil sudetské Němce za vlastizrádce a Hitlerovu pátou kolonu, bylo o předmět pražského jednání postaráno.
Zemanovy výpady se staly terčem ostré kritiky všech politických stran v německém parlamentu. Sám Fischer označil za nepřijatelné přisuzovat kolektivní odpovědnost sudetským Němcům. Celoněmecký Svaz vyhnanců byl výroky Zemana pobouřen a vyzval Fischera, aby se jich během jednání s českými politiky zastal.
Miloš Zeman vlastně rozproudil mezinárodní diskusi o vysídlencích a přičinil se o to, že dosud tabuizované téma se u našich sousedů stalo jedním z aktuálních ožehavých témat. Sérií dokumentů obou německých veřejnoprávních televizí ARD a ZDF o poválečném vyhnání zhlédlo více než pět milionů diváků.
