"Rozhodně není úkolem paktu, aby šířil svobodu a demokracii mimo své geografické hranice. Stejně tak nezavazuje smluvní státy k bezvýhradné spolupráci," argumentoval někdejší vlivný německý politik v textu, z něhož citovala agentura APA.
Současné kroky USA překračují podle něho základy smlouvy, na nichž je Severoatlantická aliance postavena. "Američané využívají NATO jako nástroj k prosazení své strategie na Středním východě," kritizoval postoj americké vlády. "My, Evropané, ale nehodláme být vazaly. Chceme si zachovat svoje hodnoty," uvedl šestaosmdesátiletý člen Sociálnědemokratické strany Německa (SPD), který stál v čele spolkové vlády v letech 1974-1982.
Před šesti lety se ostře postavil i proti leteckým útokům NATO na bývalou Jugoslávii. Tvrdil tehdy, že Severoatlantická aliance svými údery dává najevo pohrdání mezinárodním právem a odsoudil také německou účast na těchto akcích. Tu podle něj lze ospravedlnit pouze obranou vlastní nebo jiné země.
Chystaná návštěva prezidenta George Bushe koncem února v Bruselu prý jen stěží rozptýlí nejasnosti kolem NATO. více ZDE
Skepticky se Schmidt vyjádřil i o možnosti změny ve vývoji zahraniční politiky USA po nástupu Condoleezzy Riceové do úřadu. Nedávná cesta nové ministryně zahraničí Spojených států po Evropě mu prý připomíná pohádku o vlku a kůzlátkách, v níž sice vlk dělal všechno možné, aby jeho hlas zněl laskavě a přátelsky, ale ve své podstatě zůstal stejný.
Hlavním důvodem návštěvy šéfky ministerstva zahraničí USA byl podle Schmidta poznatek Washingtonu, že bez diplomatické podpory z Evropy a dodatečné pomoci evropských spojenců by byl odchod amerických jednotek z Iráku jen velmi složitý. více ZDE
Někdejší spolkový kancléř se koncem 70. let zasloužil o rozhodnutí NATO vyzbrojit evropské členy aliance raketami středního doletu. Sovětský svaz tehdy nahrazoval své zastaralé rakety SS-4 a SS-5 raketami středního doletu SS-20, které mohly zasáhnout jakýkoliv cíl v západní Evropě. Schmidt se obával vzniku nerovnováhy v Evropě ve prospěch SSSR a inicioval jednání, které vedlo k tomu, že v roce 1983 byly v západní Evropě rozmístěny první americké rakety Pershing.
