Itareps sleduje schizofreniky na dálku prostřednictvím mobilu. Ilustrační foto

Itareps sleduje schizofreniky na dálku prostřednictvím mobilu. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Sledování schizofreniků by měly opět hradit pojišťovny, VZP se vzpouzí

  • 26
Ministerstvo zdravotnictví vrátilo do systému úhrad z veřejných peněz projekt s názvem Itareps. Ten umožňuje sledování schizofreniků na dálku. Všeobecná zdravotní pojišťovna jej přesto odmítá hradit s tím, že nemá doloženou účinnost projektu.

„Systém Itareps je zohledněn v seznamu zdravotních výkonů plně hrazených z veřejného zdravotního pojištění pro ambulantní psychiatrickou péči. Jedná se o výkony týkající se preventivního telemonitoringu psychóz, tedy intervence a dálkové kontroly,“ potvrdila mluvčí Ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová.

Aktualizovaný seznam platí od 1. ledna příštího roku.

Co je Itareps

Systém Itareps podle jeho autorů dokáže na dálku zjistit, zda se zhoršuje stav pacienta se schizofrenií. Slouží k tomu mobilní telefon, na kterém nemocný jednou týdně vyplní dotazník s deseti otázkami. Podle autorů systému jsou otázky postaveny tak, že se z nich dá vyčíst aktuální zdravotní stav pacienta a odhalit včas nový nápor nemoci (více o Itarepsu čtěte zde).

I přes zařazení do vyhlášky Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) avizovala, že Itareps hradit nebude. „To že je nějaký výkon zařazen do seznamu, ještě zdaleka neznamená, že musí být zdravotními pojišťovnami hrazen,“ upozornila mluvčí VZP Eva Brožíková.

Podle ní je důvodem to, že autoři Itarepsu k projektu nedoložili finanční kalkulace. Pojišťovna proto neví, zda je program účinný a může skutečně uspořit peníze, jak jeho autoři tvrdí. „Doposud jsme žádnou relevantní analýzu neobdrželi,“ uvedla Brožíková.

Rodná čísla VZP dát nemůžeme, tvrdí lékař

Itareps je projekt Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ, dříve Psychiatrické centrum Praha). Jeho autoři s postupem VZP nesouhlasí a považují jej za účelový.

„Čtyři studie v zahraničních časopisech, jedna z Japonska, nejvyšší míra evidence, tedy randomizované studie, nezávislá farmakoekonomická analýza - nic z toho nepomůže, aby byl Itareps ze strany VZP nasmlouván,“ zlobí se autor projektu, lékař Filip Španiel.

Pokud Itareps nezačne hradit VZP, pravděpodobně to neudělají ani další zdravotní pojišťovny, které se postojem VZP zpravidla řídí a postup největší pojišťovny je pro ně určující.

„VZP jsme poskytli i údaje od pacientů Psychiatrického centra Praha, kteří kdy byli léčeni Itarepsem, a ona si sama spočítala farmakoekonomickou analýzu. Nakonec nám při posledním jednání uložila nesplnitelnou podmínku,“ uvedl Španiel.

Kolik stojí

Provoz Itarepsu stojí podle jeho autorů na jednoho pacienta 3 651 korun za rok. Při testování u tisíce subjektů činily podle autorů celkové roční náklady 350 tisíc korun ročně. Šlo ale o náklady bez plateb lékařům a úhrad SMS.

Pojišťovna podle Španiela chce, aby jí NÚDZ dodal rodná čísla všech 1 500 pacientů, kteří Itareps používali či používají. „To je ale návod k porušení zákona o vedení zdravotnické dokumentace. My tyto údaje nemůžeme požadovat po ambulantních psychiatrech, kteří program využívají, a oni nám tato data nesmějí poskytnout,“ popsal Španiel s tím, že VZP se s nimi kvůli rodným číslům přestala bavit.

Španiel vidí za ignorováním seznamu hrazených výkonů to, že neexistují žádná procesní pravidla, jež by určila, které výkony z ministerské vyhlášky budou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, a které nikoliv.

Pojišťovny by měly Itareps nasmlouvat

VZP tvrdí, že data chce proto, aby si mohla provést vlastní analýzu. „Prosté porovnání nemocných zařazených do této péče a mimo ni má potenciál prokázat (či neprokázat) skutečnou klinickou účinnost v poklesu hospitalizací či potřebě léčiv u nemocných,“ uvedla Eva Brožíková. Autoři podle ní VZP vzkázali, že „nejsou schopni pacienty (pojištěnce VZP ČR) zařazené do programu Itareps dodat“.

Co je seznam výkonů

Seznam zdravotních výkonů je vyhláška, která pro jednotlivé výkony stanoví jejich bodovou hodnotu. Určuje tedy, kolik má služba stát z veřejného zdravotního pojištění. V případě Itarepsu jde o výkony, které mají podobu tří číselných kódů 35201, 35203, 35205.

Ani Ministerstvo zdravotnictví nemůže vydáním vyhlášky vymoci automatické hrazení služby. „Otázka, kterým zařízením budou výkony ve vyhlášce nasmlouvány, je úlohou zdravotních pojišťoven,“ uvedla Čechová.

Ministerstvo nepředpokládá, že by projekt zůstal bez veřejných peněz. „V návrhu novely jsou výkony Itareps nově zkalkulovány a upraveny v souladu s požadavky jak předkladatelů, tak zdravotních pojišťoven. Lze tedy předpokládat, že s nasmlouváním výkonů již nebude problém,“ podotkla Čechová.

Právník Ondřej Dostál iDNES.cz řekl, že pojišťovny většinou vyhlášku ministerstva respektují. „Závaznost vyhlášky se celá léta uznává, ačkoliv to není správné,“ podotkl Dostál.

Pro úhrady totiž není stěžejní vyhláška, ale zákon o veřejném zdravotním pojištění. Proto se také děje to, že pojišťovny hradí občas i léčbu, která ve vyhlášce není, nebo naopak odmítají hradit tu, kterou tam ministerstvo zařadilo. „Pokud pojišťovna má za to, že léčba není efektivní, není povinna, ani oprávněna výkon nasmlouvat,“ uvedl Dostál.

Právník připomněl, že ministerstvo už v minulosti několikrát doplatilo na to, že místo novely zákona měnilo podmínky péče vyhláškou. Ústavní soud kvůli tomu zrušil například plánované nadstandardy, jednu z úhradových vyhlášek nebo seznam lázeňské péče.

Situaci změnila vražda ve Žďáru

Ministerstvo zdravotnictví Itareps do seznamu výkonů hrazených ze zdravotního pojištění zařadilo už v roce 2012. Podle rezortu je od této doby možné projekt hradit z veřejného zdravotního pojištění. To se v praxi ale neděje.

Španiel tvrdí, že do seznamu ministerstva se Itareps v roce 2012 opravdu dostal. O rok později ale byly výkony upraveny a už nebyly zahrnuty do ministerské vyhlášky, což je pro úhradu nezbytný krok.

Ve vyhlášce se výkony Itareps neobjevily ani letos. Zařazení Itarepsu do vyhlášky výkonů platné pro rok 2015 proto lékař považuje za posun. Podle něj k němu přispěl i případ, kdy schizofrenička ubodala studenta střední školy ve Žďáru nad Sázavou (více o tomto případu čtěte zde).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video