"Jistá omezení mohou nastat také v případě mimořádného dočasného zavedení ochrany státních hranic," uvedl pro iDNES.cz Tomáš Koller z Ředitelství služby cizinecké a pohraniční policie ČR.
 Nový schengenský prostorINFOGRAFIKA |
Šumava se otevírá pomalu
Zákazové tabule najdou návštěvníci na hranicích na Šumavě i po 21. prosinci. A to na územích I. zón a na některých dalších místech označených jako zvláště cenné oblasti přírody. V praxi to znamená, že z padesátikilometrového úseku hranic tak bude volně průchodných jen deset kilometrů.
"Hraniční chodník zůstane nadále přístupný z bavorské nebo rakouské strany, ale nebude z něj možno přejít do Národního parku či Chráněné oblasti Šumava," upozorňuje ředitel parku František Krejčí.
Na 16 přechodech - od Svaté Kateřiny po Přední Výtoň, včetně dvou nově otevíraných turistických přechodů Bučina–Knížecí Pláně a Žďárek–Světlé Hory - budou proto o případném zákazu vstupu informovat tabule.
"Ve II. zónách Národního parku Šumava a na většině území Chráněné krajinné oblasti Šumava bude možno státní hranici překračovat kdekoli, i mimo značené turistické cesty," dodává Krejčí.
V Krkonoších se turistům otevřou nové pohledy
Ani v Krkonoších nelze kvůli ochraně přírody otevřít hranici s Polskem úplně. K výšlapu na polskou stranu hor budou však návštěvníci moci využívat podstatně víc cest než dosud.
"Nyní je na hranici pět turistických přechodů. Po vstupu do Schengenu se bude moci chodit po všech turistických cestách. Těch je okolo dvaceti," řekl mluvčí národního parku Radek Drahný.
Typickým příkladem je Sněžka, přes níž vede státní hranice. Jakmile se turisté teď jdou najíst do Polské boudy, nebo se vydají po polské Jubilejní cestě, porušují zákon. Problematické jsou i túry do Polska přes Ptačí kámen a Petrovku nebo přes sedlo nad Martinovkou. Po vstupu do Schengenu budou tyto výšlapy zcela legální.
Turisté by ale podle Drahného neměli nabýt dojmu, že po vstupu do Schengenu budou moci do Polska vyrazit po každé louce, kde se jim zlíbí. "Osmadvacet kilometrů státní hranice vedené národním parkem obklopuje území s nejpřísnější ochranou přírody v České republice. Proto i po Schengenu bude v těchto lokalitách trvat zákaz vstupu mimo značené turistické cesty," upozorňuje Drahný.
Po Moravě ke slovenskému břehu
Naopak řeka Dyje, která dělí naši republiku od Rakouska, se vodákům zcela otevře a režim by se měl změnit i na všech dalších hraničních řekách. Vodáci tak bez administrativních bojů mohou vyrazit na horní úsek Divoké Orlice, Lužnici, Olši, Opavici a další řeky a říčky.
Jasno není jen na řece Moravě, kde se turisté na lodích musí řídit i licenčním řádem přístaviště. "Když lidem půjčujeme loďku, upozorňujeme je, že s ní sice mohou připlout ke slovenskému břehu, ale nesmí na něj vystoupit," vysvětluje vedoucí přístaviště Hodonín František Ondruš.
Vylézt na slovenskou stranu řeky může posádka loďky jen tehdy, pokud má poruchu lodě nebo jiný závažný důvod.
"Zatím netuším, jak to bude vypadat po vstupu do Schengenu," přiznává Ondruš. Pravděpodobně se však licenční pravidla provozu půjčovny loděk změní. A volně přes hranice budou moci jezdit i vodáci z hodonínského přístavu.
Územími EU, ve kterých platí stejné podmínky pro pohyb jako v schengenském prostoru, jsou i Kanárské ostrovy, Madeira nebo Azory.
