Schäuble odstoupil a kandidovat se nechystá

- Předseda německé CDU Wolfgang Schäuble odstupuje podle agentury Reuters kvůli finančnímu skandálu z funkce předsedy strany i poslanecké frakce CDU/CSU. Na tiskové konferenci v Berlíně navíc oznámil, že znovu kandidovat nehodlá.
Parlamentní frakce má zvolit své nové vedení v úterý a nový předseda strany by měl být zvolen na plánovaném dubnovém sjezdu CDU.

Schäuble stál v čele parlamentní frakce CDU/CSU od roku 1991, v čele strany pak od podzimu 1998. V úterních volbách nového vedení parlamentního bloku CDU/CSU už nebude kandidovat na funkci předsedy frakce a také na dubnovém sjezdu CDU se nehodlá ucházet o předsednictví ve straně.

Největším favoritem na funkci předsedy parlamentní frakce CDU/CSU je podle informací z vedoucích kruhů strany jeden z jejích dosavadních místopředsedů, finanční expert strany Friedrich Merz. Na nástupnictví v nejvyšší stranické funkci se v tuto chvíli dávají největší šance generální tajemnici Angele Merkelové, spekuluje se však stále například i o durynském premiérovi Bernhardu Vogelovi.

"Nynější situace CDU je nejtěžší krizí v historii strany. Tato krize se však nesmí stát krizí demokracie v Německu," zdůraznil odstupující předseda. Dodal, že objasňování vážného porušování zákona i vnitrostranické demokracie minulým vedením CDU je natolik obtížné a bolestné, že opětné získání ztracené důvěry se neobejde bez razantního "nového začátku, a to i v personální oblasti".

Po propuknutí skandálu okolo tajných kont bývalého kancléře Helmuta Kohla, sám Schäuble přiznal, že sám přijal v roce 1994 v hotovosti částku 100 tisíc marek, která nebyla řádně vyúčtována. Od té chvíle byla jeho pozice silně otřesena a před měsícem (18. ledna) poprvé nabídl předsednictvu rezignaci. Tehdy dostal důvěru stranického vedení, které v případě jeho odstoupení pohrozilo kolektivní rezignací. Dalšími rozpornými výpověďmi o pozadí podezřelého daru se však Schäuble stával postupně sám stále méně věrohodným.

PŘEDCHOZÍ VÝVOJ:
Co se dá od dnešního zasedání očekávat naznačil v rozhlasovém interview durynský premiér Bernhard Vogel. Řekl, že neočekává Schäubleho opětovnou kandidaturu při volbě nového předsednictva frakce příští úterý, ba ani kandidaturu na předsednictví ve straně na dubnovém sjezdu CDU v Essenu.

I poslanec CDU Eckart von Klaeden ráno v televizi prohlásil, že Schäubleho novou kandidaturu na vedoucí funkci v poslanecké frakci považuje za nepravděpodobnou. Podobně se vyjádřila i bývalá předsedkyně Spolkového sněmu Rita Süssmuthová.

V úterý večer se předsednictvo rozhodlo, že příští úterý zvolí nové předsednictvo parlametní frakce. "Je to hořké a tragické pro Schäubleho, který sice sám žádná tajná konta nevedl, snažil se aféru objasnit, ale nakonec se stejně stává jednou z jejích obětí," míní bývalý generální tajemník CDU Heiner Geissler.

Rovněž v úterý předseda parlamentu Wolfgang Thierse uložil Křesťanskodemokratické unii (CDU) pokutu 41,5 milionu marek (asi 800 milionů marek) jako sankci za nesprávné vyúčtování stranických financí za rok 1998.

Schäuble ráno oznámil, že ještě v průběhu dne předstoupí před tisk, a mnozí pozorovatelé předpokládají, že při této příležitosti oznámí svou rezignaci.

Schäublemu navíc hrozí, že bude kvůli finančnímu skandálu strany usvědčen z nepravdivé výpovědi. Bývalá pokladnice CDU Brigitte Baumeisterová totiž zpochybnila jeho tvrzení týkající se předání stotisícového daru obchodníka se zbraněmi Karlheinze Schreibera. Za poslední dny byla v tomto případu učiněna už tři místopřísežná prohlášení, která si vzájemně odporují a v nichž stojí dvě svědectví proti tvrzení osamoceného Schäubleho.

Chronologie vývoje sponzorské aféry CDU

4. listopadu 1999 - Soud v Augsburgu vydává zatykač na Walthera Leislera Kiepa, pokladníka CDU v letech 1971-1992. Je podezřelý, že v roce 1991 přijal částku milion marek, kterou nezdanil.
5. listopadu 1999 - Kiep předstoupil před justici. Zatykač je na kauci 500 tisíc marek pozastaven. Jako svědek je předvolán hospodářský expert na účetnictví Horst Weyrauch, který vypovídá, že částka milion marek nebyla vyplacena Kiepovi, ale byla jako stranický dar uložena na konto CDU.
6. listopadu 1999 -   List Süddeutsche Zeitung sděluje, že obchodník se zbraněmi Karlheinz Schreiber předal v roce 1991 v jednom švýcarském nákupním středisku Weyrauchovi kufřík s milionem marek; Kiep byl této transakci přítomen. Důvodem údajně je, že Kiep pomáhal při obchodech s tanky. Kiep toto obvinění popřel.
12. listopadu 1999 -   Bývalý generální zmocněnec CDU Uwe Lüthje, kdysi nejbližší Kiepův spolupracovník, sděluje poprvé podrobnější údaje o milionové částce. Podle něj byly tyto peníze v roce 1992 ve formě tří dílčích částek rozděleny mezi různé lidi, kteří je zdanili. On sám dostal 370 tisíc marek.
21. listopadu 1999 -   V souvislosti s Kiepovou aférou bývalý šéf CDU Helmut Kohl popírá podezření, že při dodávkách tanků do Saúdské Arábie v roce 1991 byly použity úplatky.
22. listopadu 1999 -   Poslanecké frakce sociálních demokratů (SPD) a Zelených požadují, aby se stranickými dary a obchodem se zbraněmi zabýval zvláštní vyšetřovací výbor.
23. listopadu 1999 - Soud v Augsburgu ruší zatykač na Kiepa. Naléhavé podezření z daňového úniku však přetrvává.
26. listopadu 1999 -   Bývalý generální tajemník CDU Heiner Geissler přiznává, že CDU vedla za Kohlovy éry tajná konta.
30. listopadu 1999 - Kohl přebírá politickou odpovědnost za "chyby", jichž se CDU pod jeho vedením ve finančním resortu dopustila. Po krizovém zasedání předsednictva strany Kohl přiznává, že za jeho funkčního období se vedla oddělená konta. Obvinění, že za jeho působení finance ovlivňovaly politické rozhodování, však popírá.
3. prosince 1999 -   Hannoverský právní zástupce Matthias Waldraff podává na Kohla trestní oznámení. Státní zastupitelství v Bonnu poté na základě Kohlova prohlášení zkoumá podezření vůči čestnému předsedovi CDU.
4. prosince 1999 - CDU sesazuje Hanse Terlindena, vedoucího pracovníka v centrále CDU. Tento blízký Kohlův důvěrník nepředal důležité podklady k peněžní aféře nynějšímu předsedovi CDU Wolfgangu Schäublemu, ale Kohlovi.
16. prosince 1999 -   Kohl v jednom televizním rozhovoru přiznává, že v letech 1993-1998 převzal pro CDU sponzorský dar 1,5 až 2 miliony marek, který však nebyl vykázán v žádném oficiálním účetnictví strany. Jména sponzorů odmítl uvést. Poprvé se schází vyšetřovací výbor v čele s poslancem SPD Volkerem Neumannem.
Výbor se nemá zabývat jen případnými úplatky při obchodu se zbraněmi, nýbrž také možným vlivem sponzorských darů na plánovaný prodej 114 tisíc železničářských bytů Kohlovou vládou.
18. prosince 1999 -   Vychází najevo, že chybí důležité doklady k objasnění aféry Leuna. Při privatizaci tohoto východoněmeckého petrochemického kombinátu domněle CDU získala značné provize za prodej firmy francouzskému koncernu Elf Aquitaine.
22. prosince 1999 -   Další krizové zasedání předsednictva CDU - Kohl se ho neúčastní. Předsednictvo rozhodně vyzve bývalého kancléře, aby zveřejnil jména tajných sponzorů. Generální tajemnice CDU Angela Merkelová požaduje v jednom novinovém článku, aby se strana konečně odpoutala od Kohla. Kromě toho svému pěstounovi vyčetla, že stranu poškodil. Předseda CDU Schäuble přiznal, že v roce 1994 převzal od obchodníka se zbraněmi Karlheinze Schreibera dar v hotovosti přes100 tisíc marek, který není zanesen do účetnictví strany.
29. prosince 1999 -   Státní zastupitelství v Bonnu sděluje Spolkovému sněmu své rozhodnutí zavést proti Kohlovi vyšetřování. Zastupitelství dalo osmačtyřicetihodinovou lhůtu ke vznesení námitky proti tomuto kroku. Kohl je vyšetřován pro podezření ze zpronevěry, která měla za následek poškození spolkové CDU.
10. ledna 2000 -   Šéf CDU Wolfgang Schäuble potvrdil, že v roce 1994 přijal od obchodníka se zbraněmi Karlheinze Schreibera dar v hotovosti přes 100 tisíc marek, které nebyly zaneseny v účetních knihách CDU.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video