Scénářů útoku USA v Iráku není mnoho

  • 33
Zveřejněný termín "do 30. listopadu" zatím nasvědčuje, že USA jsou rozhodnuty zaútočit na Irák s cílem zlikvidovat diktátora Saddáma Husajna. Vojenskou akci provedou buď samy, nebo nanejvýš s pomocí irácké opozice. Krátká, koncentrovaná válka i déle trvající boje počítají s výrazným leteckým bombardováním a následnými akcemi speciálních jednotek a pravděpodobně i s masívní pozemní invazí.

Strategie celé operace bude muset vycházet z toho, že kromě všeobecného nesouhlasu ze strany spojenců z protiteroristické koalice je odpor vůči útoku zřejmý i u států sousedících s Irákem.

Kuvajt, Saúdská Arábie či Jordánsko již oznámily, že neposkytnou svá území jako předpolí pro americký útok. Sýrie své vztahy s Irákem normalizuje a Írán samotné USA řadí k tzv. ose zla. Jako potenciální základna se proto jeví jen Turecko, to ale vojenskou akci proti Iráku zatím také odmítá.

Tyto skutečnosti tedy naznačují vedení leteckých útoků či vstup vojáků do Iráku přes Turecko ze severu a z lodí v Perském zálivu z jihu. Přímo na území Iráku se mohou omezené americké jednotky vysadit na kurdském severu, na západě v poušti i na šíitském jihu.

Jakmile by pak byly na irácké půdě pevně usazeny, naskytne se jim prostor k jednání s opozičními silami, možnými odpadlíky irácké armády i vládami sousedních zemí. Podle tohoto scénáře by válka asi neměla dlouhého trvání.

Další krátkodobější možnost počítá - dle afghánského modelu - se zapojením irácké opozice. Lokální opoziční skupiny vyprovokují ozbrojené povstání proti Saddámovi a americká armáda je ze vzduchu podpoří. Nakonec zasáhnou americké speciální jednotky vybavené nejmodernější technikou.

USA by zřejmě při obou zmíněných variantách útoku vystačily pouze s padesáti tisíci vojáky. Problém ovšem je, že irácký odboj je slabý a nemá zázemí k vedení ozbrojeného boje proti ústřední vládě. Přeběhnutí Saddámových generálů do opozičních řad je také nejisté.
 
Neúčinnost irácké opozice a také finanční náročnost celé vojenské operace (odhady nákladů, pouze v režii USA, se blíží až k 80 miliardám dolarů) by mohly úder "zeštíhlit" do méně rozsáhlých selektivních akcí, například k obsazení hlavního města Bagdádu a dvou či tří velitelských center. Konečným cílem Spojených států by pak bylo opanovat celé území Iráku.

Přenést boj z pouště, kde by zastaralá irácká armáda neměla proti americkým vojskům šanci, právě do Bagdádu a dalších měst, je hlavní obranná strategie Saddáma Husajna. I podle vojenských odborníků USA je to v jeho situaci asi nejlepší způsob vedení obrany, protože hrozba velkého počtu civilních obětí a zúžený manévrovací prostor omezuje výraznou převahu americké armády.

Irák ovšem není zdevastovaný Afghánistán a jen málokterý z amerických činitelů se domnívá, že Saddámovo svržení bude krátká a hladká záležitost s použitím minimálního počtu vojáků. Naopak podle mnohých z nich je k účinnému útoku zapotřebí až 250 tisíc mužů.

Například německý expert na bezpečnostní otázky Karl-Heinz Kamp ale tvrdí, že vojáků budou USA potřebovat ještě mnohem víc. Problém je ale podle něj v tom, že nasazení půl milionu vojáků americký Senát Bushově administrativě neschválí.

Americká ofenzíva s maximálním počtem vojáků - masívní nálety spojené s útokem z lodí a průnikem pěchoty - může trvat několik týdnů a skončit "účinnou likvidací" Saddáma Husajna. Může se ale také podle slov bývalého amerického ministra zahraničí Jamese Bakera změnit v "dlouhou, nákladnou a nanejvýš komplikovanou válku".

Navíc hrozí, že ve válečnou zónu by se změnila celá inkriminovaná oblast. Odborníci varují, že napadený Irák by se nerozpakoval vtáhnout do konfliktu i blízké země - nejlákavějšími cíli jsou v očích Bagdádu Izrael a ropná pole v Saúdské Arábii.

Irácký prezident Saddám Husajn sedí v křesle ve svém sídle v Bagdádu. (2. září 2002)

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video