Už dnes se dá totiž tvrdit, že Peking připraví velkolepou a dokonalou show.
V Číně by se muselo stát něco zcela nepředvídaného, aby tomu tak nebylo. Paradoxem je, že k předpokládanému úspěchu významně přispěje fakt, že v říši středu temně vládne totalitní komunistická strana.
Přímo čínská vláda už např. schválila "strategii zlatých medailí". Již dnes skvělí sportovci nejlidnatější země světa chtějí doma překonat v počtu vítězství všechny.
I Američany.
Dlouhá léta v Číně např. provozují speciální sportovní školy, kde mimořádně tvrdým drilem vyrábějí nové a nové šampiony. V současnosti už pracuje tři tisíce těchto škol, kde trénuje až čtyři sta tisíc dětí a mladých lidí.
Staví se také obří národní stadion pro sto tisíc diváků a všechna sportoviště i nová infrastruktura mají být dokončeny již rok před olympiádou. A pokud to Číňané říkají, téměř jistě tomu tak bude.
Když k tomu připočteme, že Číňané (pokud chtějí) dokážou být vynikající hostitelé i organizátoři, je jasné, co Peking na rozdíl od Atén připravuje. Všechny předešlé hry posledních desetiletí tak budou zapomenuty a v Pekingu uvidíme především velkou demonstraci síly a úspěchů nově se vynořující světové supervelmoci.
"Olympiáda samozřejmě není pouze sport, je to politický vzkaz celému světu," prohlásil např. profesor Ren Chai z pekingské sportovní univerzity. Za čtyři roky nás proto v Pekingu čeká demonstrativní přehlídka úspěchů i vypjatého nacionalismu, aby bylo každému jasné, co Čína v tomto směru znamená a co dokáže.
Dá se předpokládat, že to budou tak úspěšné hry, že si na letité čínské potlačování lidských či náboženských svobod v Pekingu nikdo ani nevzpomene.
