Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Stát pokračuje v boji proti zlodějům kovů, nařídí kamery ve sběrnách

  0:31aktualizováno  0:31
Jakmile vláda schválí nový návrh zákona o odpadech, budou ve sběrnách kovového šrotu povinné kamerové systémy. Stát tak po zákonu zakazujícím vyplácení peněz na ruku, který radikálně snížil krádeže kovů, hodlá pokročit v boji proti zlodějům železných předmětů.

Po opravě domu nesete kusy starého zrezivělého železa do sběrny. Přiskočí zaměstnanec výkupny a nad vaším šrotem zamává detektorem měřícím radioaktivitu. Pokud nezapípá, můžete s železem na váhu a pak do kanceláře. Tam ukážete občanský průkaz, nadiktujete adresu nebo číslo účtu a peníze vám přijdou do banky nebo složenkou. Při tom vás pozorně sledují kamery.

Takhle si stát představuje sběrny kovového šrotu. Už před dvěma roky zakázal výplatu peněz na ruku (psali jsme zde), což se okamžitě projevilo na tržbách výkupen a také ve statistikách krádeží kovů. Oproti roku 2014 klesly loni krádeže kovů o více než 70 procent.

„V novém návrhu zákona o odpadech je navržena povinnost mít ve sběrně kamery,“ sdělila mluvčí ministerstva životního prostředí Petra Roubíčková.

O kamerách mluvili úředníci ministerstva už před dvěma roky, když chystali současný zákon, který platí od 1. března 2015. Tehdy do něj ale nestihli zařadit povinnost pořizovat kamerové záznamy. Podle Roubíčkové ho však ani současná vláda nestihne posoudit, a návrh se proto bude schvalovat až po sněmovních volbách. Resort ale věří, že bez potíží projde. Zvlášť když předchozí opatření – nevyplácet za železo peníze na ruku – okamžitě zabralo.

Počet krádeží na železnici se snížil až o 90 %

„Za rok 2014 evidovala policie skoro 12 tisíc trestných činů spojených s krádežemi kovů se škodou za 565 milionů korun. Už v roce 2015 trestných činů ubylo o více než 50 procent na 5 595 případů a loni jich bylo jen 3 284. To je pokles počtu trestných činů o 72 procent oproti době před vyhláškou,“ chválí vyhlášku ministr Richard Brabec.

„Dřív se ztrácelo úplně všechno – od trakčního vedení na železnicích přes pietní předměty, dopravní značky, cedule u dálnic až po poklopy od kanálů a další kovové předměty, jejichž krádeže znamenaly i bezprostřední ohrožení lidských životů. Právě dráhy dnes hlásí úbytek krádeží až o 90 procent,“ dodává Brabec.

Majitelé sběren mají pro úbytek kšeftů i jiné vysvětlení. „Klesly ceny, lidem se už nevyplatí pro železo sehnout,“ řekl místopředseda Svazu výkupců a zpracovatelů druhotných surovin Tomáš Polívka.

Povinné kamery kritizuje. „Co mají zabezpečit? A proč jen ve sběrnách?“ ptá se Polívka a dodává, že už dnes musí zevrubně evidovat každého člověka, který do sběrny přijde. „Z občanky musíme přepsat jméno, adresu, číslo. Stát si všechny údaje může najít, ale je líný,“ zlobí se Polívka.

Zjišťování radioaktivity vizuální kontrolou

Od 1. ledna mají sběrny další povinnost – stejně jako všechny podniky, které „komerčně nakládají se směsným kovovým odpadem“, jak ukládá Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) – zjišťovat, zda donesený materiál není radioaktivní.

V menších sběrnách podle jaderného úřadu stačí „vizuální kontrola“. Což vyvolává otázku, jak pohledem zjistit, zda z kovu neuniká ionizující záření? „Postup si má sběrna zvolit sama,“ říká Polívka, jenž je jednatelem ve firmě Sunex, která má sběrny ve Štětí, Kladně a v Temelíně. Sunex raději nakoupil ruční měřicí detektory. „Každý stál zhruba deset tisíc korun,“ dodává.

Ve velkých překladištích a sběrných dvorech, kam vozí šrot celé vlaky, navrhuje SÚJB průjezdové brány. Podle úřadu však nejde o české nařízení, ale o směrnici Rady Evropy.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.