„Památkový ústav eviduje v rámci restitucí ještě jednu žádost týkající se Sázavského kláštera, kterou podalo Benediktinské opatství. Národní památkový ústav stále ještě jedná o obsahu dohody o vydání,“ uvedla mluvčí NPÚ Simona Juračková. Budova kláštera s expozicí věnovanou slovanské vzdělanosti zůstává trvale v majetku státu.
NPÚ v rámci současného majetkového vyrovnání vrátil církvi také třeba kostel na Zelené hoře u Žďáru nad Sázavou a zámek v Kroměříži, dvě památky zapsané na seznamu UNESCO (psali jsme zde a zde). Vydal také několik movitých věcí a eviduje ještě několik žádostí. Odmítl ale například vydat Německému řádu hrad Bouzov.
Poutník Prokop založil v Sázavě na začátku 11. století družinu, kterou později kníže Oldřich povýšil na konvent řehole sv. Benedikta. V roce 1032 byly také postaveny první částečně soukromé klášterní budovy. Téměř tři čtvrtiny století v ní žili slovanští mniši, Sázava tehdy představovala jedinečné středisko staroslověnského písemnictví a liturgie.
V roce 1096 se v klášteře usídlili pražští latinští mniši, nadále ale zůstal centrem duchovní i literární vzdělanosti a rozvoje uměleckých řemesel. Osud kláštera se uzavřel v roce 1785, kdy ho Josef II. zrušil.
Dnes klášter spravuje NPÚ a kostel a faru užívala i místní římskokatolická farnost.
