Lidé se cítí být nadřazení zvířatům mimo jiné schopností mít rozvinuté emoce a řešit morální dilemata. Označit ale člověka za "pána tvorstva", pokud má Bekoff ve své chystané knize Wild Justice pravdu, bude do budoucna přinejmenším zpochybnitelné.
"Přesvědčení, že lidé mají mravní zásady a zvířata nikoliv, je dlouhodobé. Přibývá ale důkazů ukazujících, že to tak jednoduché není. Stejně jako u lidí jsou odstíny morálky v různých skupinách odlišné, ale určitě existují. Protože se liší druh od druhu, je těžké je srovnávat, citoval vědce The Telegraph.
Bekoff strávil značný čas nad studiem případů, při nichž různé druhy zvířat projevily smysl pro férovost a ochotu vzájemně pomoci jinému tvorovi v nouzi. "Morální kód" jinak podle něj pomáhá i zvířatům stejného druhu uspořádat život ve smečce.
Sloni a delfíni ukázali na empatii mezi živočišnými druhy
Příklady pomoci jinému druhu uvádí Bekoff namátkou dva. "Stalo se, že delfíni pomohli lidem zachránit se před žraloky. V jiném případě sloni pomohli ven antilopám zavřeným za plotem. Sice je těžké říci s jistotou, že existuje empatie mezi druhy, ale je také těžké tvrdit, že není."
Jak se dalo čekat, zdaleka ne všichni s tvrzeními vědce z Coloradské univerzity souhlasí.
Jedním ze skeptiků je profesor Frans de Waal z Emory University ve státě Georgia. "Nevěřím, že zvířata mají smysl pro morálnost jako lidé - s rozvinutým cítěním dobrého a zlého. Spíše v sobě lidská etika zahrnuje určité psychologické tendence - empatii, společenskost, harmonii - které jsou starší než náš druh," řekl Telegraphu.
ETIKA ZVÍŘAT PODLE BEKOFFOVY KNIHYJedním z nejspolečenštějších a nejvíce emotivních zvířat jsou sloni. Ian Douglas Hamilton z univerzity v Oxfordu zdokumentoval například situaci, kdy nejstarší slonice ve stádu vážně onemocněla a přestala chodit. Další samice se ji snažila postavit na nohy. A když poznala, že se neuzdraví, zůstala s ní až do jejího skonu. V jiném případě stádo jedenácti slonů v Jihoafrické republice poškodilo plot, za kterým se ocitla antilopa, aby jí pomohlo ven. Schopnost soucítit s jiným druhem byla dosud připisována jen člověku. Před kočkodany vědci postavili "automat na jídlo" a rozdali jim žetony, za které si ho měli opatřit. Jedna ze samic na princip nemohla přijít a žeton jí padal na zem. Další kočkodan ho zvedl a "koupil" jí jídlo, které pak snědla. Celkem třikrát. Myši zase prokázaly solidaritu jiného druhu: jedné skupině dali výzkumníci k dispozici jídlo, jiným (na které jedlíci viděli) připevnili elektrické dráty, jimiž začala protékat elektřina, když se někdo z jedlíků dotkl potravy. A první skupina, poté, co druhá dostala elektrický šok, přestala jíst. Jedno z největších překvapení zřejmě čekalo na Floridě. Ve městě Gainesville pozorovali vědci samici kaloně, tvora podobného netopýru, jak instruuje jinou samičku při porodu. Ukazovala jí správnou "rodicí" polohu hlavou nahoru, tedy obráceně, než kaloni obvykle na stromech visí. |
