„Prezident jako hlava státu by měl lépe analyzovat situaci, aby pochopil, odkud jeho zemi hrozí nebezpečí. Ukrajina to svého času podcenila, a pak nás překvapilo, když Rusko zabralo Krym a rozpoutalo válku,“ řekla Savčenková.
Kauza pilotky SavčenkovéRuský soud poslal ukrajinskou důstojnici a poslankyni Nadiju Savčenkovou koncem března loňského roku na 22 let do vězení za podíl na smrti dvou ruských novinářů na východě Ukrajiny. Podle Moskvy jako příslušnice dobrovolnického praporu v navedla minometnou palbu na skupinu ruských novinářů. Savčenková veškerá obvinění odmítala, zahraniční pozorovatelé a ochránci lidských práv od počátku hovořili o vykonstruovaném procesu. Rusko nakonec vězněnou ženu propustilo. Zeman se dříve v kauze postavil na stranu Ruska. |
Kyjev a Západ obviňují Rusko, že podporuje v ruskojazyčném Donbasu na východě Ukrajiny separatisty, kteří v dubnu 2014 povstali proti nové, prozápadní vládě v Kyjevě. Moskva to stále popírá, nejvýše připouští účast dobrovolníků bojujících po boku separatistů. Konflikt si podle odhadů vyžádal víc než 9 600 mrtvých.
Schůzka s prezidentem Zemanem nefiguruje v programu pražské návštěvy ukrajinské političky; poznamenala však, že kdyby se přeci jen někdy sešli, vysvětlila by mu, v čem se mýlí.
Do vězení jí přišla omluva za Zemana
Savčenková, původní profesí důstojnice ukrajinského letectva, se do bojů se separatisty na východě Ukrajiny zapojila jako dobrovolnice. V létě 2014 byla zajata a předána Rusku, v jehož vězení strávila podle svých slov dva nejtěžší roky svého života. Svěřila se také, že ve vězení dostala dopis od Čechů, kteří se jí za prezidenta Zemana omlouvali.
„Nejhorší na tom je, že (Zeman) věří, že v Rusku existuje něco jako spravedlivý soud,“ poznamenala poslankyně, kterou ruská justice odsoudila k dlouholetému trestu. Podle ní na základě naprosto smyšleného obvinění ze zabití ruských novinářů ve vykonstruovaném procesu. Nakonec ji však Moskva vyměnila za dva ruské vojáky zajaté v potyčce s Ukrajinci v Donbasu a odsouzené následně v Kyjevě za terorismus.
Od svého propuštění na svobodu usiluje Savčenková o osvobození dalších Ukrajinců, ať zajatých separatisty, anebo vězněných v Rusku. Ačkoliv mírové dohody, uzavřené téměř před dvěma lety v Minsku, počítají se vzájemnou výměnou všech zajatců, proces ustrnul.
Savčenková se domnívá, že přispěla k tomu, že nedávno se podařilo výměnou za předání 15 separatistů dosáhnout osvobození tří Ukrajinců. Bude-li šance na osvobození dalších, je ochotná se znovu sejít i s vůdci separatistů Alexandrem Zacharčenkem a Igorem Plotnickým.
Na Ukrajině je nenapravitelně prohnilý systém
Před novináři poslankyně hájila své rozhodnutí zveřejnit seznamy zajatců, ačkoliv ji kritici obviňují z porušení zákona o ochraně osobních údajů a i z toho, že separatisté nyní vydírají příbuzné zajatců. Tato nařčení odmítla jako nesmysl - separatisté, kteří Ukrajince vězní, přeci nepotřebovali seznamy.
Ty naopak mají připomínat ukrajinskému státu, že má povinnost postarat se o své občany, ať zajaté, pohřešované či alespoň pozůstalé po padlých a nezvěstných. Savčenková ujistila, že přímo od příbuzných zajatých či nezvěstných vojáků neslyšela žádnou kritiku, ale naopak se na ni obracejí se žádostmi o pomoc.
Savčenková, vyloučená z uskupení expremiérky Julije Tymošenkové kvůli prosincové schůzce s vůdci separatistů, vidí svou budoucnost v řadách občanského hnutí, od kterého si slibuje změnu „nenapravitelně prohnilého politického systému“ ve své vlasti. Podle ní je na čase, aby se Ukrajina po čtvrtstoletí nezávislosti vydala konečně na cestu k plné demokracii, kterou Československu otevřel prezident Václav Havel, jak poznamenala.
Nadija Savčenková u ruského soudu:
21. března 2016 |
