Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Saúdský princ prosazuje křesťanský kalendář, reforma pohněvala imámy

  9:15aktualizováno  9:15
Saúdskoarabský stroj času. Tak některá západní média označují ambiciózní reformu prince Mohameda bin Salmána, který prosazuje přechod od islámského lunárního kalendáře ke kalendáři gregoriánskému. Konzervativním duchovním se však změna nezamlouvá, píše The Economist.
Ilustrační foto.

Ilustrační foto. | foto: AP

Když jednatřicetiletý princ na jaře představil svůj plán transformace ropného království, nazval ho Vize 2030. Nikoliv 1451, jak by odpovídalo islámské tradici. Zanedlouho vládní úřady na jeho popud přešly na gregoriánský kalendář. Islámské království tak už nepočítá roky od odchodu Proroka Mohameda do Medíny, ale od narození Ježíše Krista.

Islámský kalendář

Islámský letopočet pojímá za svůj počátek odchod proroka Mohameda z Mekky do Medíny 16. července 622 (tzv. hidžru). Muslimové tak nyní mají rok 1438. Rok islámského lunárního kalendáře má 354 dnů a je o 11 dnů kratší než rok gregoriánského kalendáře. Muslimské svátky jako je třeba ramadán jsou kvůli tomu pohyblivé.

Saúdská Arábie není jedinou zemí řídící se jiným kalendářem než Západ. Například v Íránu dnes mají rok 1395, v Kurdistánu 2628 a v Izraeli 5776. V Thajsku zase počítají roky od úmrtí Buddhy v roce 543 před Kristem, takže jejich kalendáře ukazují rok 2559.

Konzervativním klerikům v kolébce islámu se to však pochopitelně nelíbí, píše server The Economist. Strážci wahhábismu, oficiálního náboženského učení Rijádu, varují, že reforma může vést k opomíjení postního měsíce ramadánu. Stát podle nich přetáčí hodiny do temné éry ignorance, která podle nich panovala před nástupem islámu. Justice ovládaná konzervativními imámy proto zarputile trvá na užívání starého kalendáře.

Novinka se setkala s nelibostí i mezi státními zaměstnanci, kterým mladý princ v rámci úsporných opatření zaměřených na snížení deficitu už dříve okleštil benefity a seškrtal platy. Nyní budou kvůli přechodu na západní kalendář pracovat ročně o jedenáct dní více, ty jim však stát nezaplatí.

Mohamed bin Salmán je považován za jednoho z nejmocnějších mužů Saúdské Arábie. Syn současného krále Salmána, který zastává funkci druhého vicepremiéra, šéfa královského soudu a ministra obrany, dostal za úkol ekonomicky transformovat zemi a vymanit ji ze závislosti na ropě.

Mladý politik v rámci reforem oklešťuje pravomoci náboženské policie a připravuje částečnou privatizaci státní ropné společnosti Saudi Aramco (o ní více zde). Na druhou stranu mu kritikové vyčítají krvavé vojenské angažmá v Jemenu. Na trůn si bude muset princ ještě nějaký čas počkat. Pokud jeho 80letý otec, který údajně trpí mírnou formou demence, zemře, je na řadě jeho švagr Mohamed bin Nájif.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.