Dárkyní byla šestačtyřicetiletá žena po menopauze, příjemkyní šestadvacetiletá žena, jejíž děloha musela být vyoperována kvůli rozsáhlému krvácení po dřívějším porodu. Mladá žena však toužila po dalším dítěti, což jí měla darovaná děloha umožnit.
Děloha se po transplantaci sice zapojila do činnosti v cizím organismu, umožnila i běžnou menstruaci, avšak lékaři museli chemickými léky potlačovat odmítavou imunitní reakci těla.
Po devadesáti devíti dnech přístroje odhalily, že jedna z cév zásobujících orgán krví je ucpána krevní sraženinou, a nezbylo než dělohu zase odoperovat. Podle lékařů při tom nebyl život mladé ženy ohrožen.
Profesorka Fadžíhová předpokládá, že v budoucnu uskuteční další podobné operace, při nichž nakonec dosáhne stavu, že se darovaná děloha stane plnohodnotnou součástí těla příjemkyně a umožní těhotenství. Také uznávaný gynekolog Louis Keith z Chicaga soudí, že operace byla prvním důležitým krokem, který nakonec povede k dobrým výsledkům - podobně jako tomu bylo v případech transplantací jiných orgánů.
Zato jiní lékaři považují tuto operaci za eticky nesprávnou. "Při transplantaci, která má za úkol zachránit lidský život, je jistě správné podstoupit zdravotní rizika. Zde však nejde o stejný případ," zdůrazňuje jiný americký odborník Roger Gosden z lékařské fakulty v Norfolku.
Rovněž český expert Jan Kovařík, primář porodnického oddělení Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí, je skeptický. "Jestliže musíte implantovanou dělohu ošetřovat léky, které potlačují odmítavou imunitní reakci, můžete tím vlastně ohrozit i zdraví případného budoucího dítěte," soudí.
Některé dřívější pokusy o transplantaci dělohy mezi laboratorními zvířaty, například potkany, prasaty a paviány, uskutečněné v jiných vědeckých ústavech ve světě, byly úspěšnější. Avšak zatím se nepodařilo dosáhnout, aby pak samice s cizí dělohou otěhotněla, a vědci dosud nevědí proč.
Saúdskoarabští lékaři přesto věří, že přinejmenším v arabském světě by byl o tento zákrok velký zájem. V západních zemích je totiž možné, aby si žena s nefunkční dělohou nechala oplodnit své zdravé vajíčko manželovým spermatem ve zkumavce a vzniklý zárodek pak mohla ve své děloze donosit jiná žena - takzvaná náhradní matka.
Islámská pravidla však takový postup nepřipouštějí, a proto mohou tamní ženy být ochotnější podstoupit kvůli mateřství i rizikovou transplantaci, která se islámu nepříčí. Podobně jako v islámském světě je využití náhradní matky nelegální i v České republice.
