Když před 80 lety dovršil Abdal Azíz ibn Saúd proces sjednocování Arabského poloostrova a vzniklo Saúdskoarabské království, patřila nová monarchie k nejchudším zemím na světě. Obchodovalo se tam s velbloudy a další malé příjmy zajišťovaly náboženské poutě do posvátných muslimských měst Mekky a Mediny.
To se ale změnilo po nálezu ropy v roce 1938. Země zažila ropný boom v 70. letech minulého století a ten zajistil zemi silnou hospodářskou i politickou pozici nejen na Blízkém východě. Srdce arabského světa a rodiště proroka Mohameda je nyní světovou ropnou jedničkou v těžbě, exportu i zásobách.
Rozvoj země je vidět třeba na pouštní metropoli Rijádu. Před 150 lety na soutoku několika vádí žilo asi 7 500 lidí, o čtyřicet let později na 10 tisíc obyvatel a před půl stoletím jich už bylo asi 150 tisíc. Hranici jednoho milionu obyvatel město překročilo začátkem 80. let minulého století. Teď tam žije asi 5,5 milionu lidí.
Zákaz kostelů a šaría
Zemi výrazně ovlivňuje fakt, že se tam nacházejí dvě nejsvětější místa islámu, Mekka a Medina. A že tam v 7. století začal prorok Mohamed hlásat islám. Není tam dovolena jiná bohoslužba než islámská, nesmějí se stavět kostely, striktně tam uplatňují islámské právo šaría, neexistuje parlament či politické strany.
Saúdskoarabskému království vládne dynastie Saúdů s přestávkami od začátku 19. století. V čele státu stojí v současné době král Abdalláh, jehož oficiální titul zní Strážce dvou svatých mešit (tedy Mekky a Mediny).
Země byla dlouho pod nadvládou Egypta či osmanské říše, většina nynější Saúdské Arábie se sjednotila až začátkem 19. století. V lednu 1926 vznikl nezávislý stát, který byl 23. září 1932 pod monarchou Abdalem Azízem ibn Saúdem přejmenován na Saúdskoarabské království.
Saúdská Arábie jako líheň teroristů
Poslední léta poznamenaly absolutní teokratickou monarchii, která je kolébkou striktního sunnitského směru vahhábismu i rodištěm šéfa al-Káidy Usámy bin Ládina, zejména teroristické útoky. Ze Saúdské Arábie pocházelo 15 z 19 strůjců atentátů v USA v září 2001.
V polovině 90. let začaly v zemi teroristické útoky proti základnám americké armády, která přišla do země v 90. letech, kdy se Saúdská Arábie připojila k protiirácké koalici po vpádu vojsk Saddáma Husajna do Kuvajtu. Teroristické aktivity většinou spojované se sítí al-Káida dramaticky stouply v roce 2003.
Fakta a zajímavosti- Saúdská Arábie je druhým největším arabským státem (po Alžírsku) a 12. největším na světě (27krát větší než ČR). V zemi ale žije jen 28,5 milionu obyvatel. |
Například v květnu 2003 zemřelo v Rijádu při teroristickém útoku 35 lidí, o několik měsíců později při dalším atentátu zahynulo v metropoli sedmnáct lidí. Na jaře roku 2004 zemřelo 22 lidí v Chubáru a útok na americký konzulát v Džiddě v témže roce si vyžádal 13 životů. Poté vláda proti radikálům důrazně zasáhla.
Práva žen a arabské jaro
Protesty v rámci takzvaného arabského jara, které se přehnalo muslimským světem loni, se země příliš nedotkly. Král Abdalláh je opakovaně odsoudil a naopak udělil azyl svrženému tuniskému prezidentovi bin Alímu.
Země je kritizována různými organizacemi kvůli porušování lidských práv. Organizace Amnesty International či Human Rights Watch odsuzují zejména justiční systém a kruté tresty v rámci práv šaría. Jen v letech 2007-2010 tam popravčí sťali 345 lidí.
V žebříčku rovného postavení žen skončila země v roce 2010 na 129. místě ze 134 zemí. Ženy jsou v zemi podle západních státu diskriminovány, mají řadu překážek v rodinném životě a nesmějí například bez doprovodu cestovat či bez svolení mužského příbuzného řídit auto. Kvůli tomu se také v poslední době některé z nich začaly bouřit a požadují, aby se toto pravidlo uvolnilo (o vzpouře Saúdských Arabek kvůli řízení čtěte zde).
Na druhou stranu se mohou alespoň vzdělávat a podnikat. A jemné uvolnění poměrů zaznamenaly i před nedávnem, kdy jim saúdskoarabský král slíbil, že budou moci volit a dovolil zúčastnit se olympijských her. Musely se ale zakrývat šátkem (co krále donutilo změnit názor, píšeme zde).
