Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

USA zastavily dodávku kazetových bomb Saúdům. Kvůli náletům v Jemenu

  15:36aktualizováno  15:36
Bílý dům v tichosti omezuje vojenskou podporu Saúdské Arábie. Podle zdrojů serveru Foreign Policy zastavil dodávky kazetových bomb kvůli tažení Rijádu proti šíitským povstalcům v Jemenu. Válka si podle ochránců lidských práv vyžádala stovky mrtvých civilistů.

V roce 2008 většina států podepsala Úmluva o zákazu kazetové munice. Spojené státy se k ní však nepřidaly. | foto: Profimedia.cz

Podle serveru Foreign Policy se jedná o první výrazný krok, kterým Spojené státy vyjádřily nesouhlas s vojenským dobrodružstvím Saúdské Arábie. Počínání USA v rámci jemenského konfliktu se v posledních měsících dostalo pod palbu kritiky od amerických zákonodárců.

Ve válce v Jemenu bojují děti, výjimkou nejsou sedmiletí s kalašnikovy

Washington Saúdské Arábii poskytuje vojenský výcvik i zpravodajské informace o potenciálních cílech bombardování, saúdské vojenské letouny pak tankují palivo z amerických létajících tankerů. Američané však Rijádu hlavně prodávají armádní techniku, v uplynulých letech mu dodali také kazetové bomby za miliony dolarů.

Pozastavení dodávek se týká kazetových bomb CBU-105, které vyrábí americká firma Textron Systems. Podle zpráv Amnesty International a Human Rights Watch Saúdové tento typ bomby použili při náletech na řadu jemenských cílů včetně hustě obydlených vesnic a měst (více zde).

Úmluva o zákazu kazetové munice

Kazetové bomby obsahují submunici, která zasáhne relativně velké území. V obydlených oblastech si bombardování kazetovými bombami pokaždé vyžádá oběti mezi civilisty a nevybuchlá submunice páchá škody i mnoho let poté (na princip fungování kazetové bomby se můžete podívat zde). V roce 2008 byla v Dublinu podepsána Úmluva o zákazu kazetové munice. USA, Rusko ani Čína však úmluvu nepodepsaly (více o úmluvě se dočtete zde).

Fotogalerie

Spojené státy se v posledních letech snaží export kazetových bomb omezovat. Zakázaly typ těchto bomb s vysokým rozptylem submunice a bomby musí při testování projít také testem spolehlivosti. Od roku 2009 je zakázán vývoz kazetových bomb, které vykazují chybovost větší než jedno procento. Typ CBU-105 tyto parametry podle amerických úřadů splňuje.

Human Rights Watch však tvrdí, že nejméně během dvou útoků v Jemenu byla chybovost těchto bomb mnohem vyšší. Aktivisté navíc od počátků konfliktu v Jemenu podrobně zdokumentovali nejméně pět útoků, při kterých letectvo Saúdské Arábie použilo kazetovou munici CBU-105 i v civilních oblastech.

Skutečný konec dodávek kazetových bomb?

Spojené státy i přes soustavnou kritiku dosud oficiálně neoznámily omezení podpory Saúdské Arábie. Bílý dům si vždy vystačil s tiskovými prohlášeními, která „vyjadřovala znepokojení“ nad smrtí civilistů a „věřila v důkladné prošetření incidentů“. Lidskoprávní organizace pozastavení dodávek kazetových bomb do Saúdské Arábie vítají. Dodávají však, že problematika je mnohem komplexnější

Expert: Saúdové bojují s Íránem o moc, o šíity a sunnity tolik nejde

V současnosti není jasné, zda se zastavení dodávek týká i aktuálních kontraktů, nebo postihne až případné zakázky v budoucnu. Smlouvu na dodání 1300 kusů CBU-105 USA a Saúdská Arábie podepsaly v roce 2013. Výroba komplexních bomb může podle expertů trvat roky, americké úřady navíc odmítají sdělit, zda již byly všechny bomby z této zakázky předány saúdské straně. Sdílnější není ani jejich výrobce. „Texton Systems nekomentuje termíny dodání našim zákazníkům,“ uvedl mluvčí společnosti Matthew Colpitts

Od března 2015, kdy arabská koalice pod vedením Rijádu zahájila nálety, zemřelo v Jemenu nejméně 6200 lidí a téměř tři miliony musely opustit své domovy. Konflikt je podle mnohých expertů zástupnou válkou mezi Saúdskou Arábií, která podporuje jemenskou exilovou vládu a Íránem, který stojí za šíitskými povstalci (více o konfliktu se dočtete v rozhovoru s vojenským publicistou Lukášem Visingrem).

Podívejte se, jak funguje kazetová bomba CBU-105:

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.