Sem spadá i oznámení, že Rijád uspořádá v listopadu vůbec první volby své historie. Ano, opravdové volby.
Nečekejme však zázraky, všechno půjde pomaloučku a polehoučku, jinak to v tamní konzervativní společnosti ani možné není.
Nejprve si obyvatelé bohatého a mocného království zvolí členy místních rad, pak městských, a proběhne-li všechno hladce, za dva roky si vyberou i třetinu ze 120členné Poradní rady krále. Pokud se záměr uskuteční, půjde bezesporu o nejzásadnější reformu od vzniku království v roce 1932.
Alespoň částečná demokratizace by Saúdské Arábii, srdci arabského světa a rodišti Proroka Mohameda, dozajista slušela. Ostatně posuďte sami: kritika vládnoucích Saúdů je dosud tabu, média jsou přísně kontrolována, politické strany jsou zakázané. Ženy nesmějí ani řídit auto a v trestním právu je stále praktikována nemilosrdná šaría.
Nelze také zapomínat, že země je vyhlášenou líhní islámských radikálů. Ostatně ze Saúdské Arábie pocházelo 15 z 19 teroristů, kteří 11. září 2001 zaútočili na USA. Privilegovaný rod Saúdů, který ovládá všechny rozhodující pozice v zemi a disponuje gigantickými příjmy z ropy, se nyní ocitl v dvojím ohni.
Na jedné straně sílí tlak na reformy, na straně druhé ho ohrožují islámští fundamentalisté. V posledních letech se totiž zformovala silná vrstva radikálních duchovních, kteří vládnoucí rod nenávidí. Podle nich představuje tyranii, která je ovládána satanem, tedy USA.
Královská rodina se nemůže příliš spoléhat ani na oddanost poddaných, kteří jsou stále rozhořčenější a frustrovanější. Saúdové se zřejmě rozhodli, že než aby nechali obyvatele vtáhnout do osidel bin Ládina, raději jim postupně nabídnou více svobod.
Takto nejspíš uvažuje i korunní princ Abdalláh ibn Abdal Azíz Saúd, který pro nemoc krále Fahda zemi fakticky vládne. Tento muž, kontrolující čtvrtinu světových zásob ropy, se veřejně přihlásil k nutnosti reformovat tuhý autokratický režim. Pustil se do kritiky byrokracie a korupce, a dokonce navrhl, že by se měla omezit královská privilegia a oddělit královské a státní finance.
Především by však chtěl, aby se jeho země změnila z rodinného podniku na stát, kde by měly větší vliv formální politické instituce. Proto ono uspořádání voleb. Znalci saúdskoarabských poměrů však říkají, že uskutečnit tyto záměry bude nepoměrně těžší. Tradice je totiž v zemi neobyčejně silná.
