Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Saturn překvapil obřím prstencem. Ostatní jsou proti němu prstýnky

  10:30aktualizováno  10:30
Spitzerův vesmírný teleskop objevil kolem Saturnu dosud největší prstenec. Ostatní prstence, které planetu charakterizují, jsou proti němu jen drobné kroužky. Nově objevený prstenec krouží kolem planety ve vzdálenosti šesti až dvanácti milionů kilometrů.

Nově objevený prstenec kolem Saturnu začíná ve vzdálenosti asi šesti milionů kolem planety, jeho vnějšek je o dalších šest milionů kilometrů dále. | foto: Jet Propulsion Laboratory

Infračervené kameře teleskopu NASA, pojmenovaném po teoretickém fyzikovi Lymanu Spitzerovi, se podařilo prstenec objevit díky slabému vyzařování jeho částic. Ty mají teplotu kolem 80 Kelvinů (asi -193 stupňů Celsia).

Rovina nově objeveného "superprstence" je vůči rovině, v níž obíhá Saturnův hlavní prstenec, skloněná o 27 stupňů. Na umělecké vizualizaci není Saturn uprostřed obřího prstence pomalu ani vidět. Žádný div: od vnějšího k vnitřímu kraji prstence je to šest milionů kilometrů.

Prstenec ani není nijak tenký, druhá největší planeta sluneční soustavy Saturn by se do jeho tloušťky vešla dvacetkrát. Vidět dosud nebyl proto, že částice prachu a ledu v něm jsou řídké - a také proto, že do vzdálenosti 1,5 miliardy kilometrů už příliš mnoho slunečního světla, které by se mohlo od částic odrážet, nepronikne.

"Kdyby byl viditelný, byl by (na obloze) velký jako dva měsíční úplňky vedle sebe," zhodnotila rozměry prstence Anne Verbiscerová z Univerzity státu Virginia.

Tajemství černobílého měsíce

Dosud neznámý prstenec, který patrně pochází ze střetů Saturnova měsíce Phoebe s kometami, také může být původcem podivného zbarvení dalšího Saturnova měsíce Iapetus. Ten je z jedné strany světlý a ze druhé tmavý.

Protože se pohybuje také uvnitř největšího Saturnova prstence, vědci soudí, že při svém putování proti směru pohybu prstence prostě mohl "nachytat" prstencový prach.,

SATURNŮV MĚSÍC, MÍSTO PRO ŽIVOT?

Podle výpočtů vědců z Portorické univerzity je mimo Zemi nejvhodnější místo k životu jeden z měsíců Saturnu nesoucí jméno Enceladus. Ten z testu, který zohledňoval zejména teplotu a vlhkost, vyšel (spolu s Jupiterovým měsícem Europa) lépe než Mars. Má to nicméně háček, dané podmínky panují pouze pod povrchem Saturnova měsíčku.

I Země ale podle vědců z Portorické univerzity nabízela lepší podmínky pro život, než nyní - a to v době před 100 až 65 miliony let.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kouř stoupá nad jemenským městem Saná po náletu vedeném Saúdy (22. 9. 2015)
Při náletech v Jemenu zemřelo přes třicet lidí, povstalci viní vládu

Při náletech, které v Jemenu zasáhly hotel u Saná, přišlo o život přes 30 lidí, včetně civilistů, uvedla televize Al-Džazíra. Povstalci viní provládní síly.  celý článek

Poničený americký torpédoborec John S. McCain po srážce s obchodní lodí...
Američané zbavili velení viceadmirála, kterému se vybouraly dvě lodě

Velitel americké sedmé flotily viceadmirál Joseph Aucoin byl zbaven funkce. Oznámilo to americké námořnictvo s tím, že armáda ztratila důvěru v jeho velitelské...  celý článek

Kim Wallová na archivním snímku
Torzo těla patří novinářce z ponorky, oznámila dánská mordparta

Torzo těla bez hlavy nalezené v pondělí na jihu dánské metropole Kodaně patří pohřešované švédské novinářce. Po testech DNA to oznámila dánská policie....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.