Saturn má první portrét z blízkosti

  • 13
- Nejdražsí vesmírná sonda v dějinách nazvaná Cassini splácí svou miliardovou hodnotu. Vědcům poskytla první "blízký" portrét Saturnu - cíle své mise, kam má dorazit v červnu 2004. Snímek zveřejnil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Sonda za 3,4 miliardy dolarů při cestě využívá přitažlivosti planet, způsobující efekt "praku", jenž znamená znásobení rychlosti.

Snímek zveřejněný NASA je montáží několika jiných, které byly pořízeny různými filtry. Zachycuje stín planety, jak dopadá na její prstence, a také Saturnův měsíc Titan.

V době pořízení fotografií byla sonda Cassini od Saturnu vzdálena 258 milionů kilometrů. Celková vzdálenost Saturnu od Země je 1,3 miliardy kilometrů.

Se zrychlujícími oblety jiných planet sonda uletí celkem 3,5 miliardy kilometrů. Po setkání se Zemí v roce 1999 ji už lidé nikdy neuvidí. Bez ohledu na to, zda svůj úkol splní či nikoli.

Cassini využívá efektu "praku"
V roce 1999 se sonda Cassini přiblížila Zemi na vzdálenost 1170 kilometrů, aby díky její gravitaci nabrala potřebnou rychlost pro dosažení Jupitera, odkud zamíří ke svému definitivnímu cíli - Saturnu.

Sonda proletěla nad jižním Pacifikem. "Pokračuje na své cestě pryč," uvedla tehdy mluvčí NASA v kalifornské Pasadeně Mary Beth Murrillová. Odborníci sledovali průlet sondy na Velikonočním ostrově, kde hodnotili její rychlost a přesnost zaměření.

Sondu bylo možné sledovat jako malý světlý bod pohybující se po obloze rychlostí 68 tisíc kilometrů za hodinu. Tato hodnota byla nezbytná, aby Cassini dosáhla vnějších planet sluneční soustavy co nejdříve.

Takovou rychlost však žádné sondě nemohou dát spalovací motory raket; umělé těleso musí proto využít přitažlivosti blízkých planet včetně Země jako "praku", kdy každý průlet znamená znásobení rychlosti.

Země - Venuše - Jupiter - Saturn
Sonda vypuštěná 15. října 1997 už dvakrát s tímto účelem minula Venuši a mnohonásobně vyšší rychlostí, než s jakou vzlétla, "prosvištěla" kolem Země tak, aby v prosinci 2000 dosáhla Jupiteru a od něj se vymrštila k Saturnu, kde má v roce 2004 "zakotvit" na oběžné dráze.

U Saturnu Cassini po několika měsících vypustí podsondu Huygens, vyrobenou Evropskou kosmickou agenturou (ESA), která se pomocí padáku pokusí přistát na největším Saturnovu měsíci Titanu.

Informace z tohoto měsíce o průměru 5000 kilometrů by mohly být nanejvýš zajímavé, protože vědci předpokládají, že na něm panují obdobné podmínky jako na Zemi krátce po jejím vzniku, tedy před čtyřmi a půl miliardami let.

Kontroverzní sonda za miliardy
Sonda za 3,4 miliardy dolarů budila odpor některých ekologů, kterým vadilo, že Cassini veze jako zdroj energie pro svou dlouhou pouť a působení v oblasti daleko od Slunce na 33 kilogramů plutonia.

Podle katastrofických scénářů by sonda mohla při průletu "škrtnout" o Zemi a v důsledku uvolnění plutonia do ovzduší by údajně mohlo mnoho lidí onemocnět rakovinou.

Odborníci NASA i nezávislí vědci však takovou možnost odmítli. Sonda podle nich funguje perfektně, dodržuje propočítanou trasu a i v případě havárie o Zemi by se její plutonium údajně rozptýlilo natolik, že by ničí zdraví neohrozilo.

Sonda Cassini, míří k Saturnu, poprvé "na blízku" vyfotografovala cíl své mise, když od něj byla vzdálena 258 milionů kilometrů.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video