Jacek Saryusz-Wolski  na snímku ze září 2015

Jacek Saryusz-Wolski na snímku ze září 2015 | foto: Profimedia.cz

Poláci proti sobě. Saryusz-Wolski má ve volbě prezidenta EU podrazit Tuska

  • 96
Bude to „bitva“ Polák proti Polákovi. Ve čtvrteční volbě nového prezidenta Evropské unie půjde proti Donaldu Tuskovi vlivný europoslanec Jacek Saryusz-Wolski, který má podporu polské vlády. Na křeslo šéfa EU si přitom brousil zuby už před osmi lety.

Vypadá trochu jako slon a určitě má sloní paměť. Paměť, v níž si uchoval osm let starou křivdu, za niž považoval to, že se místo něj stal předsedou europarlamentu expremiér Jerzy Buzek.

Na prestižním postu, prvním, který získal nějaký Východoevropan, se totiž Jacek Saryusz-Wolski viděl sám. Vyjednavač vstupu do EU, europoslanec od roku 2004, místopředseda europarlamentu a šéf jeho zahraničního výboru byl v roce 2009, kdy se rozhodovalo o tom, koho Polsko na post nominuje, asi nejlépe připraveným Polákem.

Tuskova rivala na summit nepozvali

Europoslanec Jacek Saryusz-Wolski nedostal pozvánku na čtvrteční summit v Bruselu. Oznámila to dnes Malta jako předsednická země Evropské unie. Rozhodnutí zdůvodnila tím, že ohledně pozvání musí panovat shoda všech hlav států a vlád členů EU.

Mluvčí maltského předsednictví dodal, že některým vedoucím představitelům byl nápad pozvat Saryusze-Wolského "vyloženě proti srsti".

Současný předseda summitů EU Donald Tusk má podporu prakticky všech zemí EU. Nesplnilo se tak přání polské vlády, aby Saryusz-Wolski mohl v Bruselu přednést svůj program.

Podle agentury AP se Tuskovo zvolení navzdory odporu současné polské vlády přiblížilo. S odvoláním na diplomaty EU, kteří si nepřáli být jmenováni, se předpokládá, že Tusk vyhraje druhý mandát s drtivou podporou.

Polská vláda Tuskovi mimo jiné vytýká, že ve své funkci nehájil dostatečně polské zájmy, a také tvrdí, že podporuje polskou opozici.

Zdroj: ČTK

„Jenže byl mnohem konfliktnějším typem politika než umírněný Buzek. Dokázal bouchnout do stolu, zvýšit hlas a tvrdě vyjednávat, kdykoli chtěl prosadit svou,“ říká dlouholetý pracovník Evropského parlamentu, který Saryusze-Wolského léta zná.

„Toho, že by se zrovna on mohl stát předsedou europarlamentu, se mnoho lidí obávalo. A tak nakonec dostal přednost Buzek,“ uvádí. „Saryusz-Wolski to Tuskovi, jenž měl při nominaci poslední slovo, nezapomněl,“ dodává.

V Občanské platformě, jež v té době pod Tuskovým vedením vládla Polsku, patřil Saryusz-Wolski k pravicovému katolickému křídlu. To se časem dostalo do menšiny, ale Saryusz-Wolski, velký odborník na Ukrajinu a vztahy s Ruskem, zůstával nadále důležitým mužem své strany. Byl místopředsedou Evropské lidové strany (EPP), nejsilnější formace v europarlamentu, a účastnil se všech klíčových jednání s takovými lidmi, jako je Angela Merkelová nebo španělský premiér Mariano Rajoy. Byl tak jedním z nejvlivnějších lidí, jež v Bruselu Občanská platforma měla.

O to větší byl šok, když polská vláda Beaty Szydlové oznámila, že chce právě Saryusze-Wolského nominovat při volbě unijního prezidenta proti Tuskovi. Tuskova Občanská platforma je vůči vládnoucímu Právu spravedlnosti (PiS) v opozici. Tusk se loni několikrát opatrně, ale přesto jasně vyslovil proti tomu, že PiS pošlapává zásady demokracie, od likvidace veřejnoprávních sdělovacích prostředků až po ignorování Ústavního soudu. To mu PiS nezapomnělo. „Tusk je vůdcem totální opozice,“ obvinil prezidenta EU ministr zahraničí Witold Waszczykowski. Varšava proto odmítla „svého prezidenta“ pro další dvouapůlleté období podpořit.

Podřezání větve Tuskovi

Osmašedesátiletý Saryusz-Wolski přešel na „druhou stranu fronty“ k vládnímu PiS s plnou parádou. Tuska obvinil „z neloajálnosti vůči vlastnímu státu“. „Občanská platforma rozpoutala mezinárodní kampaň proti Polsku,“ nechal se slyšet o víkendu, kdy už bylo jasné, že ho Platforma vyloučí. Tvrdá reakce na europoslancovu kandidaturu přišla i z řad EPP. Saryusze-Wolského zbavila postu místopředsedy a včera ho vyškrtla z klubu.

Šance na to, že by se Saryusz-Wolski ve čtvrteční volbě na summitu EU stal unijním prezidentem, jsou nulové, nikdo kromě Polska pro něj ruku nezvedne. Český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek se však obává, že odpor Polska může nakonec zlomit vaz i Tuskovi, byť se o šéfovi Evropské rady může hlasovat většinově. Jenže se to zatím nikdy nedělalo. Bizarního přístupu Polska mohou využít jiné země k prosazení svého kandidáta. Česko však podporuje znovuzvolení Tuska.

A co za svou epizodní roli dostane Saryusz-Wolski? Podle dobře informovaných zdrojů z Varšavy to bude zřejmě post šéfa polské diplomacie.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video