Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sarajevský atentát před 90 lety přivolal válku

  9:47aktualizováno  9:47
Přesně před devadesáti lety změnily dva výstřely dějiny. Jedna kulka zasáhla následníka rakouského trůnu Františka Ferdinanda d´Este. Druhá střela zabila jeho choť Žofii. Sarajevský atentát ukončil život plný zvratů a odstartoval válku, kterou Evropa do té doby nezažila.

František Ferdinand byl v červnu 1914 na návštěvě Bosny. Jako vrchní inspektor rakouské branné moci tam přijel sledovat armádní manévry. 28. června měl jeho pobyt v Bosně skončit, na programu měl ještě návštěvu metropole Sarajeva a setkání s místními představiteli.

Znalci místních poměrů se obávali nepokojů a dokonce i možných útoků. 28. červen je totiž v Srbsku významným dnem, země si připomíná porážku od Turků na Kosově poli z roku 1389. Trasu Ferdinandovy cesty z nádraží přesto hlídalo jen 120 policistů.

V Sarajevu čekaly dva atentáty
U silnice čekalo i sedm atentátníků z organizace Černá ruka, k útoku se dostali dva z nich. Granát, který hodil Nedeljko Čabrinovič, skončil na složené střeše Ferdinandova auta a arcivévoda ho duchapřítomně odhodil. Následný výbuch zranil několik přihlížejících a členy doprovodu.

"Město zrádců, které vítá pumami," řekl Ferdinand sarajevskému starostovi po přivítání na radnici. Rozhodl se ale v návštěvě pokračovat, nejdřív však chtěl zajít do nemocnice za zraněnými.

O změně nevěděl řidič arcivévodova automobilu. Místo do nemocnice jel dál po původní trase. Když svůj omyl zjistil, začal couvat k odbočce k nemocnici, což byla příležitost pro dalšího atentátníka - Gavrila Principa, který dvakrát vystřelil.

Jedna kulka se odrazila od kovové konstrukce skládací střechy a zasáhla arcivévodovu manželku Žofii do břicha. Druhou ranou trefil Princip Ferdinanda do krku. Následník trůnu zemřel několik minut po své ženě.

Oba atentátníci se po činu pokusili o sebevraždu. Požili cyankáli, ale přežili. Soud je oba poslal na dvacet let do vězení. Trest shodně vykonávali ve vojenském vězení v Terezíně, kde oba dva podlehli tuberkulóze, Čabrinovič v roce 1916, Princip o dva roky později.

Osud ve znamení trůnu
František Ferdinand d'Este, synovec císaře Františka Josefa I., se narodil 18. prosince 1863. Za to, že se stal nástupcem trůnu, mohly neveselé osudy dalších členů habsburské dynastie.

Jako následník se totiž narodil císařův syn Rudolf. Ten se ale v roce 1889 kvůli nešťastné lásce zastřelil. Nástupnictví přešlo na Ferdinandova otce Karla Ludvíka, císařova bratra. Ten zemřel v roce 1896 a uvolnil tím cestu k trůnu právě svému synovi.

Pojmy trůn a následnictví arcivévodu pronásledovaly i v osobním životě. Zamiloval se totiž do hraběnky Žofie Chotkové, která mu nebyla rovnoprávná. Neustoupil tlaku dvora i samotného císaře a manželky ani trůnu se nevzdal. Před svatbou, která byla v roce 1900, ale se ale musel vzdát práva na nástupnictví pro děti z tohoto manželství.

Ferdinand trpěl od mládí tuberkulózou. Léčebné cesty ho zavedly do mnoha zemí. Při svých cestách a poznávání cizích zemí dospěl k názoru, že rakouská monarchie se musí modernizovat, aby byla schopna uspět. Ferdinand čekal na odchod starého mocnáře, aby se mohl ujmout vlády a vytvořit silný centralizovaný stát.

Smrt arcivévody Františka Ferdinada d´Este paradoxně zahájila válku, kterou on sám odmítal. Tvrdil, že na ni Rakousko - Uhersko není připraveno a prohraje ji.

Arcivévoda František Ferdinand d´Este s manželkou Žofií nastupují v Sarajevu krátce před atentátem do auta.

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Francouzi objasnili záhadné krádeže v autobusu: zloděj se skrýval v kufru

Francouzská policie minulý týden vyřešila sérii záhadných krádeží v autobusech mířících z Paříže na letiště Beauvais. Mizející cennosti měla na svědomí dvojice...  celý článek

Psi jsou nuceni bojovat proti divokým kancům, Indonésie. (24. září 2017)
OBRAZEM: Indonésie stále toleruje „krvavý sport“. Psi musí bojovat s kanci

Na zapískání doběhne pes na kolbiště ohraničené bambusovou hradbou. Davy diváků ho při tom bouřlivě povzbuzují – mnoho z nich si na výsledek klání vsadilo...  celý článek

Barcelona: Demonstrace proti zásahu španělské policie během referendu o...
Katalánská vláda nesdělí Madridu, zda opravdu vyhlásila samostatnost

Katalánský regionální kabinet ve stanovené lhůtě neupřesní, zda vyhlásil, či nevyhlásil samostatnost autonomního Katalánska, jak požaduje španělská ústřední...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.