Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sarajevo: přesně deset let poté

aktualizováno 
Střela bosenskosrbského ostřelovače utrhla v září 1992 Sandě Jakšičové levou nohu v kyčli. Jejímu příteli Svetozaru Pudaričovi, který s ní šel tehdy po jedné sarajevské ulici, se šrapnel zaryl hluboko do levého lýtka a vytrhl mu kus kosti. Právě před deseti lety začalo obléhání Sarajeva, které poznamenalo tolik lidských osudů.

Tragédie nezabila Sandino a Svetozarovo nenarozené dítě a jejich nešťastná cesta do práce toho rána byla začátkem osobní odysey, jež skončila vzdorným návratem z exilu do Sarajeva. Jejich přesvědčení, že etnické soužití je možné a že něco z jemného přediva předválečné harmonie může být obnoveno, oponuje zjednodušeným názorům, že život v Bosně ovládá jen šovinismus.

"Válka otřásla našimi iluzemi, že můžeme věřit sousedům. Ale my jsme se vrátili, protože věříme, že máme naději zde pracovat a normálně žít," říká Svetozar. Výbuch katapultoval Sandu a Svetozara přes ulici tak, že se oba na měsíce ocitli v nemocnici. Vzali se zde za přítomnosti bosenské televize, která vysílala záběry šťastného páru na nemocničních postelích. V jednom pokoji si udělali domov a návštěvníkům ukazovali berle, zatímco kolem oken lítaly dělostřelecké granáty.

Jejich první dítě, Marija, se narodilo v květnu 1993. O dva týdny později byla rodina pomocí leteckého humanitárního mostu dopravena do Německa. Lékaři opravili Svetozarovi nohu, která v Sarajevu držela pohromadě měsíce jen pomocí velkých kovových hřebů. Nyní je o čtyři centimetry kratší než druhá.

Život pro ty, kdo se vrátili, není vůbec lehký. Ekonomika skomírá, nezaměstnanost dosahuje 40 procent. Fyzik Alija Aginčič se vrátil do Sarajeva se svou nemuslimskou ženou Aleksandrou poté, co se dozvěděl, že nemůže složit zkoušku, aby mohl pracovat jako plastický chirurg v Paříži.

"Bylo to tam mnohem lepší, ale víc můžeme udělat tady," tvrdí Aleksandra, učitelka jazyků, která mohla v Paříži najít zaměstnání jen jako prodavačka. Sarajevo se nyní mnohým jeví jako mnohem horší místo, než bylo za války. Sanda vzpomíná na solidaritu a velkorysost, která tehdy vládla ve městě, na laskavost nemocničního personálu. Nyní jako civilní oběť války nemá nárok na podporu na bydlení, jako mají vojenští invalidé.

"Vzali jsme věci do svých rukou, hodně jsme pracovali a koupili jsme si byt sami," uvádí na vysvětlenou. Ale na zaplacení nové protézy, která stojí 5400 dolarů, budou potřebovat platy za dva roky. Návratu prý však nelitují. Chovají naději, že se do života vrátí harmonie, až se zahojí válečné rány.

Bosenský parlament v Sarajevu dodnes vypovídá o hrůzách, které bosenská metropole zažívala od roku 1992 do roku 1995.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

V Charlottesville řádili bílí extremisté. Trump je pod palbou kritiky (12....
Znepokojuje nás Trumpův duševní stav, uvádí členové Kongresu

Stále více mě i mé kolegy znepokojuje duševní tav prezidenta Donalda Trumpa, svěřil se v neděli Adam Schiff, člen výboru pro zpravodajské služby americké...  celý článek

Soud poslal brazilského magnáta Marcelo Odebrechta na 19 let do vězení....
Brazilský magnát si ochočil celý kontinent, uplácel prezidenty i guerillu

Před více než rokem soud poslal brazilského magnáta Marcelo Odebrechta na 19 let do vězení. Vyšetřování největšího korupčního skandálu Jižní Ameriky však stále...  celý článek

Americký torpédoborec John S. McCain po srážce s obchodní lodí nedaleko...
Americký torpédoborec se srazil s obchodní lodí, zranilo se pět námořníků

Americký válečný torpédoborec se v pondělí ráno místního času srazil nedaleko singapurského přístavu s obchodní lodí. Při nehodě se zranilo pět amerických...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.