"Respekt k právům menšin, vyhnanců a imigrantů není u rakouské vlády o nic menší než u jiných členských zemí EU," odmítají "tři moudří" kritiky poukazující na ohrožení lidských práv v Rakousku.
S napětím očekávaný dokument má Rakousku otevřít cestu z politické izolace uvnitř EU. Na jeho základě musí čtrnáct zemí EU rozhodnout, jak se budou vůči Vídni nadále chovat. Pro rakouskou ministryni zahraničí Benitu Ferrero-Waldnerovou je však budoucnost jasná - blokáda bude brzy zrušena. "Mělo by to být mezi dneškem a Biarritzem (summit EU v polovině října)," soudí. Zpráva je podle ní "správný základ pro zrušení sankcí".
To ovšem není tak jisté. I když se autoři zprávy vyhnuli obvyklému označování Svobodných (FPÖ) za extrémní pravici, zahrnuli je ostrou kritikou. "FPÖ využívala ve volebních bojích pocity nepřátelství k cizincům. Tím bylo vytvořeno ovzduší, v němž se zaujímání stanovisek proti cizincům stalo něčím normálním, což vyvolalo pocity velkého znepokojení," uvádí zpráva tří.
FPÖ je proto i nadále "pravicově populistickou stranou s radikálními prvky", která používá "velmi dvojznačné výrazy", jež lze vyložit "jako xenofobní, a dokonce rasistické". Nejen to. Ve straně se používají také nacionalistické a "nacionálnímu socialismu blízké" výrazy, přičemž je v ní jasný sklon "bagatelizovat historické události" v období nacismu, což je narážka na chválu SS nebo zlehčování existence koncentračních táborů.
Tři "moudří" zdůrazňují, že členové vlády za FPÖ tyto výrazy nepoužívají. "Vůdcové strany ale na tomto slovníku trvají," dodává jejich zpráva. Strana, vedená Jörgem Haiderem, se tedy nezměnila - a to je problém. Změny v "povaze FPÖ" označuje část zemí unie za podmínku zrušení blokády. Je otázka, zda se spokojí s doporučením "moudrých", aby unie nadále sledovala chování FPÖ.
Udržet nynější blokádu beze změny by však bylo také těžké.
Zpráva totiž vyzvedává úroveň ochrany práv menšin v Rakousku a vysoce oceňuje působení nynější vlády v této oblasti.
"Jedná v souladu s evropskými hodnotami. Úcta k lidským právům ze strany rakouské vlády, zejména pokud jde o práva menšin, uprchlíků a přistěhovalců, nejsou na nízké úrovni jako v jiných zemích unie," tvrdí.
Na přípravě zprávy se podílel bývalý finský prezident Martti Ahtisaari, bývalý španělský ministr zahraničí Marcelino Oreja a uznávaný německý odborník na mezinárodní právo Jochen Frowein. Jeden z nich, možná Španěl Oreja, předal znění zprávy listu El País už před její prezentací u Chiraka.
S napětím očekávaný dokument má Rakousku otevřít cestu z politické izolace uvnitř EU. Na jeho základě musí čtrnáct zemí EU rozhodnout, jak se budou vůči Vídni nadále chovat. Pro rakouskou ministryni zahraničí Benitu Ferrero-Waldnerovou je však budoucnost jasná - blokáda bude brzy zrušena. "Mělo by to být mezi dneškem a Biarritzem (summit EU v polovině října)," soudí. Zpráva je podle ní "správný základ pro zrušení sankcí".
To ovšem není tak jisté. I když se autoři zprávy vyhnuli obvyklému označování Svobodných (FPÖ) za extrémní pravici, zahrnuli je ostrou kritikou. "FPÖ využívala ve volebních bojích pocity nepřátelství k cizincům. Tím bylo vytvořeno ovzduší, v němž se zaujímání stanovisek proti cizincům stalo něčím normálním, což vyvolalo pocity velkého znepokojení," uvádí zpráva tří.
FPÖ je proto i nadále "pravicově populistickou stranou s radikálními prvky", která používá "velmi dvojznačné výrazy", jež lze vyložit "jako xenofobní, a dokonce rasistické". Nejen to. Ve straně se používají také nacionalistické a "nacionálnímu socialismu blízké" výrazy, přičemž je v ní jasný sklon "bagatelizovat historické události" v období nacismu, což je narážka na chválu SS nebo zlehčování existence koncentračních táborů.
Tři "moudří" zdůrazňují, že členové vlády za FPÖ tyto výrazy nepoužívají. "Vůdcové strany ale na tomto slovníku trvají," dodává jejich zpráva. Strana, vedená Jörgem Haiderem, se tedy nezměnila - a to je problém. Změny v "povaze FPÖ" označuje část zemí unie za podmínku zrušení blokády. Je otázka, zda se spokojí s doporučením "moudrých", aby unie nadále sledovala chování FPÖ.
Udržet nynější blokádu beze změny by však bylo také těžké.
Zpráva totiž vyzvedává úroveň ochrany práv menšin v Rakousku a vysoce oceňuje působení nynější vlády v této oblasti.
"Jedná v souladu s evropskými hodnotami. Úcta k lidským právům ze strany rakouské vlády, zejména pokud jde o práva menšin, uprchlíků a přistěhovalců, nejsou na nízké úrovni jako v jiných zemích unie," tvrdí.
Na přípravě zprávy se podílel bývalý finský prezident Martti Ahtisaari, bývalý španělský ministr zahraničí Marcelino Oreja a uznávaný německý odborník na mezinárodní právo Jochen Frowein. Jeden z nich, možná Španěl Oreja, předal znění zprávy listu El País už před její prezentací u Chiraka.
