Seznamy osob, na něž míří sankce Západu, zveřejnily USA i Evropská unie již dříve tento týden. Postupně je však doplňují o další jména a zejména USA svůj výběr "zostřuje" a míří přímo na Putinova citlivá místa.
Na původní seznam Američané zařadili například Vladimira Surkova, významného ideologa Kremlu, či Jelenu Mizulinovou, krajně pravicovou poslankyni, která byla hlavní zastánkyní kontroverzního zákona proti "propagaci homosexuality". Seznam však nezahrnoval osoby skutečně blízké prezidentu Putinovi.
Ovšem nový seznam míří přímo na Putinovy nejvěrnější spolupracovníky i dlouholeté přátele. Vedle šéfa prezidentské kanceláře Sergeje Ivanova černá listina zahrnuje také osoby spíše v pozadí Putinovy politiky, jako bratry Rotenbergy či většinového vlastníka ropného gigantu Gunvor Gennadije Timčenka.
Mimochodem, agentura Reuters naznačila, že právě Timčenkovo jméno je možná nejzajímavější položkou na seznamu osob, na něž se vztahují americké sankce, znamenající mimo jiné zmrazení majetku (o muži s pověstí Putinovy peněženky čtěte více zde).
Všichni jmenovaní jsou blízcí spojenci ruského prezidenta a zároveň jeho dlouholetí přátelé, jejichž loajalitu Putin umí ocenit. Například nynějšího šéfa prezidentské kanceláře Sergeje Ivanova již v roce 2001 jmenoval ministrem obrany, tento post zastával až do roku 2007.
Jednašedesátiletý Ivanov se s Putinem zná z KGB, jako agent působil například ve Finsku. Po rozpadu SSSR působil v zahraniční rozvědce Ruské federace, radil i Borisu Jelcinovi. Je označován za hlavního představitele "siloviků", tedy členů ruských bezpečnostních složek.
Ještě delší přátelství Putina pojí s jedním z nejvlivnějších ruských podnikatelů Arkadijem Rotenbergem, s nímž chodil na kurzy juda. Rotenbergovo jmění je odhadováno na několik miliard dolarů, podniká ve stavebnictví nebo v energetice. Sankce míří také na jeho mladšího bratra Borise, který se rovněž věnuje Putinovu oblíbenému sportu a je prezidentem ruské federace juda.
Na černé listině nechybí Putinovi bankéři
Přední Putinův kritik Alexej Navalnyj, který je momentálně v domácím vězení, minulý týden v článku uveřejněném v The New York Times vyzval k uvalení sankcí na "Putinovy finančníky". Přímo jmenoval některé muže, které zahrnuje nový ostřejší seznam.
Krize na UkrajiněANEXE: Rusové vojensky ovládli Krym RUSKO: Putin podepsal smlouvu u připojení Krymu KYJEV: Jaceňuk podepsal asociační dohodu s EU KOMENTÁŘ: Děsivá pohádka o referendu MAPY: Rusové přepisují atlasy OBAVY: Moldavsko a Pobaltí se bojí Ruska SANKCE: Rusům nefungují platební karty KLIČKO & SPOL.: Kdo se chopil moci v Kyjevě |
Mezi nimi je třeba spolumajitel banky Rossija Jurij Kovalčuk přezdívaný "Putinův bankéř". Kovalčuk je členem komunity, které se říká Jezero (Ozero), do níž patří vlivní lidé vlastníci víkendová sídla u jezera Komsomolskoje nedaleko Petrohradu. Svoji daču tam má i Vladimir Putin.
Na prodloužené listině nechybí ani Kovalčukův kolega Andrej Fursenko, další ze zakladatelů banky Rossija, v níž mají peníze vlivní Rusové. A taktéž člen skupiny Ozero. Fursenko, který má z let 2004 až 2012 zkušenosti s vedením ministerstva školství, je v současnosti Putinovým poradcem.
Členem spolku Ozero je také Vladimir Jakunin. Bývalý diplomat při OSN nyní řídí ruské dráhy a za tuto vlivnou pozici vděčí právě Putinovi.
Na prodlouženém seznamu osob, na něž Západ cílí sankce, je z Putinových nejbližších také jméno šéfa ruské rozvědky GRU Igora Serguna či šéfa státní služby Vladimira Kožina, který řídí na 60 tisíc státních zaměstnanců. V roce 2010 se o něm mluvilo jako o možném starostovi Moskvy.
Čtenáři si mohou vybavit jméno Alexeje Gromova, který před rokem 1989 působil v tehdejším Československu. Nejprve byl sekretářem sovětského konzulátu v Karlových Varech, poté zastával post atašé na ambasádě v Praze. V současné době je Gromov vedoucím správy v Kremlu.