Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov | foto: Reuters

Evropa uvěřila kyjevským pohádkám, zkritizovalo Rusko nové sankce

  • 1794
Evropa přešla pod vliv USA a uvěřila „kyjevským pohádkám o dění na Ukrajině“, uvedlo v reakci na v sobotu zveřejněné sankce ruské ministerstvo zahraničí. Rozšíření sankcí navrch podle Moskvy ohrožuje vzájemnou spolupráci Evropy a Ruska v bezpečnostních otázkách. Německo naopak sankce důrazně podpořilo.

„Další rozšíření sankčního seznamu je přímým důkazem toho, že členské státy EU nastoupily kurz plného redukování spolupráce s Ruskem v otázkách mezinárodní a regionální bezpečnosti,“ citovala agentura Reuters z ministerského prohlášení.

Podle agentury ITAR-TASS se toto omezování spolupráce vztahuje i na boj proti šíření zbraní hromadného ničení, proti terorismu, organizovanému zločinu a dalším novým výzvám a hrozbám. Podle Moskvy se navíc Evropa zbavila alternativního a přitom „objektivního zdroje“ informací, citovala ministra agentura.

Takové kroky EU podle Moskvy „nadšeně přijme mezinárodní teroristická scéna“. To, čeho se jí nepodařilo dosáhnout v posledních desetiletích, „konkrétně vrazit klín do řad mezinárodního společenství - teď lehce udělali v Bruselu. A právě Brusel bere na sebe odpovědnost za tento krok, který učinil na pozadí prudkého zhoršení mezinárodní situace, mimo jiné v Afghánistánu, na Blízkém východě, na severu Afriky a dalších koutech světa,“ stojí v prohlášení.

„Chápou vůbec v metropolích členských států EU, k čemu mohou vést tyto nezodpovědné kroky, ať už v politické nebo hospodářské sféře?“ klade si na závěr otázku ruské ministerstvo zahraničí.

Němci i Britové sankce důrazně podpořili

Rozšíření sankcí naopak důrazně podpořil šéf německé diplomacie Frank-Walter Steinmeier. Přitom Německo, nejmocnější evropská ekonomika, má velmi silné obchodní vztahy s Ruskem. „Po úmrtí 300 nevinných lidí při pádu (malajsijského) letounu MH17 a neuctivém chování záškodnické soldatesky na místě neštěstí nám jednání Ruska nedává jinou možnost,“ uvedl pro list Süddeutsche Zeitung.

„Zůstáváme věrni svému kurzu: rozumně vyvážená a vzájemně dohodnutá opatření Evropy ke zvýšení tlaku a připravenost k seriózním rozhovorům s Ruskem,“ dodal.

Německý ministr hospodářství Sigmar Gabriel v rozhovoru pro týdeník Der Spiegel podpořil další zpřísnění sankcí, které by podle něj mělo být namířené především proti oligarchům. „To se nám musí příští týden podařit, protože na nich stojí ruská politika,“ zdůraznil. „Musíme zmrazit jejich konta v evropských metropolích a zrušit jim povolení k překročení hranic,“ dodal.

Ostrý postoj vůči Moskvě zachovává britské ministerstvo zahraničí. V sobotním prohlášení podle agentury Reuters obvinilo Kreml z vydávání „rozporných, vzájemně si odporujících prohlášení“, jimiž dává neštěstí za vinu Ukrajině. V souvislosti s tím ministerstvo poukazuje na to, že je „vysoce pravděpodobné“, že stroj sestřelili proruští separatisté raketou, kterou dostali z Ruska.

Sankce míří i na separatistické republiky

EU v sobotu rozšířila své sankce za ruský přístup k Ukrajině na řadu předních ruských činitelů, včetně šéfa kontrarozvědky FSB Alexandra Bortnikova a ředitele rozvědky SVR Michaila Fradkova. Seznam 15 dalších postižených Rusů či Ukrajinců a 18 firem a organizací Brusel zveřejnil ve svém oficiálním věstníku.

Mezi organizacemi podléhajícími sankcím se nově ocitly také separatistické státní útvary Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika. Brusel na seznam zařadil také krymské přístavy Sevastopol a Kerč, které po anexi poloostrova získalo Rusko, i devět společností se sídlem na Krymu (více najdete zde).

Sankce EU se nyní týkají 87 jednotlivců a 20 organizací. Všichni mají podle agentury ITAR-TASS do letošního listopadu zákaz vstupu do EU a pokud se jejich aktiva objeví v některé evropské bance, musí být zmrazena; evropské firmy mají s organizacemi uvedenými na seznamu zakázáno obchodovat.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video