Ruský ropný gigant Rosněfť. Ilustrační snímek.

Ruský ropný gigant Rosněfť. Ilustrační snímek. | foto: www.rosneft.com

EU se shodla na přitvrzení sankcí vůči Rusku, rozhodne dění na Ukrajině

  • 948
Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy v pondělí večer oznámil, že členské země EU se formálně shodly na zavedení nových sankcí proti Rusku. Sankce cílí zejména na ruský ropný průmysl. EU však také začne hledat způsob, který umožní v závislosti na vývoji na Ukrajině omezení v budoucnu zmírnit.

Původně měly sankce začít platit už v úterý po právně nezbytném zveřejnění v unijním věstníku. Nyní bylo rozhodnuto s jejich zveřejněním a tedy vstupem v platnost „několik dní“ počkat, krajním limitem by zřejmě mohl být konec tohoto týdne. Vzniknout tak má určitý časový prostor, který umožní sledovat vývoj na východě Ukrajiny, uvedl van Rompuy.

Krize na Ukrajině

Právě v závislosti na vyhodnocení dění přímo na místě by měla v unii začít diskuse o případném částečném či úplném přehodnocení podoby balíku omezujících opatření. S podobným návrhem přijde Evropská komise a unijní diplomatická služba a jednomyslně by se na něm musely shodnout všechny členské země.

Aktuální omezení mají zasáhnout především ropné společnosti. Ztížený přístup k financování v Evropě, který dnes platí pro ruský bankovní sektor, by měl postihnout firmy, jejichž obrat přesahuje 27 miliard dolarů (575 miliard korun) a u nichž více než polovina přijmu pochází z těžby nebo přepravy ropy. 

Tyto podmínky splňuje například státní ropná společnost Rosněfť, provozovatel ropovodů Transněfť nebo Gazprom Něfť, dceřiná společnost plynárenského gigantu Gazprom. Sankce se ale netýkají samotného Gazpromu ani jiných odvětví plynárenského průmyslu, na jehož dodávkách je Evropa závislá.

EU také výrazněji omezí vývoz některých technologií a zboží do Ruska. České vládě v původním návrhu vadily možné dopady na český strojírenský export, české výhrady se ale podle premiéra Bohuslava Sobotky podařilo prosadit (více zde).

Dále se opět rozšiřuje seznam lidí, kterým EU zmrazí majetek a zakáže vstup na své území. Jak ve společném dopise členským zemím uvedl předseda Evropské komise José Manuel Barroso a stálý předseda Evropské rady Van Rompuy, tato omezení se dotknou zejména vůdců proruských separatistů, představitelů vlády Ruskem anektovaného Krymu, vrcholných ruských politiků a oligarchů.

Souhlasíte se sankční politikou EU vůči Rusku?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 18. září 2014. Anketa je uzavřena.

ANO
ANO 3264
NE
NE 2201

Rusko odpoví „asymetricky“

Jedním ze států, které daly zelenou nové vlně sankcí, je i Finsko. Podle finského premiéra Alexandera Stubba je však znepokojeno z nepřímých dopadů a možné ruské odvety. Dodal, že problematické je také načasování sankcí.

Moskva už na možné nové evropské sankce reagovala v pondělí dopoledne. Premiér Dmitrij Medveděv v rozhovoru pro list Vedomosti prohlásil, že odpověď Ruska bude „asymetrická“. Moskva by mohla například zakázat západním leteckým společnostem vstup do ruského vzdušného prostoru ( co Medveděv řekl Vedomostem se dočtete zde). 

Ruská vláda také prověřuje, jak od dopadů sankcí ulevit státnímu koncernu Rosněfť. Kreml plánuje firmě poslat miliardové kompenzace. „Takové investice se vždy vyplatí,“ prohlásil Medveděv. Šéf koncernu Igor Sečin už dříve žádal v souvislosti se sankcemi stát o 1,5 bilionů rublů. 

Rusko již před měsícem zakázalo dovoz širokého spektra potravinářských produktů ze zemí Evropské unie. Již tehdy se objevovaly zprávy o tom, že se Moskva chystá postihnout i aerolinky (více zde).

, ,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video