„Ačkoliv bych byl rád, aby byl zvolen Václav Klaus, ze současné situace soudím, že se to bohužel nepodaří,“ přiznává poslanec ODS Miroslav Beneš, který má za úkol shánět pro svého bývalého šéfa podporu u zákonodárců ostatních stran.
Podobný hlas zní i z levice. „Že by se patnáctého ledna podařilo někoho zvolit, považuji za nepravděpodobné,“ řekl v pondělí v Radiožurnálu vicepremiér Pavel Rychetský (ČSSD).
Jak je však možné, že se politikům nepovedlo najít novou hlavu státu, ačkoliv se o možných Havlových nástupcích mluví už několik let?
Třeba proto, že Česko nemá s výběrem prezidenta z více kandidátů žádnou zkušenost: v letech 1993 i 1998 byl Havel jediným vážným a dopředu jasným kandidátem.
„Všechny strany daly najevo, že v prvním kole budou hlasovat pro své kandidáty, proto se vyčkává až na jeho výsledek,“ říká k tomu šéf poslanců ČSSD Milan Urban.
Už 15. ledna vzejdou z prvního kola dva kandidáti. Jeden, který získá nejvíce hlasů v Poslanecké sněmovně, a druhý v Senátu. Až bude jasné, o jakou dvojici půjde, přijde na řadu nové kolo vyjednávání.
V případě, že onou dvojící bude lidovecký kandidát Petr Pithart, který má v Senátu velké šance, a kandidát ČSSD Jaroslav Bureš, který má naději ve sněmovně, je šance na zvolení prezidenta nejmenší. Jedna z vládních stran by se musela svého kandidáta vzdát, což zatím nikdo nepřipouští.
V případě, že by jeden ze zmíněné dvojice soupeřil s Václavem Klausem, je možné, že se vládní strany proti kandidátovi ODS spojí. ČSSD už naznačila, že by byla ochotna za této situace podpořit Pitharta. Lidovci se ovšem zdráhají slibovat podporu Burešovi.
