Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Šance vlády omezit prezidenta Zemana při jmenování do ČNB prudce klesá

  19:13aktualizováno  19:13
Snaha stran vládní koalice změnit způsob jmenování členů bankovní rady ČNB, aby nerozhodoval jen prezident republiky, se hroutí. Vyplynulo to z jednání zástupců všech stran ve Sněmovně, kdy se proti omezování hlavy státu tím, že by návrhy na členy bankovní rady tak jako u ústavních soudců posuzoval Senát, postavily TOP 09, KSČM i Úsvit.

Prezident Miloš Zeman na návštěvě Ústeckého kraje | foto: Ivo BránišiDNES.cz

Překvapivé se to na první pohled může zdát zejména u TOP 09, která současného prezidenta Miloše Zemana zrovna nemiluje.

„Co má Senát společného s měnovou stabilitou? My s tím nesouhlasíme,“ řekl poslanec za TOP 09 Martin Plíšek při jednání, na němž spolu s ním klub zastupoval místopředseda Sněmovny Petr Gazdík.

Všechny strany zastoupené ve Sněmovně sepsaly vyjádření k víc než dvaceti navrženým změnám Ústavy a TOP 09 odmítla, aby byl prezident svázán tím, že by členy bankovní rady jmenoval se souhlasem Senátu či vlády.

„Vůbec nám nevadí, aby tam zůstal jeden podpis,“ řekl předseda KSČM Vojtěch Filip. „Mě fascinuje debata, že když je přímo volený prezident, že bychom se měli ubírat směrem oslabování pravomocí přímo voleného prezidenta,“ postavil se proti oklešťování pravomocí hlavy státu Tomio Okamura z Úsvitu přímé demokracie.

Zeman vzbudil rozruch, když dal najevo, že překope radu ČNB

Prezident Miloš Zeman nedávno při návštěvě Královéhradeckého kraje jasně řekl, že při jmenování nových členů bankovní rady ČNB nebude jmenovat lidi podporující devalvaci koruny. V radě chce mít lidi podporující vstup České republiky do eurozóny (více zde).

Podle ministra financí Andreje Babiše by centrální banka měla být nezávislá. „ČNB je nezávislá instituce a taková podmínka pro vstup do bankovní rady není přijatelná,“ uvedl Babiš (čtěte zde).

Hnutí ANO, stejně jako lidovci a sociální demokraté podporuje, aby to byl Senát, který by měl vedle hlavy státu vliv na jmenování členů ČNB. „Asi není náhoda, že je celá bankovní rada složená z lidí, kteří mají záporný vztah k euru. Ponechat rozhodování monokratickému orgánu je latentně nebezpečné,“ řekl při jednání ústavní právník Jan Kysela v narážce na to, že bývalý prezident Václav Klause postavil bankovní radu podle svých kritických názorů na euro a že to teď chce Zeman zcela „přemalovat“.

„Kolegové z TOP 09 by ještě mohli změnit názor. Je to natolik důležitá věc, aby se nestávalo to, co se děje nyní, kdy je veřejnost rozdělena v názoru na bankovní radu. Je důležité, aby ji nevytvářel jeden člověk. Nejde o jméno Miloše Zemana. To není nástroj, který by měl omezovat Miloše Zemana,“ řekl iDNES.cz předseda ústavně-právního výboru Jeroným Tejc z ČSSD.

Malou nadějí pro vládní koalici je poslední opoziční strana ODS, která je vůči euru velmi zdrženlivá. Jmenování členů bankovní rady ČNB by mělo podle občanských demokratů podléhat souhlasu jiných ústavních orgánů. „Ale nevidíme jako vhodné, aby to byl pouze jeden z nich. Lepší je kombinace vlády, Senátu i Sněmovny,“ napsala do svého vyjádření ODS. Nikdo jiný ale takto pozici ke změně Ústavy nedefinoval.

Klouzavý mandát, který si přeje Babiš, smetli poslanci pod stůl

Z více než dvaceti návrhů na změnu Ústavy, který poslanci v minulých týdnech vytvořili, smetli v úterý dvě třetiny pod stůl. Například i zavedení klouzavého mandátu, což si velmi přeje ministr financí Andrej Babiš nespokojený s tím, jak funguje Sněmovna. Myslí si, že by za ministry mohli do Sněmovny přijít náhradníci a členové vlády by se do parlamentu vrátili při odchodu z vlády. Přesně taková je podstata klouzavého mandátu. Ale v úterý při jednání zástupců všech stran měl klouzavý mandát minimální podporu.

Debatu strany ještě povedou například o tom, zda změní úpravu toho, kdo smí podávat na prezidenta ústavní žalobu. Zda k tomu musí být souhlas tří pětin obou komor parlamentu, jak je to nyní, nebo zda by stačilo takové vyjádření jen jedné komory parlamentu.

Ve hře je i to, že Senát dostane více času na projednávání zákonů či to, že ústavní soudci budou moci být jmenováni jen jednou. „Do konce března může být jasné, jaká je shoda a do konce pololetí by mohl být hotový návrh změny Ústavy, pokud shodu najdeme,“ řekl poslanec Tejc z ČSSD.







Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.