PŘÍLOHA: VLÁDNÍ KRIZE
jak jí rozumět ■ co bude
"Je na ČSSD, jestli ji přijme, nebo uvrhne zemi do zmatku," řekl Kasal MF DNES.
ČSSD chce zůstat u kabinetu bez lídrů koaličních stran, jak navrhovala minulý týden.
To ale lidovci nechtějí. Na další kolo jednání proto odmítl přijít šéf strany Miroslav Kalousek. Také ostatní vyjednavači dorazili bez šéfů Grosse a Němce. - více zde
"Byla promarněna jedna dobrá šance, jak vytvořit většinovou nekomunistickou vládu v této zemi. KDU-ČSL na tom nenese žádnou odpovědnost," uvedl Kasal.
Kasal také upozornil, že veškerou odpovědnost za vývoj v zemi přebírá ČSSD. "My dáme Stanislavu Grossovi čas, aby si ještě rozmyslel, jestli dohodu přijímá, ale ústupky už žádné dělat nebudeme," řekl.
Pokud by sociální demokraté změnili názor, lidovci jsou podle Kasala ochotni se k noční dohodě kdykoli vrátit. Považují ji za korektní a nevynucenou.
|
JAK SKONČILA NOVÁ VLÁDA |
|
KOMENTÁŘ |
|
S Grossem skončí utrpení |
|
ANKETA |
|
HLASUJTE: Kdo zavinil krach jednání o vládě |
V tuto chvíli se ale jeví jako pravděpodobnější, že dosavadní koalice je definitivně u konce. KDU-ČSL totiž chce mít v kabinetu místopředsedy Milana Šimonovského a Libora Ambrozka, předsednictvo ČSSD ale špičky partaje v kabinetu drtivou většinou odmítlo a chce poloúřednickou proevropskou vládu bez Grosse.
Předseda vlády Stanislav Gross ještě před krachem večerní schůzky vzkázal, že pokud se strany nedohodnou, navrhne prezidentovi Václavu Klausovi, aby odvolal ministry za KDU-ČSL.
Lidovci totiž prý vyjednávání blokují nereálnými podmínkami. Gross přitom naznačil, že pokud by nominovala na ministry politicky neangažované osoby, mohla by KDU-ČSL získat ve vládě i čtvrté křeslo.
"Prostě to vydírání, které ze strany KDU-ČSL je, není něco, co ČSSD v této chvíli může akceptovat. Myslím si, že vyjednávači včera udělali maximum kroků k tomu, aby dohoda vzniknout mohla," řekl Gross.
Podle informací MF DNES ale přitom premiér sám na zasedání předsednictva hlasoval proti dohodě. - více zde
Prezident zasáhne až ráno
Ke slovu se tak opět zřejmě dostane prezident. Ten během čtvrtku dohodu o většinové vládě uvítal, večer ale už byla v troskách. - více zde
Jeho mluvčí Petr Hájek řekl ČRo1-Radiožurnálu, že Václav Klaus se k situaci vyjádří až v pátek ráno.
Pokud premiér Gross přistoupí k odvolání lidoveckých ministrů, bude mít prezident v rukou už dvě žádosti o jejich odchod. Křesťanští demokraté Šimonovský, Svoboda a Ambrozek totiž už v minulých dnech podali demisi sami, Klaus ji ale ještě nepřijal.
Prezident má na stole také rezignační dopis od unionisty Mlynáře a nestraníka Bureše (ve vládě byl za ČSSD). K nim se ve čtvrtek večer přidali také zbývající unionističtí ministři Kühnl a Němec. - více zde
Opozice: Počkáme na další vývoj
Nevíme, co můžeme od sociální demokracie čekat. Právě tak reagovali na rozhodnutí předsednictva ČSSD představitelé obou opozičních stran – ODS a KSČM.
"Mne už v této věci nic nepřekvapuje. Nevím, zda to povede k dalšímu jednání mezi politickými subjekty, nebo zda ČSSD neupřednostní menšinovou vládu," řekl předseda ODS Mirek Topolánek.
"Z naší strany platí nabídka na generální dohodu všech nekomunistických stran o předčasných volbách a euroreferendu," dodal.
Pro předčasné volby se vyslovil také kandidát na premiéra Jan Kohout. "Není jiné vyústění, než v předčasných volbách," uvedl velvyslanec při EU. Podle něj byla noční dohoda vyvážená. "Mohly tam být ještě drobné změny, ale principiálně byla taková jako ta, o které říkáme, že může letět," řekl Kohout ČTK.
Komunisté jsou dál ochotni podat ČSSD pomocnou ruku. "Pokud by se rozhodli vládnout menšinově a vyjednávali podporu napříč politickým spektrem, jsme ochotni jednat," řekl jejich šéf Miroslav Grebeníček.
Když nevznikne koalice, budou asi volby
Existují zhruba tři základní scénáře dalšího vývoje koaliční krize.
1) ČSSD, lidovci a unionisté se přece jen dohodnou na společné vládě, která povede zemi až do řádných voleb v červnu 2006.
Sociální demokraté podmiňují tuto variantu tím, že lidovci přistoupí na to, že ve vládě nebudou ministři za KDU-ČSL, kteří podali demisi. Takový požadavek je však zatím nepřijatelný pro lidovce. Jejich předseda Miroslav Kalousek trvá na tom, že ve vládě mají zůstat přinejmenším dva straničtí místopředsedové Milan Šimonovský a Libor Ambrozek.
2) Menšinová vláda ČSSD.
Musela by se opírat o toleranci komunistů. Prezident Václav Klaus podmínil jmenování nových ministrů tím, že by Grossův kabinet požádal o důvěru. Tu by však mohl získat jen od komunistů. Jejich šéf Miroslav Grebeníček to podmínil společným hlasováním o zákonu o plošných majetkových přiznáních se zpětnou účinností patnáct let. Pro ČSSD je to nepřijatelné, a i kdyby změnila názor, vedlo by to nejspíš k rozpadu klubu nebo i strany.
3) Předčasné volby.
Když se ČSSD, lidovci a unionisté nedohodnou, jsou pravděpodobnou variantou. Je pro ně ODS, podpořil by je i prezident. Kdyby se strany dohodly na předčasných volbách, byla by ODS připravena podpořit vznik dočasné úřednické vlády. S volbami by se pak nejspíš konalo i referendum o euroústavě.
