Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Srbové se bojí, že přijde druhé Kosovo. Rizikem jsou Albánci na jihu

  14:27aktualizováno  14:27
Zatímco vztahy mezi Bělehradem a Prištinou se pomalu zlepšují, na jihu Srbska se opět rozhořívají etnické vášně. Srbský premiér Ivica Dačič naznačil, že tamější Albánci by mohli časem vyhlásit nezávislost. Předák srbských Albanců ho už ve čtvrtek obvinil, že se chová jako Slobodan Miloševič.

Před jezdeckou sochou srbského knížete Mihaila Obrenoviće v centru Bělehradu letos protestovali odpůrci uznání Kosova. | foto: AP

"Jih Srbska by se mohl naplnit příslušníky jiných národů, kteří by za sto let mohli například tuto část Srbska prohlásit za své historické území," varoval veřejnost podle agentury Tanjug Ivica Dačič v jasné narážce na vývoj v Kosovu.

Podobné ambice jako kosovští Albánci mají totiž také jejich odbojní krajané na jihu Srbska v oblasti známé jako Preševské údolí. Stejně jako v Kosovu tvoří i v tomto reginu proti odcházejícímu srbskému obyvatelstvu jasnou většinu a nyní, kdy Srbsko kvůli vstupu EU mírní své nacionalistické postoje, cítí šanci, jak se znovu připomenout.

"Styl Miloševiče"

Podle zpráv serveru balkansinsight.com se nevyvedla už čtvrteční schůzka o širší autonomii mezi Dačičem a předákem Albánců z Preševského údolí Janusem Musliem.

"Požadoval jsem reciprocitu. Trval jsem na tom, aby všechna práva, která mají Srbové v Kosovu, měli i Albánci v Preševu, Medvedje a Bujanovaci," uvedl Musliu, který tvrdí, že se během setkání Dačič naštval a začal mu vyhrožovat. "Dačič ztratil nervy a přešel do stylu Miloševiče," prohlásil.

Bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič v devadesátých letech tvrdě zakročil proti separatistům v Kosovu a byl jedním z hlavních aktérů ničivé občanské války. "Řekl mi, že má moc. Já jsem mu odpověděl, že i když jsem v budově srbské vlády a v Bělehradu a může mě dát zatknout, v žádném případě mě nezastraší," popsal Musliu vypjatou schůzku.

Velitel z Preševského údolí

Albánci z Preševského údolí bojovali o připojení ke Kosovu už mezi lety 1999 a 2001. Po vzoru proslulé UÇK založili vlastní Osvobozeneckou armádu Preševa, Medvedji a Bujanovace (UÇPMB) a účastnili se ozbrojených střetů se srbskou policií a armádou. Musliu patřil k jejím velitelům a snu o nezávislosti se nevzdal ani dnes.

Na jihu Srbska i přes odpojení Kosova stále žije kolem 50 až 60 tisíc Albánců a jejich poměr vůči etnickým Srbům se poslední roky stále roste. Region totiž patří mezi nejchudší  v zemi a Srbové odcházejí jinam. To až příliš připomíná zkušenosti z chudého Kosova. V Bělěhradu proto rostou obavy, aby se z okleštěného Srbska nedloupnul další kousek.

Autor:


Témata: chudoba, Socha




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.