Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Samostatnému Kosovu je rok, problémy trvají

  7:37aktualizováno  9:03
Přesně před rokem vyhlásilo Kosovo nezávislost na Srbsku. Provincie se tak stala zatím nejmladším státem Evropy. Dosud ho uznalo 54 zemí včetně USA, Británie a také Česka. Řada dalších států to však odmítá. A Srbsko trvá na svém: Kosovo považuje za nedílnou součást svého území.

Bělehrad loni akt kosovských zákonodárců označil za ilegální a začal se proti němu bránit. Z každé země, jež nový stát uznala, například okamžitě stáhl svého velvyslance. V diplomatickém tažení Srbové zaznamenali i dílčí úspěch: loni na podzim Valné shromáždění OSN schválilo plán Srbska požádat o právní posouzení situace Mezinárodní soudní dvůr v Haagu.

Srbsko nebylo (a není) ve svém odporu k uznání Republiky Kosovo samo. Podobný názor zastává například i jeho tradiční spojenec Rusko, které varovalo před možným dominovým efektem.

Pro Bělehrad je ztráta teritoria o rozloze Středočeského kraje a populaci čítající asi dva miliony lidí - z devadesáti procent etnických Albánců - citlivá. Mimo jiné proto, že se zde odehrál jeden z klíčových momentů srbské historie a národní mytologie. Bitva s Turky na Kosově poli v červnu 1389 znamenala pro Srbsko pád do područí Osmanské říše, z něhož se definitivně vymanilo až v 19. století.

Neochotu podřídit se rozhodnutím orgánů nového státu od počátku vyjadřuje také srbská menšina v Kosovu, která si zřídila vlastní parlament v Nové Mitrovici na severu země. Právě toto město se stalo symbolem rozkolu mezi oběma etniky. Most přes řeku Ibar, která Mitrovici rozděluje na albánskou a srbskou část, se stal dějištěm řady násilných střetů.

Kosovo položilo srbskou vládu

V Srbsku se loni kvůli Kosovu mohutně demonstrovalo. Čtyři dny po vyhlášení samostatnosti vzali demonstranti útokem americkou ambasádu v Bělehradě. Vnikli dovnitř budovy a zapálili ji. Jeden člověk tam uhořel. - o útoku na velvyslanectví si přečtěte zde

Dav Srbů zapálil ambasádu USA v Bělehradě

Vývoj na srbské politické scéně pak vedl až k březnovému pádu vlády a vypsání předčasných voleb na 11. květen. Evropská unie se tehdy obávala, aby hlasování nevyhráli nacionalisté. Proevropským silám se rozhodla těsně před volbami pomoci tak, že se Srbskem podepsala takzvanou Stabilizační a asociační dohodu, která je prvním krokem k plnému členství v EU. - o okolnostech podpisu smlouvy a podmínkách, které EU Srbům dala, si přečtěte zde

Květnové hlasování pak vyhrála prozápadní strana prezidenta Borise Tadiče, ale ultranacionalisté skončili druzí. Vládu sestavil Vojislav Koštunica z Demokratické strany Srbska. O deset dní později uznala samostatné Kosovo i Praha a Bělehrad podle již známého vzorce odvolal svého velvyslance.

Vlajka, hymna, ústava. A také problémy

Kosovská vlajkaKosovo se mezitím snaží vystupovat jako plnohodnotný stát. V polovině června tam vstoupila v platnost nová ústava a Priština začala vydávat i vlastní pasy. Kosovo má novou vlajku, hymnu a dokonce i tajnou službu.

Přítomnost civilní mise OSN, jejíž pravomoci od loňského prosince postupně přebírá obdobná iniciativa Evropské unie s názvem EULEX, ale potvrzuje, že status nového státu se pořád vymyká běžným standardům.

A problémy trvají: ačkoli ekonomika se pomalu uzdravuje, nezaměstnanost se pořád blíží padesáti procentům a korupce bují, což odrazuje zahraniční investory. K tomu je třeba připočíst přetrvávající etnické napětí. "Pořád je tu riziko propuknutí násilností," varuje Peter Palmer z bruselského think-tanku International Crisis Group. "Ale k mohutnému násilí či exodu srbského obyvatelstva, jehož se mnozí obávali, nedošlo," dodává.

Napětí se však dozajista projeví dnes, v den prvních narozenin. Etničtí Albánci budou slavit - mimo jiné i kolem nového pomníku, který u příležitosti prvního výročí vyrostl v Prištině - a Srbové protestovat.

Kosovo

Vyhlášením samostatnosti Kosova loni v únoru vyvrcholilo několik století trvající a nezřídka konfliktní soužití Albánců a Srbů na tomto území. Kořeny současných událostí přitom sahají do osmdesátých let minulého století, kdy bylo Kosovo autonomní oblastí socialistické Jugoslávie. Po vlně stávek a demonstrací však byla v roce 1989 jeho poměrně široká autonomie omezena a posléze zrušena.

Kosovští Albánci na to zareagovali v roce 1991 vyhlášením Kosovské republiky, kterou ale Srbsko odmítlo uznat. Marná snaha zástupců Prištiny přimět světové politiky k řešení otázky statusu Kosova vedla k postupné radikalizaci nálad v zemi. V polovině devadesátých let pak na scénu vstoupila uzbrojená Kosovská osvobozenecká armáda (UÇK), která provedla řadu útoků na srbské cíle v oblasti.

Napjatá situace v Kosovu přerostla na podzim 1997 v otevřený střet mezi příslušníky UÇK a srbskými silami. I přes opakovanou snahu mezinárodního společenství o mírové řešení sporu pokračovaly oboustranně bezskrupulózní boje s různou intenzitou až do 10. června 1999. Tehdy se po bezmála 80 dnech bombardování letouny NATO začaly srbské jednotky stahovat z Kosova.

Po skončení bojů sice Kosovo formálně zůstalo součástí Srbska, ale fakticky se stalo mezinárodním protektorátem pod kontrolou vojenské mise KFOR a Prozatímní civilní správy OSN v Kosovu (UNMIK). Následný pokus zmocněnce generálního tajemníka OSN Marttiho Ahtisaariho o diplomatické řešení statusu Kosova skončil ve slepé uličce.

V únoru 2008 pak vzali kosovští politici řešení do vlastních rukou a vyhlásili samostatnost. Nezávislost někdejší srbské provincie dosud uznalo 54 států. Vedle USA, Francie či Německa k nim patří i Česká republika. O navázání diplomatických styků s Kosovem rozhodla vláda i přes odpor opozice koncem loňského května.

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dcera oligarchy závodila v ulicích Charkova, zabila pět lidí
VIDEO: Dcera byznysmena závodila v ulicích Charkova, zabila pět lidí

Ukrajinou otřásla nehoda v Charkově, kde dvacetiletá řidička ve středu večer vjela luxusním terénním vozem do davu. Na místě zemřelo pět lidí, řidičce hrozí...  celý článek

Andrej Babiš před diskusí TV Nova (19. října 2017)
Českým premiérem bude zřejmě populista, oligarcha a mogul, píší v Německu

V čele české vlády podle všeho po volbách stane muž s velkým egem, populista, oligarcha a mediální mogul Andrej Babiš, píší média v Německu. Šéfa hnutí ANO...  celý článek

Venezuelský prezident Nicolás Maduro na mítinku svých příznivců v Caracasu (27....
Venezuelští soudci prchají před Madurem, část z nich utekla do Chile

Skupina venezuelských soudců jmenovaných parlamentem ovládaným opozicí se ve čtvrtek uchýlila do exilu v Chile, neboť jim v rodné vlasti prezident Nicolás...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.