Advokátka Klára Samková ohlásila kandidaturu na prezidenta ČR (25. září 2012,

Advokátka Klára Samková ohlásila kandidaturu na prezidenta ČR (25. září 2012, Praha). | foto: Petr Topič, MAFRA

Samková napadne přímou volbu. Chce, aby soud zrušil změnu ústavy

  • 311
Advokátka Klára Samková napadne u Ústavního soudu nejen prováděcí zákon k přímé volbě prezidenta, ale i ústavní zákon. Ten přímou volbu zavedl a hovoří o 50 tisících podpisech pro kandidáty, za nimiž nestojí poslanci či senátoři. V rozhovoru pro iDNES.cz říká, že od začátku věděla, že celý projekt je vadný.

Jste rozhodnuta napadnout u Ústavního zákona zákon o přímé volbě prezidenta a domáhat se jeho zrušení?
Ano. Nebudu ale předem říkat právní argumenty.

Má být podle vás vůbec přímá volba prezidenta?
Přímá volba prezidenta může být, ale toto není zákon o přímé volbě prezidenta, ale o hře na přímou volbu prezidenta.

Proč je to podle vás jenom hra?
Protože to nenaplňuje ty atributy, aby to skutečně mohla být přímá volba prezidenta.

Vadí vám třeba to, že na jedné straně stačí nominace 20 poslanců či 10 senátorů a na druhé straně se musí sbírat 50 tisíc podpisů, když za kandidátem nestojí poslanci nebo senátoři?
Nejenom to. Hranice 50 tisíc podpisů je nepřijatelná a je v rozporu se zvyklostmi v okolních zemích.

Volba prezidenta

TERMÍN: První kolo voleb je naplánované na 11. a 12. ledna 2013, druhé kolo na 25. a 26. ledna.

KANDIDÁTI: Přihlášku podalo 11 lidí, z toho 3 ženy
PŘEHLEDNĚ: Co bude po kontrole podpisů
SERIÁL: Profily kandidátů na prezidenta
SOUHRN: Vše o přímé volbě prezidenta

Kde je podle vás přijatelná hranice pro počet nutných podpisů občanů?
Například v Rakousku platí hranice 6 tisíc ověřených podpisů, které se ověřují na obecních úřadech, kde jsou také oficiálně vyvěšeny kandidátní listiny.

Čili vy jste pro to, že když chce někdo podpořit prezidentského kandidáta, aby to doložil i občanským průkazem nebo cestovním pasem?
Samozřejmě a zároveň musí být dány záruky ochrany osobních údajů, které zde byly fatálním způsobem pominuty. Proto to také dopadlo, jak to dopadlo.

Prostě podpisy lidí, kteří podpoří petici, by měly být podle vás ověřené.
Pakliže by sběratelem těchto podpisů nebyly soukromé osoby, jak to bylo teď, čímž došlo k naprosté privatizaci státní moci, a bylo by jasné, jak se s těmi podpisy bude nakládat, tak samozřejmě.

Jestliže máte takové výhrady k zákonu o přímé volbě, který stanovil nějaké podmínky, proč jste do toho vůbec šla a začala sbírat podpisy?
Říká vám něco aktivní legitimace? Aktivní legitimaci má člověk, který je oprávněn stížnost podat. Zákon o Ústavním soudu přesně uvádí, kdo je oprávněn podat stížnost.

Někdo, kdo je sám poškozen. Kdybyste ty podpisy nezačala sbírat, i když s tím nesouhlasíte, stížnost byste nemohla podat.
Je velká pravděpodobnost, že by to takto Ústavní soud mohl posoudit.

Vy jste na ministerstvo vnitra odevzdala nějakých 1 200 podpisů, z těch vám bylo uznáno jen 128. Takže vám šlo od začátku jen o to, abyste jich alespoň pár měla a mohla ten zákon napadnout.
Nešlo mi jenom o to. Ten zákon měl přece svůj vývoj a řekla bych, že stále k horšímu. Ukazovaly se stále strašnější a strašnější konsekvence toho zákona, které jsme si na začátku ani neuměli představit. Já jsem od začátku věděla, že ten zákon není v pořádku, a protože se právničinou živím 25 let, tak vím, že otázka aktivní legitimace je naprosto zásadní. Nebyl to byznysplán od samého počátku, ale věděla jsem, že je tam něco zásadně špatně. V průběhu doby se začíná ukazovat, v jak grandiózním rozsahu to je špatně.

Klára Samková

Advokátka, specializující se hlavně na oblast lidských práv. Po revoluci byla poslankyní ve Federálním shromáždění. V roce 2003 ji prezident Klaus navrhl na soudkyni Ústavního soudu, Senát ale s návrhem nesouhlasil.

Do povědomí se dostala jako obhájkyně mačetových útočníků. Po vypuknutí korupční kauzy kolem Davida Ratha se o ní hovořilo jako o jeho možném zástupci.

Vypadá to, že nejspíš budou vyřazeni i tři kandidáti, kteří nasbírali o dost víc než potřebných 50 tisíc podpisů. Už to by mohlo vést ke zdržení přímé volby. Ale vy jste jediná, kdo zatím natvrdo říká, že půjdete až k Ústavnímu soudu. Jste si vědoma, že kvůli Ústavnímu soudu bychom prezidenta mohli volit kdovíkdy, dost možná ne v lednu příštího roku?
Jsem si toho naprosto vědoma a já se zase zeptám vás. Skutečně je možné, aby si tady páni poslanci vytvářeli zákony bez ohledu na ústavní principy, jak se jim zachce? Kde skončí jejich arogance?

Je podle vás přijatelné, aby zemi dočasně řídil triumvirát - předseda vlády, předsedkyně Sněmovny a předseda Senátu - pokud Ústavní soud nerozhodne včas a dřív, tedy 7. března 2013, vyprší mandát Václava Klause?
Je to ústavně konformní záležitost, se kterou ústava počítala.

Napadlo vás, že kdybyste byla u Ústavního soudu úspěšná, soud vaší stížnosti vyhověl a prováděcí zákon byl zrušen, že by si politici mohli začít hrát i s myšlenkou - než přijímat znovu prováděcí zákon k přímé volbě, tak radši sáhnout do ústavy a dohodnout se a odhlasovat, že přímá volba bude, ale "až od příště"?
Já jsem přesvědčena, že i ten ústavní zákon není správný, protože i ten hovoří o 50 tisíci podpisech. Budu v každém případě napadat nejen prováděcí zákon, ale i ten ústavní zákon samotný.

Takže kdybyste uspěla, zrušila byste přímou volbu jako takovou?
Ano. Čímž vůbec neříkám, že jsem proti přímé volbě prezidenta, ale ne tímto způsobem.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video