Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ukládejte více peněžitých trestů, státu se vyplatí, vyzval Nejvyšší soud

  14:24aktualizováno  14:24
České soudy by měly mnohem častěji udělovat peněžité tresty jako alternativu nebo doplňující sankci k odnětí svobody. Jsou pro stát ekonomicky výhodnější než pobyt za mřížemi. Ke změně dosavadní praxe vyzval Nejvyšší soud společně s Nejvyšším státním zastupitelstvím. Uvítala by to i Vězeňská služba, podle ní jsou káznice plné.

Nejvyšší soud v Brně. | foto: Wikipedia

V letech 2014 a 2015 tvořily výhradně peněžité tresty jen zhruba čtyři procenta všech ukládaných trestů, většinou jako následek dopravních deliktů. U finanční kriminality a korupce je jich méně, vyplývá ze zveřejněné statistiky Nejvyššího soudu (NS) a Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ).

Jen za rok 2015 eviduje NS 3 819 peněžitých trestů, přitom v letech 2008 a 2009 jich byl dvojnásobek. Praxe napříč Českem navíc vykazuje značné rozdíly. Nejvíce peněžitých trestů udělují okresní soudy v působnosti Krajského soudu v Brně, jde o třetinu všech peněžitých sankcí v zemi.

Přiměřená finanční sankce je přitom skutečným postihem pro každého, kdo zná cenu peněz, uvedl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. „Peněžitý trest ale musí být přiměřený, ušitý na míru,“ zdůraznil. Podle předsedy NS Pavla Šámala je potřeba zjišťovat majetkové poměry obviněného už v přípravném řízení, aby bylo případně možné zajistit majetek pro pozdější vymáhání peněžitého trestu.

Trend mají zvrátit odborné semináře

Právě v účinnosti vymáhání je v současnosti často problém. Pokud se nepodaří peněžitý trest vymoci, třeba kvůli nemajetnosti pachatele, končí pak odsouzený stejně ve výkonu trestu, a věznicím se tedy neuleví. „Činnost všech orgánů činných v trestním řízení musí být koordinovaná,“ uvedl předseda trestního kolegia NS František Púry.

Situace v Česku se diametrálně liší od západní Evropy, kde soudy používají peněžité tresty v celém spektru rozhodovací činnosti. Například v Německu v roce 2014 tvořily 84 všech udělovaných trestů, v Rakousku je to zhruba třetina. NS a NSZ chtějí celostátní trend zvrátit a uspořádají v roce 2017 odborné semináře pro soudce, státní zástupce i policisty. Chtějí zároveň zjistit názor odborníků z první linie.

Více peněžitých trestů by podle generálního ředitele Petra Dohnala uvítala i Vězeňská služba. Věznice jsou plné, trestanců je tam aktuálně víc než 22 500, prakticky stejně jako před amnestií vyhlášenou prezidentem Václavem Klausem 1. ledna 2013. Od té doby se věznice znovu naplnily, asi málokdo čekal, že to bude tak rychle, uvedl Dohnal. Peněžité tresty jsou podle něj pro stát samozřejmě ekonomicky výhodnější než odnětí svobody.

NS problematiku alternativních trestů dlouhodobě sleduje. V srpnu oslovil všechny soudy v zemi, aby mu zasílaly své nedávné rozsudky s peněžitými tresty. Z těch by mohla vzejít obecná doporučení. Nyní NS zpracovává 212 rozsudků, které mu zaslalo 39 soudů. Dalších 23 soudů se k problematice vyjádřilo a poslalo připomínky nebo vlastní podněty.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.