Navíc tento obchod přinášel bance zisk," řekl Salzmann do protokolu před třemi týdny.
Policie je přitom přesvědčena, že B.C.L. banku podváděla a že jí způsobila za čtyři roky miliardové škody, za které nyní stíhá už jedenáct vysokých funkcionářů banky.
Z policejních protokolů navíc vyplývá, že Salzmann schválil přinejmenším jeden obchod firmy B.C.L., který způsobil tomuto ústavu škodu bezmála pěti miliard korun. Jde o rozhodnutí představenstva z 11. června 1998 o zvýšení limitu na financování obchodů firmy B.C.L. ze 150 milionů na 200 milionů dolarů. Salzmann byl tehdy generálním ředitelem KB.
Salzmann tehdy už sice nebyl členem představenstva banky, ale byl na toto zasedání přizván, protože stále zastával funkci generálního ředitele KB. "Z akreditivů otevřených firmě B.C.L. 11. června 1998 ve výši 200 milionů dolarů, byla Komerční bance způsobena škoda ve výši 140 milionů dolarů, což jsou asi čtyři miliardy 923 milionů korun," tvrdí policie v jednom ze svých dokumentů, kterým sdělovala obvinění jedenácti Salzmannovým kolegům.
Policie však nemůže Salzmanna stíhat, protože za rozhodování je po právní stránce odpovědné představenstvo banky, a nikoli generální ředitel. Stejně tak nemůže policie stíhat Salzmanna ani za předcházející ztrátové obchody s B.C.L., které se uzavíraly v době, kdy byl šéfem představenstva banky. Salzmann totiž nebyl shodou náhod fyzicky přítomen na jednání představenstva, které limity pro financování B.C.L. schválilo.
Ke stíhání Richarda Salzmanna nestačí ani to, že ho jeho nástupce ve funkci Jan Kollert před více než měsícem označil u policie za spoluodpovědného za celý případ s B.C.L. Kollert do protokolu uvedl, že ho Salzmann z nepochopitelných důvodů o B.C.L. neinformoval, když mu předával funkci. "V předávacím protokole JUDr. Salzmanna nebyla o B.C.L. ani zmínka," řekl Kollert. Salzmann na tuto výtku do policejního protokolu uvedl, že neměl důvod Kollerta na B.C.L. upozorňovat. "Nepřipadalo mi, že by šlo o nějakou problémovou společnost. Obchod s B.C.L. fungoval," sdělil Salzmann vyšetřovateli.
Policie má přitom doklady o tom, že vedení banky bylo v uplynulých čtyřech letech opakovaně na podezřelé aktivity rakouské firmy B.C.L. a jejího izraelského majitele Baraca Alona upozorňováno. Jde například o varování rakouské banky CWAG, že firma B.C.L. je podezřelá z praní špinavých peněz. Rakouská banka to sdělila Komerční bance dvakrát v prosinci 1997 a pak ve stejný čas o rok později. Stejně tak někteří pracovníci banky několikrát informovali vrcholné činitele ústavu, že obchody s B.C.L. jsou rizikové a že by od nich měla banka raději ustoupit. Policie to dokladuje například zprávou, kterou počítačem rozesílal vrcholným činitelům banky ředitel divize pro finanční trhy Lubor Žalman v červnu 1998. "Já si na žádné varovné signály nevzpomínám," uvedl přesto Salzmann do protokolu.
Slovo "nevzpomínám" nebo formulaci "už si na to nepamatuji" použil Salzmann v odpovědích na otázky vyšetřovatele celkem devětkrát. Díky těmto výpadkům paměti nedokázal odpovědět na řadu klíčových otázek, které mohly vnést jasno do neprůhledných operací firmy B.C.L. Trading. Salzmann rovněž odmítl odpovědět na několik otázek s tím, že se ho takový problém vlastně netýká. "To už je otázka mimo můj obzor," reagoval například na to, proč představenstvo banky rozhodlo v červnu 1998 o zvýšení limitu financování obchodů firmy B.C.L. ze 150 na 200 milionů dolarů.
Richard Salzmann byl šéfem Komerční banky od roku 1991 do roku 1998, kdy se stal senátorem a podle zákona už nemohl vykonávat tyto funkce současně. Do 30.
září 1998 však ještě zastával funkci generálního ředitele a ani pak se z banky zcela nevytratil. Až do letošního května byl prezidentem poradního sboru Komerční banky.
Na podvody v Komerční bance se přišlo na sklonku minulého roku. Salzmann se ke kauze B.C.L. odmítal vyjadřovat. Kromě jednoho rozhovoru je policejní výslech první detailní reakcí Salzmanna na miliardové ztráty Komerční banky.
Policie je přitom přesvědčena, že B.C.L. banku podváděla a že jí způsobila za čtyři roky miliardové škody, za které nyní stíhá už jedenáct vysokých funkcionářů banky.
Z policejních protokolů navíc vyplývá, že Salzmann schválil přinejmenším jeden obchod firmy B.C.L., který způsobil tomuto ústavu škodu bezmála pěti miliard korun. Jde o rozhodnutí představenstva z 11. června 1998 o zvýšení limitu na financování obchodů firmy B.C.L. ze 150 milionů na 200 milionů dolarů. Salzmann byl tehdy generálním ředitelem KB.
Salzmann tehdy už sice nebyl členem představenstva banky, ale byl na toto zasedání přizván, protože stále zastával funkci generálního ředitele KB. "Z akreditivů otevřených firmě B.C.L. 11. června 1998 ve výši 200 milionů dolarů, byla Komerční bance způsobena škoda ve výši 140 milionů dolarů, což jsou asi čtyři miliardy 923 milionů korun," tvrdí policie v jednom ze svých dokumentů, kterým sdělovala obvinění jedenácti Salzmannovým kolegům.
Policie však nemůže Salzmanna stíhat, protože za rozhodování je po právní stránce odpovědné představenstvo banky, a nikoli generální ředitel. Stejně tak nemůže policie stíhat Salzmanna ani za předcházející ztrátové obchody s B.C.L., které se uzavíraly v době, kdy byl šéfem představenstva banky. Salzmann totiž nebyl shodou náhod fyzicky přítomen na jednání představenstva, které limity pro financování B.C.L. schválilo.
Ke stíhání Richarda Salzmanna nestačí ani to, že ho jeho nástupce ve funkci Jan Kollert před více než měsícem označil u policie za spoluodpovědného za celý případ s B.C.L. Kollert do protokolu uvedl, že ho Salzmann z nepochopitelných důvodů o B.C.L. neinformoval, když mu předával funkci. "V předávacím protokole JUDr. Salzmanna nebyla o B.C.L. ani zmínka," řekl Kollert. Salzmann na tuto výtku do policejního protokolu uvedl, že neměl důvod Kollerta na B.C.L. upozorňovat. "Nepřipadalo mi, že by šlo o nějakou problémovou společnost. Obchod s B.C.L. fungoval," sdělil Salzmann vyšetřovateli.
Policie má přitom doklady o tom, že vedení banky bylo v uplynulých čtyřech letech opakovaně na podezřelé aktivity rakouské firmy B.C.L. a jejího izraelského majitele Baraca Alona upozorňováno. Jde například o varování rakouské banky CWAG, že firma B.C.L. je podezřelá z praní špinavých peněz. Rakouská banka to sdělila Komerční bance dvakrát v prosinci 1997 a pak ve stejný čas o rok později. Stejně tak někteří pracovníci banky několikrát informovali vrcholné činitele ústavu, že obchody s B.C.L. jsou rizikové a že by od nich měla banka raději ustoupit. Policie to dokladuje například zprávou, kterou počítačem rozesílal vrcholným činitelům banky ředitel divize pro finanční trhy Lubor Žalman v červnu 1998. "Já si na žádné varovné signály nevzpomínám," uvedl přesto Salzmann do protokolu.
Slovo "nevzpomínám" nebo formulaci "už si na to nepamatuji" použil Salzmann v odpovědích na otázky vyšetřovatele celkem devětkrát. Díky těmto výpadkům paměti nedokázal odpovědět na řadu klíčových otázek, které mohly vnést jasno do neprůhledných operací firmy B.C.L. Trading. Salzmann rovněž odmítl odpovědět na několik otázek s tím, že se ho takový problém vlastně netýká. "To už je otázka mimo můj obzor," reagoval například na to, proč představenstvo banky rozhodlo v červnu 1998 o zvýšení limitu financování obchodů firmy B.C.L. ze 150 na 200 milionů dolarů.
Richard Salzmann byl šéfem Komerční banky od roku 1991 do roku 1998, kdy se stal senátorem a podle zákona už nemohl vykonávat tyto funkce současně. Do 30.
září 1998 však ještě zastával funkci generálního ředitele a ani pak se z banky zcela nevytratil. Až do letošního května byl prezidentem poradního sboru Komerční banky.
Na podvody v Komerční bance se přišlo na sklonku minulého roku. Salzmann se ke kauze B.C.L. odmítal vyjadřovat. Kromě jednoho rozhovoru je policejní výslech první detailní reakcí Salzmanna na miliardové ztráty Komerční banky.
