Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Salzmann se zastal B.C.L.

aktualizováno 
Bývalý dlouholetý šéf Komerční banky a dnes senátor za ODS Richard Salzmann se při výslechu u policie zastal rakouské firmy B.C.L. Trading, která připravila banku podvodnými operacemi o osm miliard korun. Tuto ztrátu nakonec zaplatil stát. Salzmann uvedl, že Komerční banka na těchto obchodech vydělávala značné peníze. Zároveň vyloučil, že by měla signály o tom, že jde o podezřelou společnost. "Pokud se za několik let nestane nějaký problém, není důvod se domnívat, že jde o podvodníka.
Navíc tento obchod přinášel bance zisk," řekl Salzmann do protokolu před třemi týdny.
Policie je přitom přesvědčena, že B.C.L. banku podváděla a že jí způsobila za čtyři roky miliardové škody, za které nyní stíhá už jedenáct vysokých funkcionářů banky.

Z policejních protokolů navíc vyplývá, že Salzmann schválil přinejmenším jeden obchod firmy B.C.L., který způsobil tomuto ústavu škodu bezmála pěti miliard korun. Jde o rozhodnutí představenstva z 11. června 1998 o zvýšení limitu na financování obchodů firmy B.C.L. ze 150 milionů na 200 milionů dolarů. Salzmann byl tehdy generálním ředitelem KB.

Salzmann tehdy už sice nebyl členem představenstva banky, ale byl na toto zasedání přizván, protože stále zastával funkci generálního ředitele KB. "Z akreditivů otevřených firmě B.C.L. 11. června 1998 ve výši 200 milionů dolarů, byla Komerční bance způsobena škoda ve výši 140 milionů dolarů, což jsou asi čtyři miliardy 923 milionů korun," tvrdí policie v jednom ze svých dokumentů, kterým sdělovala obvinění jedenácti Salzmannovým kolegům.

Policie však nemůže Salzmanna stíhat, protože za rozhodování je po právní stránce odpovědné představenstvo banky, a nikoli generální ředitel. Stejně tak nemůže policie stíhat Salzmanna ani za předcházející ztrátové obchody s B.C.L., které se uzavíraly v době, kdy byl šéfem představenstva banky. Salzmann totiž nebyl shodou náhod fyzicky přítomen na jednání představenstva, které limity pro financování B.C.L. schválilo.

Ke stíhání Richarda Salzmanna nestačí ani to, že ho jeho nástupce ve funkci Jan Kollert před více než měsícem označil u policie za spoluodpovědného za celý případ s B.C.L. Kollert do protokolu uvedl, že ho Salzmann z nepochopitelných důvodů o B.C.L. neinformoval, když mu předával funkci. "V předávacím protokole JUDr. Salzmanna nebyla o B.C.L. ani zmínka," řekl Kollert. Salzmann na tuto výtku do policejního protokolu uvedl, že neměl důvod Kollerta na B.C.L. upozorňovat. "Nepřipadalo mi, že by šlo o nějakou problémovou společnost. Obchod s B.C.L. fungoval," sdělil Salzmann vyšetřovateli.

Policie má přitom doklady o tom, že vedení banky bylo v uplynulých čtyřech letech opakovaně na podezřelé aktivity rakouské firmy B.C.L. a jejího izraelského majitele Baraca Alona upozorňováno. Jde například o varování rakouské banky CWAG, že firma B.C.L. je podezřelá z praní špinavých peněz. Rakouská banka to sdělila Komerční bance dvakrát v prosinci 1997 a pak ve stejný čas o rok později. Stejně tak někteří pracovníci banky několikrát informovali vrcholné činitele ústavu, že obchody s B.C.L. jsou rizikové a že by od nich měla banka raději ustoupit. Policie to dokladuje například zprávou, kterou počítačem rozesílal vrcholným činitelům banky ředitel divize pro finanční trhy Lubor Žalman v červnu 1998. "Já si na žádné varovné signály nevzpomínám," uvedl přesto Salzmann do protokolu.

Slovo "nevzpomínám" nebo formulaci "už si na to nepamatuji" použil Salzmann v odpovědích na otázky vyšetřovatele celkem devětkrát. Díky těmto výpadkům paměti nedokázal odpovědět na řadu klíčových otázek, které mohly vnést jasno do neprůhledných operací firmy B.C.L. Trading. Salzmann rovněž odmítl odpovědět na několik otázek s tím, že se ho takový problém vlastně netýká. "To už je otázka mimo můj obzor," reagoval například na to, proč představenstvo banky rozhodlo v červnu 1998 o zvýšení limitu financování obchodů firmy B.C.L. ze 150 na 200 milionů dolarů.

Richard Salzmann byl šéfem Komerční banky od roku 1991 do roku 1998, kdy se stal senátorem a podle zákona už nemohl vykonávat tyto funkce současně. Do 30.

září 1998 však ještě zastával funkci generálního ředitele a ani pak se z banky zcela nevytratil. Až do letošního května byl prezidentem poradního sboru Komerční banky.

Na podvody v Komerční bance se přišlo na sklonku minulého roku. Salzmann se ke kauze B.C.L. odmítal vyjadřovat. Kromě jednoho rozhovoru je policejní výslech první detailní reakcí Salzmanna na miliardové ztráty Komerční banky.






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Reportér MF DNES s falešným receptem a lékem Hypnogen, který mu vydali v jedné...
Lék na falešný recept sežene každý. MF DNES uspěla ve všech lékárnách

Stačí obyčejné razítko, tiskopis objednaný na internetu a poznámka, že nemáte zdravotní pojištění. Všech deset lékáren, které MF DNES při redakčním testu...  celý článek

Andrej Babiš přichází na večerní jednání ministrů hnutí ANO v průhonické...
Dávali jsme ODS peníze, říká Babiš na nově zveřejněné nahrávce

Exministr financí Andrej Babiš na nahrávce, kterou ve středu zveřejnil server iRozhlas.cz, naznačuje, že v minulosti finančně podporoval ODS. Záznam pochází ze...  celý článek

Otázka pro prezidenta, projekt iDNES.cz
Otázka pro prezidenta: Ptáme se, kdy by vítěz voleb neměl být premiérem

Do parlamentních voleb zbývají necelé dva měsíce. Přestože na ně povinnost jmenovat novou vládu ještě nepadne, uchazečů o Hrad se v dalším kole projektu Otázka...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.