Salmová žádá o pozemky na Třebíčsku

Blansko - Dcera bývalého knížete Huga Salma žádá nejen restituci rozsáhlých nemovitostí na Blanensku, ale i neméně obsáhlých pozemků na Třebíčsku. Marie Salm-Reifferscheidt-Raitz žádá třebíčský pozemkový úřad o vydání polí a lesů v katastru šesti obcí. Odvolává se na to, že ji adoptovala bývalá majitelka pozemků. "Vyřízení žádosti brání neúplná dokumentace a nejasná minulost Salmů," řekl vedoucí třebíčského pozemkového úřadu Jaromír Kopeček.

"Teprve až bude doplněna dokumentace a bude jasné, zda byl předek žadatelky skutečně československým občanem, můžeme o věci
rozhodnout," uvedl Kopeček.

Podání restituční žádosti na Třebíčsku potvrdil i advokát Salmové Felix Nevřela.

Největší restituční kauza v zemi
Největší restituční kauzu v zemi možná čeká obrat. Prozatímní osvědčení o občanství posledního majitele rájeckého panství na Blanensku Hugo Mikuláše Salma-Reifferscheidta nelze považovat za doklad o občanství. Ve svém novém vyjádření to potvrdilo ministerstvo vnitra. Názory právníků, zda toto vyjádření může přinést zvrat do jednoho z největších restitučních případů v zemi, kde Salmovi potomci žádají sedm tisíc hektarů lesů a zemědělské půdy, dva zámky a také pozemky u jeskyní, se však liší.

Ministerstvo vnitra by totiž mělo podle právního zástupce města Blanska, v jehož majetku jsou některé nemovitosti, o něž restituenti žádají, znovu otevřít otázku, zda poslední majitel panství byl či nebyl československým státní občanem a splňuje či nesplňuje podmínku pro navrácení majetku.

"Je to velký posun, protože některé soudy, konkrétně Městský soud v Praze, považoval toto prozatímní osvědčení za doklad občanství pana Hugo Salma. Jiné soudy, například Krajský soud v Brně, rozhodly, že osvědčení tento charakter nemá. Byla to tedy sporná věc. A ministerstvo v této sporné věci rozhodlo, že prozatímní osvědčení nelze považovat za osvědčení o státním občanství. Sloužilo pouze k potřebě pana Salma, aby nebyl odsunut se svou rodinou a dostával třeba potravinové lístky jako tuzemec a nikoliv jako sudetský Němec," tvrdí právní zástupce města Blanska Zdeněk Koudelka.

Historie sporu
1992 - žádost restituentů na okresní pozemkový úřad o vydání majetku
1996 - pozemkový úřad vydává dvě negativní rozhodnutí na lesy u Veselice a areál zámku v Blansku
1997 - městký soud v Praze zrušil toto rozhodnutí a zavázal pozemkový úřad názorem, že díky prozatímnímu osvědčení nutno na H.M. Salma pohlížet jako na občana, který občanství nepozbyl
1998 - pozemkový úřad přiznává Salmům nárok na restituci lesů ve Veselici a zámku v Blansku (proti tomuto rozhodnutí se Lesy ČR odvolaly u soudu v Hradci Králové a města Blanska a muzea Blanska ke krajskému soudu v Brně)
2000 - Krajský soud v Hradci Králové potvrdil nárok na navrácení lesů u Veselice, Lesy ČR podávají stížnost k Ústavnímu soudu - Krajský soud v Brně vrací případ zámku k dopracování pozemkovému úřadu
2001 - Krajský soud v Brně po nové přezkoumání dokladů o občanství H. M. Salma zrušil rozhodnutí pozemkového úřadu vydat zámecký park v Blansku

Advokát restituentů Felix Nevřela však s názorem Koudelky nesouhlasí.

"Ministerstvo odmítlo pokračovat v řízení ohledně občanství Hugo Mikuláše Salma, protože město Blansko není účastník řízení. Pokračování by musel navrhnout okresní úřad. A je otázkou, jestli to potřebuje, nebo ne. Jsou zde už totiž dva rozsudky, které říkají, že pro restituce je prozatímní osvědčení dostačující," uvedl Nevřela.

Pracovníci okresního pozemkové úřadu, kteří o vydávání nemovitostí v restituci rozhodují, ještě nemají poslední vyjádření ministerstva vnitra na stole. Určitě se jím však budou zabývat.

Pokud je ministerstvo vyzve k přezkoumání, pravděpodobně nechají otázku občanství posoudit. "Domnívám se, že nové vyjádření vychází z případu Černínů z Budějovicka, kde ústavní soud vloni zakázal ministerstvu vnitra nečinnost ve věci nepřiznání občanství," řekl k novému rozhodnutí vedoucí okresního pozemkového úřadu Stanislav Skřipský. Sám však míní, že jasno do restitucí Salmů na Blanensku vnese také až Ústavní soud.

Úředníci totiž mají v rukou dvě protichůdná rozhodnutí krajských soudů, jedno z Hradce Králové a druhé z Brna. "Je to určitá anomálie," přiznal Skřipský.

Koudelka: Blansko má šanci spor vyhrát

Právní zástupce města Blanska a zároveň poslanec sociální demokracie Zdeněk Koudelka se snaží zvrátit jeden z největších restitučních případů u nás: navrácení majetku potomkům šlechtického rodu Salmů.

Přestože prvních přibližně sedm set hektarů lesa bylo Salmům již vráceno, právník se domnívá, že ještě může do případu zasáhnout. "Jde nám o to, aby ministerstvo vnitra dokončilo řízení ve věci občanství Hugo Mikuláše Salma, které nebylo dokončeno po druhé světové válce a kde bylo vydáno pouze prozatímní rozhodnutí okresního národního výboru v Boskovicích," říká.

Existují však komplikace...
Ministerstvo zvažuje, zda město Blansko může žádat o dokončení řízení. Podle něj může o pokračování řízení žádat okresní úřad a doporučuje, aby požádal o vydání osvědčení o tom, jestli Hugo Mikuláš Salm byl či nebyl ke dni své smrti státním občanem. Jsme tedy ve stádiu jistých procesních sporů.

Co tedy vlastně máte v rukou?
Máme písemné stanovisko ministerstva o tom, že prozatímní potvrzení okresního národního výboru v Boskovicích nelze považovat za doklad o státním občanství pro Huga Mikuláše Salma. Podle ministerstva jde o potvrzení, že se má na tohoto člověka hledět jako na občana, nikoliv že je občanem. Berou to jako prozatímní rozhodnutí, které nijak nezavazuje orgány.

Je tedy jasné, že se ministerstvo bude muset občanstvím zabývat?
Neřekl bych, že bude muset. Budeme usilovat o to, ať už cestou přímou nebo cestou přes okresní úřad, aby to řízení ve věci Salmova občanství bylo dokončeno a aby byl vydán doklad o tom, že pan Hugo Salm ke dni své smrti byl či nebyl státním československým občanem.

Případ tedy není uzavřen a Blansko má ještě šanci...
Kdyby Blansko nemělo šanci, netrval by spor tolik let. Navíc poslední rozhodnutí brněnského krajského soudu argumentuje podobně jako teď ministerstvo vnitra. Blansko má tedy velkou šanci a vidím to pro město optimisticky. I když spor bude trvat ještě několik let, protože i druhá strana udělá vše proto, aby své zájmy obhájila.

Zámek Rájec - Jestřebí se v dubnu 2001 stal národní kulturní památkou