Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Šála a kulich. Sochání ledu se bez nich neobejde ani v létě

  4:11aktualizováno  4:11
Ještě před pár dny venku vládly tropy a většina lidí, která se ploužila rozpálenými ulicemi, by nejraději zalezla do obří lednice nebo mrazáku. Dvaačtyřicetiletý Robert Báša takovou příležitost má každý horký den. Vyrábí totiž ledové sochy a při jejich skladování je obří mrazák podmínkou.

Podnikatel Robert Báša vyrábí sochy z ledu zhruba tři roky. | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Je čtvrtek a ve stínu je 30. Když ale vejdete do velkého mrazáku v pražských Modřanech, prožijete naráz pokles teploty o 40 stupňů Celsia. "Je tu minus 10. To je optimální teplota pro uchovávání ledových kvádrů a odlitých soch," vysvětluje Báša.

Po 10 minutách člověku začnou tuhnout klouby a napadá ho, že léto není zase tak špatné. "Stačí vlézt několikrát dovnitř a ven a na angínu je zaděláno," varuje Báša. Jeho samotného ale zatím angíny příliš nepotrápily.

V centru metropole patří Bášovi už léta dvě restaurace. Právě kvůli nim přišel nejprve na nápad provozovat čokoládové fontány, před třemi lety k nim přidal i ledové sochy. "Hledal jsem něco originálního. Co zaujme, ozvláštní. Ledové sochy mají wow-efekt, to překvapení."

cena ledu

Ceny se pohybují od 500 do 4 000 korun. Socha ale může stát i desetitisíce. To v případě, že ji sochař vyrábí z většího množství ledových bloků. Například ledový bar stojí 30 tisíc korun.

Inspiraci našel v zahraničí, postup se naučil u výrobce technologie, pomocí které se vyrábějí ledové odlitky nebo kvádry. Některé věci potřebné k výrobě pocházejí hodně z dálky. "Například gumo-silikonové formy soch se kvůli nejlevnější ceně dovážejí výhradně z Filipín," vysvětlil.

Voda stačí kohoutková. Při výrobě se ale do ní mimo jiné musí přidávat chemikálie. To aby byl led hladký a bez bublin. Chemie podle Báši nevadí, protože sochy nejsou určené ke konzumaci. Jak dodává s nadsázkou jejich tvůrce, lidé je na večírcích spíše osahávají než lížou.

Kromě bublin může led znehodnotit teplotní šok, protože při něm uvnitř led pukne. "Pokud v místnosti, kde se socha vyrábí, není určitá teplota, vznikne při výrobě sochy termální šok. Paradoxně vysoká teplota nevadí, nesmí být moc nízká."

Má-li socha vzniknout, musí zákazník vědět, zda ji chce odlít nebo vysochat. Odlitky Báša dělá i do zásoby a skladuje je v mrazáku.

Robert Báša u zařízení, v němž vznikají odlité sochy z ledu.

Robert Báša u zařízení, v němž vznikají odlité sochy z ledu.

Na individuální sochání si zve majitel firmy sochaře, kteří s ledem umějí pracovat. Sochy vyrábějí z ledových kvádrů, které mrznou čtyři dny. "Pokud má být socha větší, kvádry se vodou spojí. Sochař pak na nich pracuje i několik hodin v mrazáku," uvedl Báša.

Třicítky netřicítky, při opracovávání ledu musí sochař do péřové bundy, kulicha, šály i rukavic. "Ty jsou absolutně nezbytné. Největší problém jsou ale nohy, které při práci zebou nejvíc," řekl sochař Jan Fedorčák. Do mrazáku se vybavuje oblečením stejně, jako kdyby jel na lyže.

Sochání ledu bere jako koníčka. "Je to úplně jiný materiál. Jako kdybych pracoval s měkkým sklem. Chová se jinak, štípe se jinak. Nemůžete do něj například bušit dlátem, jinak by led praskl," popsal Fedorčák.

Jednou z nejnáročnější prací byla například dvoumetrová kytara, kterou Báša dodával při otevření pražského klubu Hard Rock Café. "Sochaly se na ní i ty nejjemnější detaily. Převoz byl trochu náročný, protože led se může zlomit. Na druhou stranu ho lze pak vodou znovu spojit," dodal Báša.

Jedna z náročnějších prací z ledu: dvoumetrová kytara, která zpestřila otvírání pražského klubu. foto: archiv Magic Fountains

Jedna z náročnějších prací z ledu: dvoumetrová kytara, která zpestřila otvírání pražského klubu. foto: archiv Magic Fountains

Kytara nakonec cestu vydržela. Podle Bášy sochy cestují obyčejnou dodávkou. Před teplem je chrání pěnová izolace a vrstvy folie. Sochu dokáže firma převézt přes celou republiku. Na samotné párty pak vydrží několik hodin. Její zbytky se zlikvidují ve dřezu nebo dotaje na trávníku.

Ne vždy je ale teplo pro led nežádoucí. Například při výrobě ledového baru se používá i žehlička. "Kvádry na sebe sednou tak, že je mezi nimi schod, pak ho zažehlíme. To máte pocit, že žehlička může i puknout," popsal Báša. Kromě žehličky se při opracovávání ledu používá třeba motorová pila, dláta ostrá jako břitva nebo kutilské frézy.

Podle Bášy si v Česku ledové sochy žádají na večírky hlavně pražské firmy. "Chtějí vyniknout a mít něco originálního," vysvětlil. Na druhou stranu si ledovou fontánu užil na svatbě třeba i Leoš Mareš. "Přitom svatby u nás ledové sochy příliš nezdobí. Češi si na ně zatím nezvykli a jen ledovými sochami se uživit zatím opravdu nedá."

pomíjivá krása

Výrobci jsou z ledu schopní vytvarovat v podstatě cokoliv. Do ledu zapouštějí i různé předměty. Jedinou podmínkou je, aby nebarvily. Ve vodě totiž leží několik dnů, teprve poté z něj vznikne socha, kvádr nebo jehlan.

Kvádry nejsou žádné drobečky. Jeden o rozměru 100 x 50 x 25 centimetrů váží 120 kilogramů. Váha soch se pohybuje běžně kolem 50 kilogramů. Při jejich vyzvedávání z chladicího zařízení, kde mrzne voda ve formách, se proto používá malý jeřáb.

Výrobu by mohl ohrozit výpadek elektřiny. "Zažil jsem ho jednou a naštěstí jen na čtyři hodiny. Led to přečkal díky izolaci jeho i mrazáku bez újmy," říká majitel firmy Magic Fountains Robert Báša.

Sochy se aranžují většinou půl hodiny před začátkem akce. Při pokojové teplotě vydrží několik hodin. Například ledová labuť zdobí večírek zhruba šest hodin. "První dvě hodiny má zcela nezměněnou podobu, potom začnou odtávat detaily," dodává Báša.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Inzerce TOP 09 na titulní straně pražského deníku Metro (17. října 2017)
TOP 09 varuje v závěru kampaně fiktivními zprávami o Klausovi i Babišovi

Přesvědčit voliče ještě na poslední chvíli fiktivními zprávami o soupeřích se rozhodla opoziční TOP 09. A tak si v Praze čtenáři deníku Metro mohli v úterý na...  celý článek

Nová kniha vychází z cyklu iDNES.cz 100 pohledů na Česko.
Portál iDNES.cz má první publikaci. Projekt 100 pohledů vychází knižně

Server iDNES.cz má první knihu. Vznikla z unikátního projektu 100 pohledů na Česko, který si během dvou let, kdy je publikován na stránkách iDNES.cz, našel...  celý článek

Jiří Kučera jako první vyfotil divoké vlky na Šumavě.
První snímky divokých vlků ze Šumavy ulovil fotograf poblíž Modravy

Byli čtyři, před zimou vypadali v dobré kondici a s vlky, kteří před nedávnem utekli z výběhu v Bavorsku, neměli nic společného. Nedaleko Modravy se o víkendu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.