O úterním rozsudku informovala televize al-Džazíra. Za násilné potlačování protestů v červnu 2011 by měla popravčí četa kromě prominentního Kaddáfího syna zastřelit také bývalého šéfa tajné služby Abdulláha Sanússího. Trest smrti dostal i bývalý předseda vlády Bagdádí Mahmúdí. Rozsudek smrti se týkal celkem devíti lidí, na tři desítky dalších dostali podle reportéra BBC tresty od pěti let vězení do doživotí.
„Proces byl poznamenán přetrvávajícími a věrohodnými podezřeními z porušení pravidel spravedlivého procesu, která si žádají nezávislé a nestranné posouzení,“ prohlásil po vynesení rozsudku Joe Stork, zástupce ředitele organizace Human Rights Watch pro Blízký východ a Afriku.
„Oběti závažných zločinů spáchaných během povstání v roce 2011 si zaslouží spravedlnost, ale ta může být nastolena jen prostřednictvím férového a transparentního procesu,“ dodal Stork.
Sajf al-Islám Kaddáfí se soudního líčení v Tripolisu nezúčastnil, už od roku 2011 je v zajetí někdejších povstalců ve městě Zintán. K soudu ho odmítli pustit, vypovídal tedy jen prostřednictvím videohovoru a rozsudek zazněl v jeho nepřítomnosti.
Syn někdejšího libyjského vůdce vystudoval tři vysoké školy a v minulosti se stýkal třeba i s britskou královnou. Během svých zahraničních cest se nechal slyšet, že Libye ze všeho nejvíc potřebuje demokracii.
Odmítal dokonce i úvahy o tom, že by se po smrti svého otce mohl chopit vlády. „Libye přece není nějaká farma, abych ji mohl zdědit,“ odpovídal v rozhovorech (portrét Sajfa al-Isláma čtěte zde).
Snil o demokracii, pak hrozil krví
Jeho otec Muammar Kaddáfí, který vládl v Libyi přes čtyřicet let, ho často pověřoval diplomatickými úkoly při jednání se Západem. Po vypuknutí revoluce na jaře 2011 ovšem Sajf al-Islám Kaddáfí rétoriku změnil, povstalcům vyhrožoval potoky krve a bitvou do posledního dechu. Kvůli zočinům proti lidskosti po něm pátrá i Mezinárodní trestní soud v Haagu.
Povstalci nakonec uspěli a s podporou leteckých úderů v režii NATO se jim podařilo vládu svrhnout. Samotného diktátora rebelové zajali a zavraždili v říjnu 2011. Libye pak uspořádala svobodné volby, po nich se však společnost rozštěpila, což vedlo k vypuknutí občanské války.
Moc nad zemí si v současnosti nárokují dvě vlády. Mezinárodně uznávaný kabinet s podporou libyjské armády, v libyjské metropoli Tripolisu úřaduje vláda pod vedením Muslimského bratrstva. Některých území na severu země se navíc zmocnili islamističtí militanti, kteří se hlásí k Islámskému státu.
