Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Saharu můžeme změnit v zalesněné plíce planety, tvrdí studie

  14:07aktualizováno  14:07
Více než sto let fascinuje vědce myšlenka změnit Saharu v lesní terén třeba s vnitrozemským mořem. Proměna pouště se stala i nosnou myšlenkou bestselleru Duna spisovatele Franka Herberta. Teď trojice vědců věří, že ví, jak "zelené Sahary" dosáhnout. Slibují si od toho ochlazení klimatu.

Saharská poušť má devět milionů kilometrů čtverečních. Tak velká nevyužitá plocha vědce přímo podněcuje k úvahám, co s ní. | foto: NASA Earth Observatory

Myšlenku, jak dosáhnout zelené Sahary, zformuloval buněčný biolog Leonard Ornstein a klimatologové David Rind a Igor Aleinov z Goddardova institutu pro výzkum vesmíru, napsal server ScienceNow.

Jejich model spočívá v odsolování oceánské vody, kterou by pomocí akvaduktů a pump přivedli do severoafrického vnitrozemí. Nezbytným předpokladem pro tak velký projekt je "kapkové zavlažování" - přívod vody dávkovaně a přímo ke kořenům.

SAHARA A JEJÍ MINULOST

Písečné moře o rozloze devíti milionů čtverečních kilometrů nebylo na severu Afriky vždy. Po poslední době ledové sem vláhu přiváděl monzun, který tak daleko dosahoval patrně kvůli oblasti nízkého tlaku dále na severu, kde zanikal ledový příkrov.

Před 5 400 lety ale monzun ustoupil a Sahara se postupně změnila do současné podoby pouště, na polovině jejíž rozlohy naprší ne více než pouhých dvacet milimetrů srážek ročně.

Simulace, kterou trojice vědců sestavila a kterou představí v říjnu v časopisu Climatic Change, počítá s ochlazením zalesněné Sahary místy až o osm stupňů Celsia. Průměrná teplota pouště přitom přesahuje 30 °C, přičemž přes den stoupá nad padesát stupňů a v noci v zimě pod nulu.

"Eucalyptus grandis a větší počet druhů tropických stromů dobře snášejí vedra, pokud mají dostatek vody pro své kořenové systémy," uvedl k tomu Ornstein. Lesnatý terén by mohl přispět k větším srážkám - mezi sedmi a dvanácti sty milimetry ročně.

Mraky z vypařené vody by odrazily část slunečních paprsků zpět do vesmíru. Podobné schéma by podle Ornsteina a jeho kolegů, kteří pro NASA počítají modely klimatických změn, mohlo fungovat i pro australskou buš.

Stromy pohltí oxid uhličitý. Ale vyplatí se to?

Stromy vysazené v africké i australské pustině by navíc pohltily osm miliard tun uhlíku ročně - množství srovnatelné s produkcí vznikající spalováním fosilních paliv a lesů dnes.

Vadou na kráse tak velkého projektu je ovšem cena. Náklady na výstavbu, provoz a udržování by ročně dosáhly výše dvou bilionů dolarů (35 bilionů Kč). Kdyby lidstvo chtělo oxid uhličitý zachytávat už v továrnách a skladovat v podzemí, bylo by to zhruba o polovinu levnější, uvádí studie Harvardské univerzity.

Model ochlazení Sahary podle Leonarda Ornsteina
Ochlazení Afriky a Austrálie zalesněním (model Leonarda Ornsteina)

Ornstein ale argumentuje tím, že jeho myšlenka by se vyplatila v dlouhodobějším hledisku, kdy by saharské lesy mohly sloužit jako zdroj palivového dřeva, který by byl "téměř uhlíkově neutrální" a do atmosféry by se tak nedostávalo víc oxidu uhličitého.

Dalším vedlejším efektem by ale mohly být třeba vlny kobylek, které by se "urodily" kvůli vyššímu vlhku. Kdyby saharský písek spoutaly kořeny stromů, přestala by na obsah železa bohatá zrnka obohacovat mořský život v Atlantiku, upozorňuje studie.

Písek z Afriky nad Atlantikem a Kanárskými ostrovy

Písek z Afriky nad Atlantikem a Kanárskými ostrovy (foto NASA Earth Observatory)

Podle dalšího vědce Richarda Anthese z Colorada je nicméně nutné brát - i přes zmíněná možná rizika - studii vážně. "Výhody mohou být obrovské, mohou přesáhnout otázku uhlíku (respektive oxidu uhličitého, pozn. red.) a třeba učinit rozsáhlá území obyvatelným a produktivním. Klíčovou otázkou je, zda je proveditelné odsolování a zisk vody. A tato studie říká, že ano."

Zalesnění není jediným plánem, který se Saharou vědecká komunita má - byť zatím pouze v teoretické rovině. Loni v červenci na evropském vědeckém fóru v Barceloně zazněla teze, že veškeré energetické nároky Evropy, která je nyní závislá na Rusku, by pokryla energie získaná z 0,3 % slunečního světla, které dopadá na pouště Afriky a Blízkého východu.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bouře Ophelia obrátila v Anglii tok vodopádu vzhůru nohama
VIDEO: Bouře Ophelia převrátila vodopád. Voda crčela vzhůru

Bouře Ophelia na Britských ostrovech vyvracela stromy, ničila střechy i sloupy elektrického vedení. Sílu větru, který na severu Anglie a ve Skotsku dosahoval...  celý článek

Ředitel britské bezpečnostní služby MI5 Andrew Parker při projevu v Londýně...
Teroristická hrozba v Británii dosáhla alarmující úrovně, řekl šéf MI5

Šéf britské tajné služby MI5 Andrew Parker prohlásil, že teroristická hrozba v zemi vzrostla alarmujícím tempem a je nejvážnější za 34 let jeho kariéry. V...  celý článek

Italský politik a zakladatel Hnutí 5 Hvězd Beppe Grillo na archivním snímku
Itálie chce bojovat proti fake news, zavádí do škol nový předmět

Italská vláda zavádí do škol předmět, v němž se budou studenti učit, jak rozeznat fake news a konspirační teorie na sociálních sítích. Jedním z důvodů je, že...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.