Nezávislá komise, v jejímž čele stál bývalý šéf americké centrální banky Paul Volcker, zveřejnila v sídle OSN zprávu, která shrnuje výsledky 19 měsíců vyšetřování.
Firmy podle ní měly "kšeftovat" s Irákem v letech 1996 až 2003. Saddámův režim tímto způsobem získal asi 1,8 miliardy dolarů, tedy zhruba 45 miliard korun.
Německá firma Siemens obvinění z korupce v pátek odmítla. Švédská automobilka Volvo vinu připustila. Její mluvčí ale odmítl termín korupce, počínání firmy označil jako "dodatečné zdanění".
Rusko zase zpochybnilo některé dokumenty, na něž se odvolává zpráva komise programu OSN "ropa za potraviny". Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova byly na dokumentech padělány některé podpisy ruských představitelů.
Již dříve byli na základě předběžných zpráv komise obviněni z korupce dva vysocí činitelé OSN - bývalý ředitel programu výměny ropy za potraviny Benon Sevan z Kypru a pracovník oddělení OSN pro zakázky Alexander Jakovlev z Ruska.
V rámci programu prodával bývalý irácký režim ropu a nakupoval za ni potraviny a léky. Program měl zmírnit důsledky tvrdého ekonomického embarga, uvaleného na Irák za invazi do Kuvajtu v roce 1990.
Do programu se zapojilo celkem 4734 firem. Uplácení se podle zprávy dopouštělo 2200 z nich. Šlo o společnosti z 66 zemí světa, které do Iráku dodávaly humanitární zboží, a o firmy z dalších 40 zemí, které nakupovaly ropu.
Podle vyšetřovatelů irácká vláda preferovala firmy z Francie, Ruska a Číny. Největší jednorázový úplatek, přes 10 milionů dolarů, pocházel od malajsijské společnosti Mastek.
Zvláštní pozornost zpráva věnuje francouzské bance BNP, která působila jako prostředník při financování celého programu. Komise tvrdí, že korupci nebránila.
