Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Saddáma zplodila CIA, tvrdí diplomat

  14:58aktualizováno  14:58
Pokud USA uspějí v úloze patrona vytvoření poválečné irácké vlády, nebude to poprvé. Podle bývalého amerického vysokého diplomata už Washington sehrál prvořadou roli při změně vládců země. "CIA má prsty ve dvou převratech v Iráku včetně puče, který dostal k moci Saddáma," tvrdí Roger Morris.

Roger Morris je bývalý důstojník zahraniční služby amerického ministerstva zahraničí a někdejší člen Národní bezpečnostní rady (NSC) za vlád Lyndona Johnsona a Richarda Nixona.

Podle něj měla americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) prsty ve dvou převratech v Iráku v dobách nejtemnějších dnů studené války.

Díl první - Kásimův konec
V roce 1963, dva roky po neúspěšném pokusu USA svrhnout kubánskou vládu, CIA podle Morrise pomáhala zorganizovat krvavý převrat v Iráku, při němž byla svržena Sověty podporovaná vláda generála Abdala Karíma Kásima.

"Stejně jako v Íránu v roce 1953 v tom byly převážně americké peníze a dokonce i bezprostřední angažovanost USA," tvrdí Morris v narážce na Američany podporovaný převrat, který přivodil návrat šáha do sousedního Íránu.

Kásim, který umožnil komunistům zastávat odpovědné posty ve své vládě, byl zastřelen a země skončila v rukou Socialistické strany arabské obrody (Baas).

Saddám Husajn byl tehdy členem Baas a studoval práva na Káhirské univerzitě, která byla jedním z míst, kde se CIA podle Morrise rozhodla plánovat převrat.

"Byl v té době na výplatní listině CIA," tvrdí bývalý americký diplomat o Saddámovi, kterého nynější prezident USA George Bush označil za jednoho z nejbrutálnějších diktátorů v dějinách.

Saddám se dostává k moci
O pět let později - v roce 1968 - CIA podle Morrise podnítila palácový převrat mezi složkami strany Baas v čele s mnohaletým Saddámovým rádcem a učitelem Ahmadem Hasanem Bakrem, který v roce 1979 předal otěže moci svému ambicioznímu chráněnci.

"Saddámův režim nesporně přivedly na svět Spojené státy a CIA na tom měla skutečně prvořadý podíl," tvrdí Morris, který odešel z NSC v roce 1970 během invaze amerických sil do Kambodže.

Morrisův výklad historie se výrazně liší od nynější americké rétoriky. Podle oficiálních činitelů byl Irák osvobozen z desetiletí tyranie a dostává šanci na zářnou demokratickou budoucnost.

Washington však mlčí o údajné úloze při vzniku svrženého režimu. CIA odmítla komentovat Morrisovo tvrzení o účasti služby na iráckých převratech. Mluvčí tajné služby označil tvrzení, že Saddám byl kdysi na výplatní listině CIA, za absurdní.

Lezou USA s diktátory do postele?
Pětašedesátiletý Morris, Nixonův životopisec, který nyní píše knihu o tajné operaci USA v Afghánistánu a Iráku, se podle vlastních slov dozvěděl podrobnosti tajné angažovanosti USA v Iráku od tehdejších vysokých činitelů CIA.

Saddáma Husajna považuje za "odloženého klienta" USA stejného ražení, jako byli bývalý filipínský prezident Ferdinand Marcos či někdejší panamský diktátor Manuel Noriega.

"Lezeme s těmi lidmi do postele, aniž skutečně něco víme o jejich politice. To není samozřejmě v americké politice nic neobvyklého. Pozbudeme o tyto lidi zájem a najdeme si důvod, proč se jich zbavit," prohlásil Morris.

Blízký východ a otrávený kapesník
Avšak podle mnohých expertů, včetně zahraničněpolitických analytiků, jen máloco svědčí o angažovanosti USA v Iráku v šedesátých letech 20. století.

David Wise, který rozsáhle píše o špionáži v éře studené války, říká, že si je vědom pouze záznamů, svědčících o tom, že se skupina CIA známá jako Health Alteration Committee pokusila v roce 1960 spáchat na Kásima atentát tak, že mu poslala otrávený kapesník s vyšitým monogramem.

Morris tvrdí, že o angažovanosti CIA v iráckých pokusech o převrat je známo jen velmi málo, protože Blízký východ neměl tehdy tak velkou strategickou důležitost a většina předních amerických činitelů, kteří tam byli v té době zaangažováni, zemřela.

USA platí za svou politiku
Ale i v případě, že by USA neměly na vzestupu irácké stran Bass žádný podíl, musel se Washington podle expertů vypořádat s nechtěnými důsledky někdejší americké politiky - včetně politiky Bushova otce, bývalého ředitele CIA.

USA a další západní mocnosti podporovaly Saddáma Husajna za íránsko-irácké války v letech 1980 až 1988, a to dokonce i poté, co bagdádská vláda za použití chemických zbraní zavraždila tisíce Kurdů v Halabdže. Bílý dům využila tohoto zvěrstva z roku 1988 k ospravedlnění Saddámova svržení.

Ovšem ředitel blízkovýchodního programu Střediska strategických a mezinárodních studií Jon Alterman, který byl v té době legislativním poradcem v Kapitolu, sídle Kongresu, si vzpomíná, že Bushovi spojenci pranýřovali Halabdžu jako spiknutí proizraelských lobbyistů s cílem narušit americko-irácké vztahy.

Patogenové titulky
Před březnovým vypuknutím irácké války poutala záplava titulků v americkém tisku pozornost ke zprávám, že patogeny, použité Irákem v rámci jeho programu biologické války, pocházejí ze Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) a ze skladu biologických vzorků ve Virginii, nazývaného American Type Culture Collection.

Podle činitelů těchto dvou institucí byly zásilky antraxu, západonilského viru, botulinotoxinu a dalších patogenů poslány v 80. letech do Iráku se souhlasem amerického ministerstva obchodu k vědeckým lékařským účelům.

Dokonce i údajný jaderný zbrojní program Iráku, který měl podle amerických činitelů loni už jen krok k výrobě jaderné bomby, se rozběhl s pomocí programu s názvem Atomy pro mír Eisenhowerovy vlády v 50. letech, která doufala, že z něj bude těžit v energetické sféře.

Přední odborník nadace Heritage Foundation na záležitosti Blízkého východu James Phillips nesouhlasí s tím, že Bushova válka v Iráku je výsledkem angažovanosti CIA či americké politiky.

Podle jeho slov ale byly Spojené státy netečné k šanci svrhnout Saddáma během války v Perském zálivu v roce 1991, a stejně tak ponechaly Afghánistán na milost a nemilost Talibanu a teroristické síti Al-Kajda Usámy bin Ládina poté, co se ze země stáhly sovětské jednotky.

Autoři: , ,


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Miss America 2014 Nina Davuluri. Někteří Američané ji šmahem odsoudili jako...
ZÁPISNÍK. Miss America a vůdkyně Bobo. Papež poskytl interview

Hrozné, Miss America je mohemedánka. Pinožení u klausistů. Proč na rozdíl od Němců odsuzujeme velkou koalici. Rozhovor Svatého otce. To jsou témata zápisníku...  celý článek

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve
ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V bublině žije i Václav Klaus. To jsou témata...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.