Roger Morris je bývalý důstojník zahraniční služby amerického ministerstva zahraničí a někdejší člen Národní bezpečnostní rady (NSC) za vlád Lyndona Johnsona a Richarda Nixona.
Podle něj měla americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) prsty ve dvou převratech v Iráku v dobách nejtemnějších dnů studené války.
Díl první - Kásimův konec
V roce 1963, dva roky po neúspěšném pokusu USA svrhnout kubánskou vládu, CIA podle Morrise pomáhala zorganizovat krvavý převrat v Iráku, při němž byla svržena Sověty podporovaná vláda generála Abdala Karíma Kásima.
"Stejně jako v Íránu v roce 1953 v tom byly převážně americké peníze a dokonce i bezprostřední angažovanost USA," tvrdí Morris v narážce na Američany podporovaný převrat, který přivodil návrat šáha do sousedního Íránu.
Kásim, který umožnil komunistům zastávat odpovědné posty ve své vládě, byl zastřelen a země skončila v rukou Socialistické strany arabské obrody (Baas).
Saddám Husajn byl tehdy členem Baas a studoval práva na Káhirské univerzitě, která byla jedním z míst, kde se CIA podle Morrise rozhodla plánovat převrat.
"Byl v té době na výplatní listině CIA," tvrdí bývalý americký diplomat o Saddámovi, kterého nynější prezident USA George Bush označil za jednoho z nejbrutálnějších diktátorů v dějinách.
Saddám se dostává k moci
O pět let později - v roce 1968 - CIA podle Morrise podnítila palácový převrat mezi složkami strany Baas v čele s mnohaletým Saddámovým rádcem a učitelem Ahmadem Hasanem Bakrem, který v roce 1979 předal otěže moci svému ambicioznímu chráněnci.
"Saddámův režim nesporně přivedly na svět Spojené státy a CIA na tom měla skutečně prvořadý podíl," tvrdí Morris, který odešel z NSC v roce 1970 během invaze amerických sil do Kambodže.
Morrisův výklad historie se výrazně liší od nynější americké rétoriky. Podle oficiálních činitelů byl Irák osvobozen z desetiletí tyranie a dostává šanci na zářnou demokratickou budoucnost.
Washington však mlčí o údajné úloze při vzniku svrženého režimu. CIA odmítla komentovat Morrisovo tvrzení o účasti služby na iráckých převratech. Mluvčí tajné služby označil tvrzení, že Saddám byl kdysi na výplatní listině CIA, za absurdní.
Lezou USA s diktátory do postele?
Pětašedesátiletý Morris, Nixonův životopisec, který nyní píše knihu o tajné operaci USA v Afghánistánu a Iráku, se podle vlastních slov dozvěděl podrobnosti tajné angažovanosti USA v Iráku od tehdejších vysokých činitelů CIA.
Saddáma Husajna považuje za "odloženého klienta" USA stejného ražení, jako byli bývalý filipínský prezident Ferdinand Marcos či někdejší panamský diktátor Manuel Noriega.
"Lezeme s těmi lidmi do postele, aniž skutečně něco víme o jejich politice. To není samozřejmě v americké politice nic neobvyklého. Pozbudeme o tyto lidi zájem a najdeme si důvod, proč se jich zbavit," prohlásil Morris.
Blízký východ a otrávený kapesník
Avšak podle mnohých expertů, včetně zahraničněpolitických analytiků, jen máloco svědčí o angažovanosti USA v Iráku v šedesátých letech 20. století.
David Wise, který rozsáhle píše o špionáži v éře studené války, říká, že si je vědom pouze záznamů, svědčících o tom, že se skupina CIA známá jako Health Alteration Committee pokusila v roce 1960 spáchat na Kásima atentát tak, že mu poslala otrávený kapesník s vyšitým monogramem.
Morris tvrdí, že o angažovanosti CIA v iráckých pokusech o převrat je známo jen velmi málo, protože Blízký východ neměl tehdy tak velkou strategickou důležitost a většina předních amerických činitelů, kteří tam byli v té době zaangažováni, zemřela.
USA platí za svou politiku
Ale i v případě, že by USA neměly na vzestupu irácké stran Bass žádný podíl, musel se Washington podle expertů vypořádat s nechtěnými důsledky někdejší americké politiky - včetně politiky Bushova otce, bývalého ředitele CIA.
USA a další západní mocnosti podporovaly Saddáma Husajna za íránsko-irácké války v letech 1980 až 1988, a to dokonce i poté, co bagdádská vláda za použití chemických zbraní zavraždila tisíce Kurdů v Halabdže. Bílý dům využila tohoto zvěrstva z roku 1988 k ospravedlnění Saddámova svržení.
Ovšem ředitel blízkovýchodního programu Střediska strategických a mezinárodních studií Jon Alterman, který byl v té době legislativním poradcem v Kapitolu, sídle Kongresu, si vzpomíná, že Bushovi spojenci pranýřovali Halabdžu jako spiknutí proizraelských lobbyistů s cílem narušit americko-irácké vztahy.
Patogenové titulky
Před březnovým vypuknutím irácké války poutala záplava titulků v americkém tisku pozornost ke zprávám, že patogeny, použité Irákem v rámci jeho programu biologické války, pocházejí ze Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) a ze skladu biologických vzorků ve Virginii, nazývaného American Type Culture Collection.
Podle činitelů těchto dvou institucí byly zásilky antraxu, západonilského viru, botulinotoxinu a dalších patogenů poslány v 80. letech do Iráku se souhlasem amerického ministerstva obchodu k vědeckým lékařským účelům.
Dokonce i údajný jaderný zbrojní program Iráku, který měl podle amerických činitelů loni už jen krok k výrobě jaderné bomby, se rozběhl s pomocí programu s názvem Atomy pro mír Eisenhowerovy vlády v 50. letech, která doufala, že z něj bude těžit v energetické sféře.
Přední odborník nadace Heritage Foundation na záležitosti Blízkého východu James Phillips nesouhlasí s tím, že Bushova válka v Iráku je výsledkem angažovanosti CIA či americké politiky.
Podle jeho slov ale byly Spojené státy netečné k šanci svrhnout Saddáma během války v Perském zálivu v roce 1991, a stejně tak ponechaly Afghánistán na milost a nemilost Talibanu a teroristické síti Al-Kajda Usámy bin Ládina poté, co se ze země stáhly sovětské jednotky.
