O "infiltraci" samozvaných katů do popravčí komory hovořil podle Reuters také poradce pro národní bezpečnost Muvaffak Rubáí. Ještě více se tím rozvíří aféra kolem nelegálního videozáznamu Saddámovy popravy.
Irácká vláda už zřejmě ví, kdo popravu Saddáma Husajna natočil. Podezřelý byl poprvé u výslechu. Američané se však obávají, že skandální poprava nebyla poslední komplikací v kauze iráckého diktátora. Na trest smrti totiž čekají v Iráku další dva váleční zločinci.
V Iráku dnes vypovídal jeden ze svědků popravy, který je podezřelý z natáčení světově sledované exekuce. "Vyšetřovatelé se ho ptali, jaký byl motiv jeho činu," oznámil poradce iráckého premiéra Sadiq al-Rikabi.
Sunnité se bouří
Po zveřejněni videozáznamu se zvedla vlna mezinárodní kritiky. Iráčtí Sunnité obviňují iráckou vládu ze sektářského lynčování, které podle nich rozhodně nebylo legitimním trestem smrti.
Irácký bezpečnostní poradce Muvaffak Rubáí, který na popravu dohlížel, se proti nařčení ohradil. Nicméně připustil, že chování některých členů stráže bylo nepřípustné.
"Domnívám se, že celý proces narušili lidé, kteří mají zájem na tom, aby násilí v zemi rostlo. Chtějí využít kauzu se Saddámem pro sebe, ale já věřím, že irácká vláda se s věcí vypořádala správně," řekl al- Rubaie.
Američané, kteří Iráčany za průběh popravy též zkritizovali, se obávají dalších dvou poprav, které budou vykonány v nejbližších dnech.
K trestu smrti totiž byli odsouzeni i Saddámův bratr Barzán al-Tikrítí a bývalý vrchní soudce Awad al-Bander. Budou popraveni za stejný zločin jako bývalý diktátor, tedy za vyvraždění 148 lidí v Dudžailu.
Vyšetřují i Američané
Přípravu a zabezpečení exekuce nechali Američané na iráckých úřadech. Ty jsou tak zodpovědné za to, že se kati a svědci Saddámovi vysmívali a nadávali mu, stejně jako za to, že vůbec někdo mohl popravu natočit. - více zde
Okolnosti popravy vyšetřuje i americká vojenská justice. Nelíbí se jí, že irácký soud neodložil termín popravy až po svátku oběti, při kterém by se exekuce z náboženských důvodů konat neměly.
Iráčané se totiž obávali, že Saddámovi přívrženci zajmou rukojmí a pokusí se je za diktátora vyměnit.
Američtí experti také zkoumají, zda rozkaz k hrdelnímu trestu nebyl v rozporu s iráckou ústavou. Prezident Džalál Talabání totiž dokument nepodepsal, obsah odsouhlasil pouze telefonicky.
