Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Saddám vybral před invazí miliardu dolarů

  0:01aktualizováno  0:01
Bývalý irácký prezident Saddám Husajn nechal vybrat z irácké centrální banky asi miliardu dolarů těsně před invazí amerických jednotek. Americké televizi ABC se podařilo získat dopis, ve kterém Husajn dává příkaz k výběru peněz z irácké centrální banky.

Husajnův ručně psaný vzkaz z 19. března byl americkými agenty nalezen ve spisech banky.

Podle překladu dává dopis Saddámovu synovi Kusajovi a ministru financí Hikmatovi Mizbánovi Ibráhímovi Azzávímu příkaz vybrat 920 milionů dolarů a 90 milionů eur.

V dopise se tvrdí, že je mají "chránit a schovat před americkou agresí". Jak uvedl jeden americký představitel, oba muži peníze převzali ještě téhož dne.

Američanům se po skončení války podařilo většinu z této částky v Iráku najít, ale stále chybí 132 milionů dolarů. Jde o 33 schránek, ve kterých jsou nově vytištěné stodolarové bankovky.

S největší pravděpodobností tuto sumu využívají Husajnovi stoupenci k financování útoků proti spojeneckým jednotkám. Podle generála ve výslužbě Williama Nashe, který poskytl televizi ABC rozhovor, slouží tyto peníze s největší pravděpodobností k podpoře povstaleckých operací.

Peníze mohou být dále používány k podplácení a umlčování obyvatel, řekl Nash. Televize také citovala nejmenovaného amerického představitele, který sice o Husajnově dopise nevěděl, ale připomněl, že Husajnovy předválečné výběry hotovosti z centrální banky byly známy již dříve.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Richard Boucher již 6. května novinářům sdělil, že se pracovníkům ministerstva financí podařilo najít záznamy, které hovoří o výběru částky blížící se jedné miliardě dolarů.

Nemusí to však být jediné "ulité" peníze z dob vládnutí Saddáma Husajna. Bývalý irácký ministr plánování z přelomu 60. a 70. let Dživad Haším, který nyní žije v Kanadě, napsal, že 5 procent ze zisků z vývozu ropy bylo uloženo na zahraničních kontech.

Výňatek z Hašímovy autobiografie otiskl ve středu jeden londýnský arabsky psaný deník. Podle Hašíma se tak stalo na Saddámův příkaz v roce 1972, kdy došlo ke znárodnění iráckého ropného průmyslu. Cílem prý mělo být získání dostatečné sumy, která by vládnoucí straně Baas zajistila vládnutí "po 300 let" a zabránila pokusům o převrat.

Celkově by podle Hašíma mohlo jít o 31 miliard dolarů. Jeho informace však zatím není možné ověřit z jiných nezávislých zdrojů.

Autoři:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.
Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se společností a myšlením vychází nově na...  celý článek

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)
ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata zápisníku "Minulý týden", který vychází...  celý článek

Sjezd ČSSD v Brně - (zleva) brněnský primátor Roman Onderka, jihomoravský hejtman a kandidát na předsedu ČSSD Michal Hašek a Zdeněk Škromach (18. března 2011)
ZÁPISNÍK: Troubové a hněv. ČSSD, ani Zeman nechápou míru vzteku v zemi

Soutěž o nejpitomější výmluvu v sociální demokracii. Podlehl Zeman přesvědčení o neomylnosti? Babiš jde nahoru. To jsou témata zápisníku "Minulý týden"...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.