Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Saddám vybral před invazí miliardu dolarů

  0:01aktualizováno  0:01
Bývalý irácký prezident Saddám Husajn nechal vybrat z irácké centrální banky asi miliardu dolarů těsně před invazí amerických jednotek. Americké televizi ABC se podařilo získat dopis, ve kterém Husajn dává příkaz k výběru peněz z irácké centrální banky.

Husajnův ručně psaný vzkaz z 19. března byl americkými agenty nalezen ve spisech banky.

Podle překladu dává dopis Saddámovu synovi Kusajovi a ministru financí Hikmatovi Mizbánovi Ibráhímovi Azzávímu příkaz vybrat 920 milionů dolarů a 90 milionů eur.

V dopise se tvrdí, že je mají "chránit a schovat před americkou agresí". Jak uvedl jeden americký představitel, oba muži peníze převzali ještě téhož dne.

Američanům se po skončení války podařilo většinu z této částky v Iráku najít, ale stále chybí 132 milionů dolarů. Jde o 33 schránek, ve kterých jsou nově vytištěné stodolarové bankovky.

S největší pravděpodobností tuto sumu využívají Husajnovi stoupenci k financování útoků proti spojeneckým jednotkám. Podle generála ve výslužbě Williama Nashe, který poskytl televizi ABC rozhovor, slouží tyto peníze s největší pravděpodobností k podpoře povstaleckých operací.

Peníze mohou být dále používány k podplácení a umlčování obyvatel, řekl Nash. Televize také citovala nejmenovaného amerického představitele, který sice o Husajnově dopise nevěděl, ale připomněl, že Husajnovy předválečné výběry hotovosti z centrální banky byly známy již dříve.

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Richard Boucher již 6. května novinářům sdělil, že se pracovníkům ministerstva financí podařilo najít záznamy, které hovoří o výběru částky blížící se jedné miliardě dolarů.

Nemusí to však být jediné "ulité" peníze z dob vládnutí Saddáma Husajna. Bývalý irácký ministr plánování z přelomu 60. a 70. let Dživad Haším, který nyní žije v Kanadě, napsal, že 5 procent ze zisků z vývozu ropy bylo uloženo na zahraničních kontech.

Výňatek z Hašímovy autobiografie otiskl ve středu jeden londýnský arabsky psaný deník. Podle Hašíma se tak stalo na Saddámův příkaz v roce 1972, kdy došlo ke znárodnění iráckého ropného průmyslu. Cílem prý mělo být získání dostatečné sumy, která by vládnoucí straně Baas zajistila vládnutí "po 300 let" a zabránila pokusům o převrat.

Celkově by podle Hašíma mohlo jít o 31 miliard dolarů. Jeho informace však zatím není možné ověřit z jiných nezávislých zdrojů.

Autoři:


To nejlepší z volebního studia iDNES.tv





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)
ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata zápisníku "Minulý týden", který vychází...  celý článek

Američtí váleční veteráni navštívili památník druhé světové války ve
ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V bublině žije i Václav Klaus. To jsou témata...  celý článek

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.
ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj proti drogám selhal. To jsou témata...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.